Do zápasu s Libercem jste vstupovali s jasným cílem zvítězit. Do vedení šel ale jako první soupeř. Kde nastala chyba?
Utkání jsme chtěli vyhrát za každou cenu. Bohužel jsme si dobře nepokryli beky a inkasovali jsme. Ty pocity byly špatné, ale snažili jsme se na soupeře dotáhnout.
Vzápětí bylo ovšem vyrovnáno. Nabudil vás tento moment k lepším výkonům? br> Myslím si, že určitě. Pak jsme ale dostali další branku a byli jsme na tom stejně jako v předchozí situaci.
Liberec si však dokázal v početní převaze vzít vedení zpět. Co jste si řekli před druhou třetinou v kabině?
Věřili jsme, že budou soupeři pomalu docházet síly a my tak utkání otočíme. Hráli jsme dobře, snažili jsme se nechybovat. Trenéři nás hodně podpořili.
Druhá dvacetiminutovka gólovou akci nepřinesla, nicméně šance byly na obou stranách. Byla znát před závěrečnou třetinou nejistota, nebo jste naopak věřili, že duel otočíte?
Byli jsme trochu nervózní, ale cítili jsme, že jsme o něco lepší než soupeř. Věřit musíte celých šedesát minut. Někdy se to povede, někdy ne.
Poslední minuty nabídly hotové drama v podobě několika branek. Když Liberec navýšil na 4:2, zdálo se, že je rozhodnuto. Vy jste ale bojovali dál, což přineslo ovoce…
Byl to fantastický pocit, když jsme dokázali snížit na 4:3. Zbývala ještě zhruba minuta do konce, za takovou dobu se dá v hokeji ještě výsledek změnit. Bohužel, to se nám nakonec nepovedlo.
Hořká rána však přišla záhy spolu se sirénou ukončující utkání. Šel na vás vidět velký smutek… Smutní jsme byli hodně, mnozí z nás měli v očích slzy. Měli jsme ale také hlavně vztek sami na sebe, že jsme se zápasem nedokázali nic udělat. Kdybychom vyhráli, mohli jsme být na turnaji první.
Turnaj ještě ale zdaleka nekončí a naděje na dobré umístění stále trvá. Jaký je tedy cíl do dalších duelů?
Úspěch pro nás bude aspoň stříbro. Je škoda, že to dnes nevyšlo, musel by se stát zázrak, abychom dosáhli na první příčku.