Takhle dlouho jsem na gól ještě nečekal, oddychl si David Nosek

Vaše branka padla tři sekundy po začátku přesilovky. Jde to vůbec rychleji?
Asi se to dá i rychleji, když to jde přímo od centra. Samozřejmě jsem ale rád, že to trvalo jen tři vteřiny, a že mi tam konečně spadl gól.

Čekání na něj už bylo dost dlouhé. Co vám po brance blesklo hlavou?
Určitě je to velká úleva. Ještě jsem asi nezažil, že bych čekal takhle dlouho na gól. To samozřejmě bylo nepříjemné. Každému hráči pomůže, když se mu podaří trefit někdy hned zkraje sezony. Bohužel mě se to nepovedlo. Dost jsem se tím trápil. Jsem rád, že mi to tam konečně spadlo.

Zkoušel jste něco měnit, abyste se konečně trefil? Třeba klasické namáčení hokejek do záchodu.
Tak to jsem zrovna nezkoušel. Ale jinak jsem měnil hodně věcí. Nakonec jsem se ale vrátil k tomu, co jsem dělal vždycky. Říkal jsem si, že jednou to přijít musí. A naštěstí to přišlo z takhle nečekané akce.

Přiblížil byste ty věci, které jste zkoušel změnit?
Radši ne. To si nechám pro sebe. Většinou člověk hledá blbosti a hledá chyby tam, kde nejsou. Takže to byly hlouposti, které nemá cenu zmiňovat.

To jste mluvil o rituálech. Co třeba změny na výstroji. Nezkoušel jste například měnit hole?
To určitě ne. Tohle neměním snad dvanáct let, do toho jsem nesahal.

Bavili se s vámi o střeleckém trápení i trenéři? Přeci jen jste přišel před sezonou jako ofenzivní bek.
Určitě člověk do mužstva přichází s nějakou rolí. Mně se ji nedařilo naplňovat. Nebo ještě nedaří. Takže ten tlak samozřejmě cítím. I když musím poděkovat, že z venku ten tlak nebyl skoro žádný. Nebo jsem ho aspoň nepociťoval. Ale samozřejmě člověk cítí, že je tady v nějaké roli a měl by plnit to, co má. To se mi nedařilo a tak jsem ten tlak na sebe vytvářel sám. Ale v posledních pár zápasech jsem se už snažil na to nemyslet. Hrál jsem s čistou hlavou a doufal, že to tam konečně spadne.

Výsledky týmu jsou v poslední době jako na houpačce. Jak těžké bylo porazit Liberec?
Pro nás to jsou strašně důležité tři body. Tabulka je hodně vyrovnaná. Navíc Liberec v minulém kole porazil Spartu, takže přijel určitě sebevědomý. Zápas byl dost těžký. My jsme hráli velice dobře na začátku. V první třetině jsme byli jednoznačně lepší, po ojedinělé střele jsme ale dostali gól. Já jsem přesto věřil, že vyhrajeme. Domácí zápasy se nám docela daří. To je takový náš odrazový můstek k udržení místa v tabulce. Spíš se musíme pokusit ještě přidat nějaké body venku. Nicméně základ je pro nás vyhrávat domácí zápasy.

Neznervóznil vás ten první gól Bílých Tygrů, který přišel tak trochu jako blesk z čistého nebe?
Určitě to byl nepříjemný moment. Celou první třetinu jsme Liberec tlačili. Ale zbývaly víc než dvě třetiny do konce. Věřili jsme, že nějaké góly dáme. Navíc v domácím prostředí, kde se nám to občas podaří.

Dvakrát se prosadil veterán Petr Nedvěd. V čem je ta jeho síla?
My jsme se na jeho hru, která je pořád přibližně stejná, připravovali. Bohužel přesně z toho, na co jsme se připravovali, nám dal ten první gól. Ten druhý spíš vyplynul ze hry, to nebylo nic nacvičeného. Na situace jako u prvního gólu jsme se ale připravovali. Bohužel jsme Nedvěda úplně nepokryli a vstřelil nám dva góly.