Dokázali jste porazit Pardubice po samostatných nájezdech. Jaký to byl zápas?
Bylo to nesmírně těžké utkání, neboť Pardubice hrají agresivně. Celkem nás to překvapilo, ale na druhou stranou jsme to nakonec dokázali s trochou štěstí ubojovat.
Trenér Zachrla říkal, že první třetina byla z vaší strany dobrá, ale ty dvě následující se vám už tolik nezdařily. Kde byla dle vás chyba?
Myslím si, že to bylo tím, že na nás vletěli, poté dostali nějaké přesilové hry. To je dostalo do tempa a hlavně začali střílet, což je dostalo do hry. Tohle byl z mého pohledu klíč k jejich vyrovnání a následnému vedení.
Ve druhé třetině jste pochytal velké množství tečovaných kotoučů. Jak se vám chytalo po té spíše, pro vás nudné, první třetině?
Není to jednoduché, obzvlášť ty tečované puky. Celkem mě to trefovalo, párkrát mi pomohla i branková konstrukce, za což jsem rád. Kluci také hodně střel zblokovali, takže jsme to tak nějak zvládli.
Druhou branku jste inkasoval po poměrně pěkné individuální akci, překvapilo vás zakončení pardubického hráče?
Já osobně čekal, že pojede spíše za branku a bude se okolo ní obtáčet. Proto jsem šel dolů a on to nakonec stáhl na střed a poslal pod víko. Mrzí mě to, ale takové góly prostě padají.
V prodloužení jste měl několik famózních zákroků. Vyhovuje vám být takto v neustálé permanenci při přečísleních a podobně?
My takové prodloužení hráváme i na tréninku, takže jsem si řekl, že do toho půjdu bez nervozity a budu chytat jako na tréninku. Jak už jsem říkal, v zápase mě to celkem trefovalo. Já takové šance doslova miluji - plno přečíslení, brejků atd. Mám to rád, když do toho můžu jít naplno. Je to taková moje parketa.
Pomohlo vám do nájezdů to, že jste několik úniků již v utkání lapil?
Určitě. Já nerad vzpomínám na loňskou finálovou sérii, kdy jsme prohráli oba zápasy v nájezdech, takže jsem si říkal, že bych to mohl zlomit. Věřil jsem si na ně a vyšlo to.
Měl jste nějak nastudované hráče soupeře při nájezdech, nebo jste čekal, co udělají?
Vůbec neznám hráče z jejich týmu, až na Lukáše Zukala, který nakonec nejel. Ptal jsem se Lukáše Frydrycha, ten hrál v Pardubicích a řekl mi, že to zkoušejí nahoru, takže jsem si na ty střely počkal. Nakonec si myslím, že to dopadlo lépe, než jsme očekávali.
Kde pozorujete největší rozdíl ve hře oproti loňské sezóně ve starším dorostu?
Určitě v rychlosti a vyspělosti hráčů. V dorostu jede hráč na bránu a vystřelí. Tady se čeká přihrávka, může se objevit nějaká klička nebo stahovačka. Je to celkově mnohem rychlejší.
Kde byla největší zbraň Pardubic?
Myslím si, že v prostoru před bránou. Hodně dobře clonili a byli nebezpeční díky agresivnímu bruslení, rychle se dostávali před hráče a to byla podle mého názoru jejich přednost.
Točíte se v bráně s Lukášem Dostálem, radíte si vzájemně?
S Lukášem se známe strašně dlouho, už odmalička. Hodně si pomáháme vzájemně si radíme. Myslím si, že to mezi námi funguje v dokonalé symbióze.
V kabině máte speciální rituál po výhře. Kdo s tím přišel?
Vůbec nemám ponětí (smích). Někdo s tím přišel, že když budeme křičet, tak si budeme bouchat do kolen a vznikl z toho vítězný trend.
Již v sobotu vás čeká další zápas, a to znovu doma, tentokrát proti Hradci Králové. Co si ze zápasu s Pardubicemi vzít do dalšího utkání?
Pozitivní bylo, že jsme oproti minulým zápasům zblokovali hodně střel. To si musíme do souboje s Hradcem vzít. A musíme zlepšit agresivitu, na Hradec musíme vlétnou agresivněji, neboť to bude těžký zápas.