Přístup kluků v přípravě i po celou sezónu nás překvapil, chválil své ovečky Vlastimil Kočí

Mohl byste zhodnotit sezónu do tří slov?
Byl to úspěch.
Po x letech se družstvo juniorů dostalo do play off. Největší zásluhu na tomto úspěchu má samotné mužstvo. Pracovalo velice dobře už od letní přípravy. Kvalitní příprava mu hodně dala, a protože i nadále kluci pracovali kvalitně sami na sobě, tak si to zasloužili. Tým měl sílu, morálku i kázeň, což se projevilo v některých zápasech, které jsme dokázali otočit. Nemůžu nezmínit zápas, kdy jsme v Pardubicích prohrávali 5:1 a vyhráli jsme 5:6.
Podařilo se nám mužstvu dát styl, který mu seděl, a hráli jsme ofenzivní hokej. Kluci pochopili, co po nich chceme. V základní části (září, říjen) se nám dařilo dávat góly, díky čemuž jsme se protlačili do play off.
Dobře také bylo, že si mohli kluci ze staršího dorostu vyzkoušet extraligu juniorů.

Bylo první kolo play off maximem pro tento tým?
Tam už je to o štěstí. Mužstvo bylo dobře poskládané a určitě mělo na víc. Je obrovská škoda, že jsme měli ten problém vstřelit branku. Šancí bylo vždycky plno.
To platí i pro druhý zápas v Třinci, kde jsme hráli velice kvalitně. V první a druhé třetině jsme byli jasně lepší. Jenže když neproměníte samostatný nájezd a trestné střílení, těžko se to honí. Třinec se poté ze svých šancí hned prosadil a chytl se.
Kdybychom překročili první kolo, šly bychom daleko.

Každý tým si v sezóně vybere určitou porci smůly. Nebylo jí pro Kometu až přespříliš? Zraněný Matěj Mišura, problémy s brankáři...
(Povzdechne) S tím jsme se v sezóně hodně potýkali. Kluci to však nahradili vnitřní sílou kolektivu. Dalo by se říct, že to bylo mužstvo bez hvězd. Byl to tým (zdůrazňuje), který když se naladil na správnou vlnu, byl schopen porazit kohokoliv. Žádný jedinec nějak moc nevyčníval.

Takže zranění Matěje Mišury mužstvo semklo?
Určitě to na to mělo nějaký vliv. V podstatě Matěj, který měl být klíčovým hráčem, už v sedmém kole nehrál.

A nechyběl v týmu v průběhu sezóny hráč, který by ho táhnul? Trošku ho možná zastoupil Tomáš Popolanský.
Já bych jednotlivce nerad jmenoval. Každou chvíli to někomu šlo lépe. Je zbytečné, někoho vyzdvihovat. V momentech, kdy bylo potřeba, zabrali brankáři, výborně zahrála první, nebo druhá pětka. Vždycky se to střídalo. V té základní části, kdy se hrálo o bytí a nebytí, to jedna lajna strhla a druhá se přidala. Díky tomu mužstvo udělalo těch potřebných třicet, nebo kolik bylo potřeba, bodů.
Ukázalo se to i v posledním zápase v Havířově. Škoda, že jste neviděli ten ukázněný výkon. Bylo to fantastické. Už když jsem vešel do kabiny, cítil jsem, že mužstvo nemůže prohrát. Bylo to na nich vidět. A opravdu tomu tak bylo. Šli do zápasu velice zodpovědně. I když měli smůlu, protože jsme šli ve třicáté vteřině do tří a dostali jsme první branku. Ovšem nebyla to chyba rozhodčího, ten byl vynikající, pískal férově na obě strany. Kluci si to uvědomili a i přesto, že jsme šli takhle rychle na zem, jsme je ve zbylém čase naprosto přehráli a zápas otočili.
Bylo krásně vidět, jak se nikdo nefláká. Všichni se vraceli, bojovali o puk, padali do střel. Bylo to něco nádherného. Kdyby se nám povedl stejný výkon předvést v play off, vypadalo by to jinak. Rozdíl byl však také v tom, že v základní části nám tam ty góly padaly, kdežto v play off ne.
Možná na to měly trošičku vliv příchody hráčů ze staršího dorostu. Kluci s námi totiž nebyli úplně sžití jako ti, co byli v týmu už od května. S nimi to byl prostě jiný, mladší tým. Ta skládačka se začala pomalu dávat dohromady a trvalo to až do srpna. Tak jak jsme chtěli, aby to vypadalo, to bylo až v září.
Ale na to se nechci vymlouvat. Že tu byli starší dorostenci, je v pořádku. Ba naopak, jsme rádi, že tu byli. Za prvé nám zvýšili konkurenci a za druhé se učili. Modlím se, aby jim tyto zkušenosti (někteří odehráli dvacet pět zápasů) do příštího roku pomohly k tomu, aby se zařadili do základní sestavy a hráli výborně. Jsem rád, že jsme si je mohly v těžkých zápasech otestovat.

