Nová brněnská posila Milan Hruška se z pozice obránce nebojí zaútočit

Jak se zrodil Váš přestup?
Bylo to během krátké chvíle. Agent mi zavolal, že má Brno zájem, tak jsme se celkem rychle dokázali domluvit.

Zkuste se popsat jako obránce, máte rád spíš útočení nebo se více soustředíte na práci v defenzivě?
Nemám problém hrát tvrdě a soustředit se na bránění. Ale také se občas nebojím zaútočit. Mám rád takové ty občasné výlety.

Už víte, s kým zítra v obranném páru proti Třinci nastoupíte?
Dnes jsem trénoval s Tomášem Malcem, takže bych měl začít s ním.

S kamarádem Jozefem Kováčikem byste asi nemohl hrát. Přeci jen je podobně útočně laděný jako Vy...
Zase to není vyloženě tak, že musím hrát ofenzivně. Pokud mi trenér řekne, že mám bránit, tak si nemůžu dovolit příliš vyrážet do útoku. Je to také o situaci na ledě.

Hráli jste spolu někdy?
Ano, ve Slovanu Bratislava, tam to bylo v pohodě. A potom také v přípravě v Nitře. Tam už to moc nefungovalo, často jsme se totiž potkávali před soupeřovou bránou, tak jsme to pak spolu už raději nezkoušeli. (směje se)

Jste šestým slovenským hráčem v Kometě, pro Vás to musí být určitě jednodušší, že v podstatě nepřicházíte do neznámého prostředí...
Určitě. Je to lepší jít tam, kde mám kamarády nebo borce ze stejné země. Hráči se hned daleko lépe zapadá do kolektivu a zvyká si na tým. S Jožkou Kováčikem se znám od malička, možná i díky němu jsem tady. Nejdříve to bylo tak, že mě zlanařil do Nitry. On pak odešel do Komety a říkám mu ze srandy, podrž mi tam flek. No a jak vidíte, jsem tady.

Brnem nedávno prošel i Juraj Valach, který je také z Topoľčan. Znáte se nějak osobně?
Ano, známe se. Sice je o pár let mladší, ale už jsme se potkali.

Dozvěděli jsme se, že jste chovatelem psů. Jste obchodník nebo je to spíše záliba?
Kdepak, mám doma jen pár pejsků, není to nějaký závratný počet. Když mám štěňátka, tak je někomu nabídnu. Jedno štěně má Sasu Hovi a také nějaký jeho známý, myslím, že finský velvyslanec v Bratislavě. (smích)

Jaké jsou Vaše záliby?
Mám rád rychlou jízdu autem, dobrou muziku a relaxování u televize.

Když se vrátíme k MS "18", kterého jste se zúčastnil, jací tam byli spoluhráči? Prosadili se do nějaké zahraniční soutěže?
Určitě ano, takového Jardu Haláka jsem dostal do NHL (smích). Hrával jsem také se Štefanem Růžičkou, Ivanem Barankou a Michalem Sersenem, co teď hraje za Spartu.

Nosíte číslo Jaromíra Jágra, tedy 68. Znamená to, že jste byl v mládí útočník?
Vždy jsem chtěl být útočníkem a střílet góly. Ale trenéři mi to nikdy nedovolili. Nevím proč. Asi to bude tím, že jsem jako jediný hokejista z Topoľčan neuměl bruslit, neumím si to vysvětlit. (smích)

Takže je Jaromír Jágr Vašim vzorem?
Ano, je to můj oblíbený hráč a vzor.

Jste typem hráče, který když je potřeba dokáže přitvrdit a jít do bitky?
Nemám s tím problém. Už se mi to stalo, že mě do rvačky poslal trenér. Samozřejmě vám neřeknu který. Bylo to v Evropě, nikoliv v Americe. Ale nebudu to nijak konkretizovat.

V Nitře jste v tomto soutěžním ročníku vyfasoval celkem 97 trestných minut...
Ale to nebylo za žádné rvačky. Byly to většinou osobní tresty. Víte, v Nitře jsme pořád prohrávali, bylo to deprimující. Moc jsem to nezvládal.

Tradiční otázka musí směřovat na diváky, slyšel jste o bouřlivém brněnském prostředí?
Na fanoušky se strašně těším. Hráčům se doma hraje velice dobře, když cítí velkou podporu diváků. Já to znám z Nitry, tam byla také výborná atmosféra, fanoušci byli našim šestým hráčem. Tento rok se nám nedařilo, tak jich chodilo méně. Takový je prostě sport.

Osobní dotazník Milana Hrušky

Místo narození: Topoľčany
Hokejové začátky v klubu: Topoľčany
První trenér: pan Stovička
Přezdívka v kabině: Hrouda
Oblíbené číslo dresu: 68
Oblíbený nápoj: cola
Oblíbené jídlo: těstoviny
Neoblíbený soupeř (stadion): nemám
Oblíbené stadiony: Trenčín
Nejlepší hokejový zážitek: Finále MS18 (stříbro)
Oblíbená hudba: hip-hop
Koníčky: jízda autem
Svobodný X ženatý: svobodný
Děti: -
Životní motto: Žij a nechej žít!