Nemáme emoce, cítíme jen prázdno, říká Vladimír Kýhos

Jako první zhodnotil poslední klání sezóny domácí kouč Vladimír Kýhos: „Litujeme hlavně prvních dvou utkání v Ústí. Ten první jsme měli vyhrát. Dnes se pak projevila ta naše celková slabina, a to nedostatek vstřelených gólů. Kdybychom se dnes dostali do vedení 2:0 nebo více, tak bychom určitě vyhráli.“

Trenér Kýhos poté vysvětlil, proč na trestné střílení postavil zrovna mladého Vladimíra Svačinu, který byl v Brně na střídavé starty z extraligových Vítkovic. „Vsadili jsme na to, že ho Salfa nezná. Je to hráč z extraligy, který ty zkušenosti má. V sezóně jsme nedali i jiné nájezdy, dnes jsme před trestným střílením měli další dvě šance, byl tam Saša Lhotský s Tomášem Klimtem,“ lituje i dalších neproměněných šancí než jen Svačinova nájezdu.

„Ústí hrálo chytře a měli velký rozdíl oproti nám v tom, že vše dávají do brány a chodí do brány. To se projevilo i tím gólem, jaký dali. Do toho jsme naše hráče nutili, ale nedělali jsme to pak. Teď nemáme žádné emoce, prázdno a ticho. V kabině nikdo nemluví, nic se neděje, je to tam mrtvé. Umřeli jsme,“ ukončuje poslední pozápasový rozhovor v této sezóně hlavní brněnský kouč Kýhos.

Asistent ústeckého trenéra Jan Votruba byl s výsledkem utkání samozřejmě spokojený. Ne však tak se začátkem klání: „Myslím, že jsme opět měli vlažnější vstup do zápasu. Brno nás dostalo pod velký tlak. Jejich hráči si vytvářeli jednu šanci za druhou. V podstatě můžeme být rádi, že jsme zpočátku udrželi stav jen 0:1.“ Obrat v zápase podle něj jeho svěřenci nastartovali ve druhé části hry.

„Od druhé třetiny jsme se začali osmělovat, začali jsme brněnské mužstvo napadat více do hloubky a postupem času jsme přebírali iniciativu. Samozřejmě jsme špatně sehráli tu čtyřminutovou přesilovku. To byla taková pasáž, kdy jsme si vzali volno. Dokonce nás domácí mohli potrestat a mohli jít do dvougólového vedení, což by možná byl zlomový moment. Ale my jsme to přestáli a podařilo se nám vyrovnat,“ těší Votrubu.

„V závěru jako bychom domácí přebruslovali a měli více sil. Je to možná tím jedním zápasem, co měli navíc. Ale systém je tak nastaven a my jsme si ho nevymysleli. V prodloužení už je to o štěstí. My jsme jednou vystřelili a dali jsme gól. Jsme strašně rádi, že se můžeme utkat s Boleslaví a bude to taková repríza loňské baráže,“ uzavírá asistent ústeckého kouče Hořavy.

Krátké, ale podle svých slov intenzivní angažmá v Kometě má za sebou vítkovický útočník Vladimír Svačina. „Zažil jsem tu jedny z nejhezčích chvil mé kariéry. Bylo to sice krátké, ale ten, kdo tady nehrál, to nepochopí.“ Po úvodním zhodnocení svého působení v brněnském drese popsal i jednotlivá utkání, která za Kometu odehrál.

„Bojoval jsem trošku s nemocí, ale ten první zápas jsem měl sil ještě hodně. Pak mě trošku bolely nohy, ale to určitě všechny, protože sezóna byla dlouhá. Nevím, jestli nám chyběla trocha štěstí, ale určitě jsme dávali málo gólů. Kdybych proměnil trestné střílení, mohlo to být jinak,“ lituje mladý útočník a popisuje, jak chtěl nájezd provést.

„Trenér řekl Sváčo, jdeš, tak jsem kývl. Na tréninku mi to vždycky šlo, ale tak to bývá vždy – na tréninku to jde a v zápase z toho nic není. Když naznačím golfem a potáhnu to do strany, tak každý gólman udělá rozklek a jde k tyčce. Pak zůstane díra mezi nohama, krátce to potáhnu a střílím mezi nohy. Salfický si ale jen klekl a zůstal klečet,“ mrzí Svačinu, který rozvedl svoji úvodní větu.

„Loučení s fanoušky po prohraném zápase je něco neskutečného. Lidi pořád děkují, to je k nepopsání. Vypadl jsem letos už vlastně dvakrát. Ve Vítkovicích jsem byl celou sezónu, takže je to trochu jiné. Ale tady jde zase hodně o ty fanoušky, chtěl jsem tu pomoct co nejvíce a pomoct k tomu postupu do baráže,“ uzavírá sympatický útočník.

Dušan Salfický chytá nájezd Vladimíra Svačiny