Proč v play off nemohli hrát Švaňhal s Kempným?
On to pro nás byl první rok v play off, takže jsme nebyli tak rozkoukaní, jako týmy kolem nás. Byli jsme rádi, že můžeme mít v týmu mladší kluky. Spíše jsme uvažovali, jak si vychovat kluky dále. Byla to pro nás větší priorita, než hrát finále.
Zároveň musím dodat, že jsme s těmi staršími hráči měli dohodu. Před sezonou jsme si řekli, že když se dostaneme předčasně do play off, tak jim pomůžeme, aby si zahráli někde v mužích, což jsme splnili.

Před dvěma lety hrála juniorka Komety o záchranu, loni se jí vyhnula a tento rok už hrála play off. Bude stoupající tendence pokračovat?
Na tom mají podíl ti kluci. Oni si to vybojovali, vytrénovali, vypracovali. Až jsme byli s kolegou Leošem Zajícem překvapení, jak kvalitně k tomu přistupovali. Díky tomu, že se to naučili, dostali se do play off. Netroufám si tvrdit, jak to bylo ty roky zpátky. Jestli je to však výsledek koncepční práce, to si neodvážím říct, to ukáže čas.
Zároveň si netroufnu dívat se do budoucna, jak to bude, protože se bude hrát úplně novým herním systémem. Ani nevíme, jak se nám podaří složit nové mužstvo. Můžu jen říct, že bych byl šťastný, kdyby se znovu povedl postup do play off.

Jenže sezóna se nenesla jen ve výherním duchu postupu do play off. V její druhé a třetí části přišlo dvanáct proher v řadě. Jak to na tým zapůsobilo?
To se bohužel přihodilo. Kolikrát to však bylo jen o gól, nebo se stávaly smolné záležitosti. Aby jsme se z toho dostali, zkoušeli jsme nové herní varianty, přehazovali jsme útočné i obranné formace, brankáři chytali střídavě. Už jsme nešli vyloženě za výsledkem, ale hlavně jsme si kluky testovali. Možná jsme mohli prohrát o čtyři pět zápasů méně. V podstatě to byla daň za zkoušení nových, mladších hráčů. Jaký význam by mělo, kdybychom z těch dvanácti zápasů šest vyhráli, ale nevyzkoušeli si šest starších dorostenců?
Určitě bychom těch bodů získali více, kdybychom hráli na tři pětky a na střídačce měli méně lidí. My jsme prostě chtěli, aby hrál co možná nejširší počet hráčů. Nestahovali jsme to na dvě lajny, nechali jsme všechny kluky dohrát celé zápasy. Z toho poté pramenily prohry o jednu branku.

Po, nebo při, té dlouhé sérii proher údajně nastal nějaký interní problém v kabině se staršími hráči. Je to pravda?
Jak jsem říkal, od května tým táhl za jeden provaz a od listopadu to byl jiný tým. Pak možná mohlo něco vzniknout, mohlo se trošku změnit klima. To je možné. Nedělal bych z toho ale žádnou katastrofu. Podívejte se na Pardubice, které šly stejnou cestou jako my. Taky nevyhrály čtrnáct zápasů v řadě za sebou.
V kabině bylo vidět uspokojení. Bylo znatelné, že hráči za každou cenu nemusí, a to hraje obrovskou roli.

Na to hned navážeme. Bylo při novém sestavování systému soutěže správným krokem, že již po listopadu první skupina věděla, že bude hrát play off?
Těžko říct. Pro nás to znamenalo, že dostanou prostor mladší hráči, což bylo pozitivní. Už jsme tím v podstatě zahájili přípravu na další sezónu. Jinak na to mám svůj názor.

Jaký?
Nelíbilo se mi, že se v průběhu sezóny změnily regule. Tím se ten náš úspěšný postup do play off znehodnotil. Několik trenérů jiných týmů na to doplatilo.

Je nějaké rozhodnutí, které byste udělal jinak? Ať už se jedná o hráče, kteří mohli Kometu před sezonou posílit, nebo cokoliv jiného.
Myslím, že ti kluci, co jsme si vybrali, i když jsme je později dali pryč, splnili svůj účel. Za dva nebo tři měsíce, co tu byli, odevzdali všechno, co jsme od nich očekávali. Navíc zdravě zvýšili konkurenci. Jinak bychom ani nemohli být v play off. To by nešlo.

