Lukáši, pozvolna se blížíte do cíle přípravy na suchu, jak probíhají poslední dny?
Myslím, že je to v pohodě. Vše probíhá, tak jak má. Samozřejmě je to velká dřina, ale ta k letnímu období patří.
Absolvoval jste přípravu v Pardubicích, nyní v Kometě. O trénincích na suchu se říká, že jsou dost často stereotypní. Dá se najít nějaký rozdíl oproti vašemu bývalému angažmá?
V Pardubicích se hodně běhalo, tady jsme víceméně pořád zavření v posilovně a pak jedeme takový dojezd. Ať už běháme schody nebo máme na ploše haly rotoped. Změna je poznat, to jo, ale bohužel všude se zvedají činky, tady to naopak žádná změna není (smích).
Mnoho hráčů nemá rádo běhání a dlouhé etapy na kole. Jak jste na tom v tomto oboru vy?
Přesně naopak (smích). Raději běhám a šlapu na kole, to je moje. Jsem takový Keňan, raději uběhnout delší tratě, než zvedat činky. Ty nemám rád, ale je to nutné zlo a k naší práci to patří.
V Kometě působili experti na horská kola - František Ptáček s Petrem Tonem, kteří pravidelně vyhrávali závody. Troufl byste si také na souboj na silnici?
Kluci říkali, že Franta všechny porážel (smích). Na kole jezdím rád, nevadí mi. Z Třebíče jsem odmalička zvyklý jezdit. S tátou jsme jezdili za babičkou právě na kole, bylo to fajn. Neměl bych s tím problém.
Tak okolí Třebíče přímo vybízí jezdit na kole, že? Kopce, rozmanitý terén...
Třebíč je vlastně neustále z kopce do kopce. Takže kamkoliv jedete, pokaždé na vás nějaký kopec čeká. Ve všem je ale nejlepší Honza Káňa. (Pozn. redakce: popíchnul Lukáš Nahodil právě procházejícího Káňu do komeťácké kabiny)
Často se bavíme o tom, že hráči Komety chodí během suché přípravy také dvakrát týdně na led. Pro vás to byl asi nezvyk, jak tuto součást přípravy berete?
Určitě pozitivně. Je to pro mě něco nového a má to své výhody. Osahám si a prošlápnu brusle, připravím výstroj a v srpnu, když skočíte do zápasů, nemáte otlačené a bolavé nohy. Zjistíte si, co vás kde tlačí, a do přípravných zápasů máte čas vše vyladit.
Už jste se zabydlel, nebo stále dojíždíte z Třebíče?
Každý den dojíždíme, ale s partnerkou si hledáme v Brně byt. Ona ještě pracuje v Pardubicích, takže také dojíždí. Začátkem července bychom se rádi přestěhovali, byt máme vyhlédnutý, snad to všechno dobře dopadne.
V kabině jste si už zvykl? Kam vás spoluhráči posadili?
Sedím hned na začátku vedle Tomáše Dujsíka. Kluci jsou super, přijali mě dobře. Věděl jsem do čeho jdu, hodně jsem jich znal.
Pro některé to může být dlouhá pauza, nebo naopak pro některé hráče krátká. Ale přeci jen, neříkáte si, že byste už vletěl na led a zahrál si zápas?
Já ani ne. Měli jsme dlouhou sezónu, baráž byla náročná po psychické a fyzické stránce. I když to moc nemusím, tak raději zůstanu zavřený v posilovně (smích). Led ještě počká, ten má svůj čas. Trochu si odfrknout nebývá na škodu.
Do konce suché letní přípravy máte ještě týden a pak se dočkáte zaslouženého volna. Už vyhlížíte letní dovolenou?
Červen je nějaký moc dlouhý, už aby to bylo (úsměv). Ale ne, příprava je důležitá, musíme se dobře nachystat na sezónu.
Chystáte se v červenci k moři?
Hned po sezóně jsme vyrazili na Mauricius, teď máme trošku jiné plány, 6. července budu mít svatbu! Možná to už byla taková malá svatební cesta, ale uvidíme, jestli se někam nakonec odhodláme. Spíš budeme zařizovat byt a v klidu odpočívat doma.
Takže si užíváte poslední dny jako svobodný...
Přesně tak (smích).