Bylo to jednoduché rozhodování zůstat v Kometě?
Určitě ano. Loňská sezóna byla super, těším se na tu další, která nás čeká. Musíme hrát opět trpělivě, vlétnout do toho pořádně od podlahy, ale také být pokorní, s respektem k soupeřům, tak jako to bylo v loňském ročníku.
V mistrovské sezóně jste stihl nastoupit pouze ke 44 zápasům, což bylo zapřičiněno zraněním. Jak jste na tom momentálně teď? Můžete naplno trénovat?
Je pravda, že to z mé strany nebylo optimální, byl jsem často zraněný, tím pak člověk rychle vypadne z tempa. Zranění jsou naštěstí na sto procent vyléčené a už se nemůžu dočkat, jak se zase objevím na ledě.
Asi vás muselo hodně mrzet, že jste si nemohl užít mistrovské oslavy jako hráč, ale došel jste na led s dalšími hráči v civilu.
Bylo to nepříjemné. Chtěl jsem ve finále klukům pomoct, ale nešlo to. Takový je hokejový život, který nese i určitá rizika. Člověk se zraní a já měl letos zranění bohužel hodně. Na druhou stranu jsme jeden tým, hrajeme jeden za druhého, to bylo klíčem k celkovému úspěchu. Snad se mi budou v letošní sezóně zranění vyhýbat.
Trénujete společně s týmem a pod dohledem kondičního trenéra Miloše Peci. Co všechno můžete dělat?
Až na pár výjimek dělám vesměs všechno. Postupně začínám skákat, zatěžovat nohu, ale je to spíš pozvolné, abych si něco neurval. Máme tři měsíce do začátku sezóny, je to dlouhá doba a nemá cenu něco uspěchat. Na led jsem ještě s klukama nešel, má to svůj čas.
Můžeme s odstupem času říct, o jaké zranění se jednalo, a kdy se přihodilo?
Natrhl jsem si sval v lýtku. Stalo se mi to na tréninku před pátým zápasem s Hradcem Králové. Nahozená střela pukem a bylo to. Nedá se nic dělat, takový je hokejový život, ale jedeme dál.
Máte zkušenosti i s mezinárodním hokejem a kromě klasické přípravy s českými týmy vás čeká i Liga mistrů. Co očekávat od severských týmů?
Pevně věřím, že budu zdravotně v pohodě a budu připraven do všech zápasů nastoupit. Bude to něco nového a je jasné, že nás čekají silní soupeři, kteří mají jiný herní styl. O kvalitu bude postaráno, i pro oko diváka by to mohly být pěkné zápasy.
Někteří hráči jsou zvyklí na dlouhé cesty, například v KHL se jezdí na tripy. Jak jste na tom vy s cestováním a třeba s následnou únavou?
Osobně mě létání nevadí. Člověk je společně s týmem, je legrace, nemám s tím problém.
Pokud se zaměříme na novou sezónu, jaké budou vaše ambice?
Musíme se na nový ročník co nejlépe připravit. Dá se očekávat, že to bude velmi náročná sezóna, ale těšíme se na ni. Chceme předvádět stejné výkony jako vloni. Samozřejmě když nepočítám ten výpadek, kdy nás opustila forma vinou zranění. Play-off už bylo na vítězné vlně, tým prokázal dobrou morálku a všechno klapalo.
Po letech v zahraničí jste si zvykal na český hokej. Máte nějakou osobní metu? Například udělat v extralize více bodů, gólů, nahrávek?
Všechno vždy záleží na zdravotním stavu. Já si především přeju, abych sezónu odehrál bez zranění a pokud se cítíte v pohodě, výsledky se od toho budou odvíjet.
Je důležité, že se kádr Komety dokázal v podstatě udržet a zůstal pohromadě?
Je dobré, že devadesát procent kádru zůstalo pospolu. Známe se, víme co od sebe můžeme očekávat. Navíc Tomáš Svoboda a Tomáš Dujsík prostředí znají, vrátili se zpátky a jsou tady jako doma. A Lukáš Nahodil do kolektivu zapadl taky velmi rychle. Je to hokejový život, hráči přichází a odchází, je to všude po světě, nejen u nás.
Zůstáváte v Brně, hrálo velkou roli i to, že vaše manželka je podruhé v očekávání?
Určitě, čekáme potomka a nechtělo se nám cestovat po světě. Na druhou stranu Kometa je ambiciózní tým, máme velkou chuť vyhrávat, bavit lidi a udělat další úspěchy. Na novou sezónu se moc těším.
Už víte, co to bude? Kluk, nebo holka?
Vím, zase holka. Nic jiného asi neumím (smích).