Proč tito hráči odešli v průběhu sezóny?
Za prvé jsme potřebovali zkoušet naše domácí hráče a za druhé se chtěli vrátit domů, kde mohli hrát. Oni si všichni vyzkoušeli, co chtěli. Potřebovali změnu, tak šli sem. Dostali jsme je z nějakého útlumu a hráli dobře. Dalším případem bylo, když byl ten hráč věkově už na východu z juniorky, takže šel hrát ligu mužů a zároveň uvolnil místo pro našeho dorostence. Přece tady nemůžu držet kluka, který má našlápnuto výš a jen by zde dohrával sezónu.
Zanedbávat nesmíme ani ekonomickou stránku. Musíte jim zde platit ubytování, stravu a všechny ostatní věci. Závěrem musím zopakovat, že ta hostování splnila svůj účel.

A vyplatil se jejich odchod i přesto, že dorostenci po nich nebyli tak výrazní, nebo chybovali?
Ale to je normální. Oni nebyli vidět tak, že by dávali góly, nebo nahrávali na góly. Odvedli kvantum jiné práce. Každý měl svůj úkol. Byli tam tací, kteří toho strašně moc odbránili, nebo odehráli v oslabení. Že má hráč prázdnou branku jen s jednou hokejkou a trefí ji, tak to už je dáno tím, že není střelec. Pak jsou druzí, kteří prásknou do puku a je to gól.
Kluci, kteří jsou výborní morálně, dřou na ostatní, prostě nejsou tak vidět. Jenže i takové v týmu potřebujete. Kdybyste měli mít tým z hvězd, tak kdo v něm bude bránit, vracet se?
Tak to bylo v celém týmu juniorky, nejen se staršími dorostenci. Měli jsme tady kluky, kteří nebyli moc vidět, ale nám jako trenérům i celému kolektivu strašně pomohli. Ta mravenčí práce je hrozně důležitá.

Jak se vám spolupracovala s panem Leošem Zajícem?
Tak co na to mám říct? Samozřejmě dobře. Ale to je tak, když se zeptáte mě, tak vám řeknu, že dobře, potom půjdete za ním a on vám řekne to samé. Vůbec bych nás do toho netahal. Trenéři nejsou podstatou týmu, to jsou hráči. Úspěch si vybojovali hráči! Já na ledě nebyl, já jsem gól nedal.

Ale někdy byste na led určitě nejraději skočil, že?
No tak to víte, že mě to bavilo. Dneska už bych to asi nezvládl, s pukem bych se nepotkal.

Pozoroval jste na hráčích pověrčivost?
Jistě. Každý má něco, čeho se drží. Když něco vynechá, tak se k tomu vrátí, aby to udělal, protože chce mít to štěstí, chce dát gól. Neznám jediného hráče, který by šel na led suverénně. Každý má svůj rituál, samozřejmě i trenéři.

Vy jste říkal, že tým mohl udělat chybu, když poslal své výjimky hrát do mužských lig. Potom z toho plynula výsledková krize a někdy i odvolání trenérů. Na další sezónu tedy bude cílem mít v týmu po celou délku všechny tři výjimky?
My je stoprocentně využijeme. A nebojím se říct, že je využije všech dvacet dva týmů. Letos hráli na výjimky všechny týmy. Nebylo mužstvo, které by je nemělo. V některých dokonce zůstávaly celou sezónu.

Prozradíte, které hráče ze současného kádru si na výjimku necháte i pro příští sezónu?
To vám vůbec neřeknu. Mužstvo se bude sestavovat. Kluci, kteří jsou ročník devadesát, vědí, že tu ta možnost hrát dále na výjimku je. Stejně tak asi vědí, kdo z nich mužstvu může pomoci a kdo ne. Abych vzal hráče na výjimku, tak to musí být top hráč. Buď musí rozhodnout zápas, nebo umět ubránit. Musí to být tahouni týmu.

Když se podíváme zpětně, tak na výjimku hrával soustavně jen Petr Zítka, takže jste se o ně moc neopíral.
Petr si odehrál svoje. Samozřejmě měl nějaké horší zápasy, ale více bylo těch lepších. Určitě si odehrál svoje a pomohl nám.

Směřujeme k tomu, že jsme zvládli uhrát play off i s jednou výjimkou. Takže by ta omlazovací kůra možná mohla fungovat i v příští sezóně.
To není úplně pravda. Měli jsme tam totiž navíc Švaňhala a Bartoška, kteří odehráli to, co jsme od nich chtěli. Výjimky nám vždycky v pravý moment pomohly. Byly tam, tým je přijal a zaplať pánbůh, že to tak fungovalo.

Děkujeme za rozhovor a za spolupráci v celé sezóně.
Také děkuji za obojí.