Jožko, v pondělí vám skončila sezóna. Zůstali jste před branami finále. Jak zpětně hodnotíte sérii mezi Trenčínem a vašim Zvolenem?
Určitě jsme chtěli vyhrát. Už na Kometě jsem každý rok říkal, že bych chtěl jednou získat titul. Kariéra se mi krátí a chtěl jsem na Slovensku znovu vyhrát. I když už mám jeden titul se Slovanem. Je ale pravdou a každý ví, že za tu těžkou sezónu, kterou si člověk projde, je zisk titulu největší zadostiučinění. Postoupil asi šťastnější tým. Byla to však skvělá jízda, chyběl krůček, abychom šli dál.
Slovenskou extraligu jste nehrál zhruba sedm let, letos jste se do ní vrátil, co vám ukázala?
Nebudu lhát, některé zápasy během sezóny nebyly až tak kvalitní, ale plusem určitě je, že se liga vyrovnala. Minimálně pět mužstev má velkou kvalitu. Za tu dobu, co jsem byl pryč, se úroveň slovenské extraligy zlepšila. Vrátili se zkušení hráči, někteří se vrátili po sezóně Slovanu v KHL. Nebylo to zkrátka špatné.
A úroveň kvality v play-off?
Ta byla hodně dobrá. Řekl bych, že podobná jako v české lize. Zvlášť s Trenčínem to byla skvělá a vyrovnaná série. Mělo to všechny parametry play-off, dohrávaly se souboje, hrál se pěkný hokej. Někteří lidé tvrdí, že je ve slovenském hokeji všechno špatně, ale myslím si, že se dá na čem stavět.
Koukám, že vás angažmá ve Zvolenu psychicky nakoplo. Stále máte chuť do hokeje, i když jste už párkrát říkal, že chcete končit?
Chuť mám. Jak jsem skončil v Brně, bylo to složité, musel jsem hledat novou motivaci. Hlavou jsem byl pořád v Kometě a vypadalo to na konec kariéry. Přiznám se, že to nebylo dobré po hokejové stránce. Nešlo mi to, nedařilo se. Nakonec to dobře dopadlo, odešel jsem z Nitry do Zvolena, kde byl skvělý kolektiv. Dostal jsem hodně prostoru na ledě, chodil na oslabení, na přesilovky, byl dostatečně vytížený. Najednou přišla velká chuť, angažmá mi sedlo, prostě paráda. Dopadlo to fajn, jen mě mrzí, že jsme nepostoupili do finále. Rád bych rok dva ještě zkusil, když to dobře půjde.
Ve čtvrtém zápase semifinále s Trenčínem jste svým gólem rozhodl zápas v samostatných nájezdech. Vzpomněl jste si i na slavný nájezd na Spartě, který rozhodl o třetím bodů pro Brno?
Odkaz na reportáž ZDE.
Bylo to fakt hodně podobné, podobné provedení jako na Spartě. Klukům to teď moc nepadalo, i když jsou na nájezdy šikovní. Tak se trenér zeptal, jestli nechci jet. Povedlo se mi to a hned se mi vybavil ten nájezd v Praze. Je to hezká vzpomínka.
Vrátil bych se k vašemu bývalému týmu. Co říkáte na postup Komety do finále?
Moc to klukům přeju. Volali jsme si s Liborem Zábranským, ve středu se chystám do Brna, abych pozdravil kluky a užil si atmosféru. Sejdu se s nimi v kabině, dáme si tradiční předzápasovou kávičku. Těším se na Tomáše Malce, Marcela Haščáka a další hráče. Určitě je půjdu pozdravit a povzbudit. Jde o hodně, série bude těžká, ale gratuluju jim ze srdce, jak se dokázali dostat přes čtvrtfinále a semifinále. Ještě jeden krok je potřeba udělat. Věřím, že to zvládnou.
Vloni výsledky po semifinále - 4:0, 4:2. Letos 4:0, 4:1, připadá vám průběh hodně podobný?
Je vidět, že se v klubu odvádí špičková práce, jsou tam skvělí hokejisté. Trošku mě to mrzí, že tam nejsem, ale takový je hokejový život. Držím jim pěsti, aby zvládli souboje s Třincem.
Hrálo se vám proti Třinci dobře? Jak byste jej charakterizoval?
Nehrálo se mi proti nim špatně. U nich doma to bylo nepříjemné, hráli nátlakový hokej, podávali dobré výkony. Celkově mě seděli soupeři, kteří hráli otevřený a útočný hokej. Nemám rád taková ta obranná mužstva. Plzeň, Sparta, Třinec, to jsou určitě týmy, se kterými se mi hrálo dobře. Vzpomínky mám a určitě ve mě ještě dlouho zůstanou.