Jaký byl první zápas v dresu Komety?
Určitě jsem rád, že tady jsem, že hraji za Brno a ještě hrát budu. Ale teď se všechny ty emoce mísí s výsledkem, trochu mi ten pocit kalí prohra. Hlavně z toho důvodu, že jsme měli spoustu šancí, odehráli jsme dobré utkání, ale bohužel jsme vstřelili jen jeden gól.
Měl jste před zápasem nějaká očekávání?
Člověk moc dobře vnímá, že jede do Plzně, která letos šlape, je v první v tabulce a ani jedno střídání ji nesmí podcenit. Myslím, že se nám opravdu dařilo držet krok, místy jsme byli i lepší, měli spoustu šancí. Na tomto výkonu musíme stavět i do dalších utkání, ale musíme zlepšit produktivitu. Když ji zlepšíme, budeme získávat body.
Hrál jste v útoku s Divíškem a Šindelem, dvěma bývalými Plzeňáky, neměli větší motivaci?
Já to nevnímal. Ani jsme se o tom moc před zápasem nebavili. Každý si to hlídá sám, ale je jasné, že kluci, kteří prošli nějakým týmem a pak proti němu hrají, mají zvýšenou motivaci. Já můžu říct jen tolik, že se mi s nimi hrálo dobře. Jen je škoda, že jsme nedali víc gólů.
Byl jste u inkasovaného gólu na 3:1, mohl byste tu situaci popsat?
Dal jsem chybnou nahrávku ve středním pásmu, Plzeň šla tři na dva a dala gól. Ale to je přesně typ akce, kterou mám. Pět let mám vedle sebe praváka Jirku Burgera, který vždycky tuhle mojí nahrávku přebírá. To jsou přesně fragmenty hry, na které si budu muset ještě zvyknout. Ale nechci se za to nějak schovávat, ten gól byl prostě moje chyba.
Přitom jste ale začali dobře, vedli 1:0…
Zlomovým momentem byl gól na 1:1. Hlavně zbytečné vyloučení, za souboj, který se vůbec nemusel dohrávat. No a pak přišly dva rychlé góly… Proti Plzni se v letošní sezóně špatně hraje, pokud vede 3:1. To je těžké otáčet.
Do Plzně vás přijelo podpořit hodně brněnských fanoušků…
To je ale vyhlášené, že brněnští fanoušci jsou výborní a i na venkovní zápasy jezdí v hojném počtu. Fandili dobře a pro člověka je strašně příjemné, slyšet tyhle známé pokřiky a chorály. Na ledě jsem je vlastně vnímal poprvé a hrozně se těším v neděli na atmosféru do Ronda.
Když jste přišel do Brna, jaká byla nálada v kabině? Pozitivní z výsledkové pohody nebo trochu posmutnělá z posledního místa?
Ne, posmutnělá určitě ne. Brněnská kabina žije. Určitě to teď bylo ovlivněné i tím, že kluci měli úspěšnou sérii a dotáhli náskok Kladna. To je rozdíl oproti Vítkovicím. V Brně kabina žije, je v ní víc hluku, ve Vítkovicích je taková uzavřenější. Ale rozhodně nechci říct, že je horší. Jen má prostě jiné klima.
Můžete prozradit, jak dlouho jste věděl o přestupu do Brna, než tato informace prosákla na veřejnost?
Věděl jsem to týden dopředu. Přestup se udál během čtyř, pěti dnů. Jestliže v pátek šla informace do médií, já jsem to věděl od úterka. To přišly první náznaky a začala jednání. Ale uzavřelo se to až o víkendu. To znamená, že ani v pátek to ještě nebylo zcela jisté.
Jak na to reagovali vaši bývalí spoluhráči?
Úplně v pohodě. Ptali se na podrobnosti, jak se to vyvíjí, ale člověk stejně, dokud nic neví stoprocentně, odpovídá heslovitě, drží si to v tajnosti. Ale oni věděli, že po sezóně bych do Brna stejně šel, takže mi přestup přáli a po nedělním utkání se se mnou strašně pěkně rozloučili.