Jak jste spokojen s vyvrcholením celé sezóny mladšího dorostu?
Druhé místo pro mě není až takové uspokojení. Pokud by bylo, tak už nemám v Kometě co dělat (úsměv). Když ale vezmu v potaz, jak se kluci během sezóny zlepšili, můžeme být maximálně spokojení. Je škoda, že z posledních osmadvaceti zápasů (počítám-li i utkání ve Švédsku) jsme prohráli jen jeden, a to ten rozhodující s Hradcem Králové poměrem 0:1. Byla to smolná porážka. Kluci se přesvědčili o tom, že v republice patří k nejlepším. Ze začátku sezóny jsme měli po výborné přípravě pokles výkonnosti, zranění a v podstatě jsme nehráli pohromadě. Po příchodu Martina Nečase se náš tým neuvěřitelně semkl. Zmíněných 28 utkání jsme odehráli špičkově. Jen to, že
jsme z nich prohráli jen jeden duel, mluví za vše. Je to skoro až rarita. Kluci mají slibnou budoucnost, ale jak se svým talentem naloží, už záleží na nich. Během devíti let jsme tento tým budovali a posilovali. Nyní má velkou kvalitu. Lukáš Dostál na brankářském postu patří ke špičce v republice. Se svým přístupem a pracovitostí má před sebou velkou budoucnost.
Odpovídaly výsledky utkání kvalitě zúčastněných mužstev na závěrečném turnaji?
Hradec i my jsme vyhráli dvě utkání. Rozhodl vzájemný zápas. Taková jsou pravidla. Hradci můžeme pogratulovat K vítězství. Podle jeho úspěchů je vidět, že s mládeží pracují dobře. Osobně si myslím, že v rozhodujícím vzájemném duelu jsme byli dvě třetiny lepší, ale na to ani na nastřelené tyčky se nehraje. Co se kvality týče, předchozí série s Třincem a Jihlavou byly velmi těžké. I ve Švédsku jsme odehráli náročná utkání. Některým útočníkům se nyní možná v bodování nedařilo podle jejich
představ a ambicí, ale na druhou stranu dřeli všichni pro tým.
Proč nastal z ničeho nic zlom a začali jste vyhrávat prakticky až do konce sezóny?
Bylo důležité, aby hráči dokázali rozlišit rady od rodičů a aby věřili našemu systému a organizaci. To je klíč. V mládeži se nedá pracovat s klukem, který doma dostává rady od rodičů, kteří pomlouvají trenéry a klub. I příchod Martina Nečase obrovsky stmelil partu a pomohl týmu. Začátek byl
rozbitý, ale potom se zranění kluci uzdravili, dostali do formy a vše fungovalo. Měli jsme těžkou přípravu, i proto mohli být kluci ze začátku sezóny trošku unavení. Nakonec se ukázalo, že námi nastavená cesta tvrdým tréninkem byla správná. Hráči v každém zápase bruslařsky dominují a fyzicky hodně vydrží. To je pro nás do budoucna velmi důležité.
Budoucnost týmu je dle vás slibná, zůstanete s ním i vy a pokusíte se zopakovat titul z osmé třídy ve starších kategoriích?
Je čas, aby kluky trénoval někdo jiný. Příští sezónu s nimi nebudu, budu se věnovat jiným kategoriím a dceři. Pro kluky je to správné rozhodnutí, protože poznají jiného trenéra. Nečeká je odlišný systém a metody, protože ty jsou zavedeny klubem. Rád bych poděkoval klukům za přístup ve všech sezónách, co jsme spolu byli. Obrovské penzum práce odvedli Pavel Buchal a Zdeněk Svoboda, kteří byli techničtí vedoucí družstva od druhé třídy. Kluci a rodiče si možná neuvědomují, kolik jim oba věnovali času, úsilí a vlastních peněz.
Byl pro vás po devítiletém působení turnaj v Hradci třešničkou na dortu?
Obrovská radost byla pro Kometu dva roky zpátky, kdy na mistrovství republiky vyhrála osmá třída i mladší dorost. O tom, že je dále nebudu trénovat, jsem měl jasno již dlouho. Symbolická třešnička by byla, kdybychom měli na krku zlatou medaili. U mládežnických kategorií nejsou důležitá umístění a body, ale to, co kluci umí. A kam je jako trenéři posouváme dál. V tomto jsem ohromně šťastný, jak každý udělal obrovský posun dopředu v individuálních činnostech. V podstatě je mi teď jedno, jestli máme stříbro nebo zlato. Pro mě jsou vítězové a první pořád.
Můžeme očekávat, že se někteří mladší dorostenci v budoucnu objeví v A-týmu Komety?
Talentů je v našem klubu napříč kategoriemi dost. Mají před sebou dlouhou cestu. Bude důležité, aby ustáli někdy až afektované výlevy rodičů a tlaky agentů, kteří jim budou našeptávat. To jsou věci, které už jako klub a trenéři nemůžeme ovlivnit. Potenciál mají a nikde není psáno, že by hráči z tohoto ročníku 1999 neměli za pár let dostat šanci nakouknout do extraligy, jako na příklad Libor Hájek, který je narozen v roce 1998. Proto to přece děláme. Pro všechny trenéry, kteří s mládeží u nás pracují, by bylo ctí, kdyby se našim hráčům přes extraligu v Kometě splnil sen hrát v NHL. Byli bychom strašně pyšní. Je ale důležité, aby ustáli tlaky okolí. Patnáctiletí, šestnáctiletí a sedmnáctiletí kluci jsou ještě dětmi. Neumí a logicky nedokáží dělat správná rozhodnutí. Je to i o štěstí, kdo má okolo sebe správné lidi a rodiče.
Musím poděkovat partnerům klubu, Jihomoravskému kraji a městu Brnu za obrovskou podporu, co Kometě a mládeži dává. Na herní projev, výsledky i vystupování kluků můžeme být pyšní.