Martine, jak se vám líbí prostředí Olympijského parku na výstavišti a co říkáte na kluziště, které jste si vyzkoušel?
Myslím si, že je to celkově skvěle udělané. Kluziště je zmenšené, což je ideální pro malé hokejisty. Dostanou se rychleji od mantinelu k mantinelu. Led by potřeboval ještě tak týden, je celkem měkký, ale pro děti a fanoušky to bude do několika dnů perfektní.
Plánoval jste, že si sebou na prohlídku vezmete i rodinu?
Chtěl jsem vzít syna, bohužel je trošku nachlazený. Myslím si, že si to sem určitě postupem času přijde moje rodina vyzkoušet.
Máte několik hodin do odletu, už se vám honí hlavou zahájení olympiády?
Ještě mě čeká úterní zápas ve Vítkovicích. Jsem rád, že všechno časově stíhám. Musím poděkovat organizátorům, kteří mi umožnili být ambasadorem projektu Olympijských parků, protože to je přesně to, co chci dělat. Mám zájem, aby v České republice vyrůstaly děti, které chtějí hrát hokej, byly u sportu a byly co nejvíc aktivní.
Kometa si po nedělním utkání s Pardubicemi zajistila přímý postup do čtvrtfinále. Co na to říkáte?
Už na začátku sezóny jsme si dali za cíl skončit v nejlepší šestce. Když už se nám to podařilo, díváme se, s kým můžeme hrát, nebo jaké jsou varianty do play-off. Momentálně se ale soustředím na zápas ve Vítkovicích a potom na mě čeká olympiáda.
Právě v úterý na vás čeká potenciální soupeř pro play-off. Budete utkání ve Vítkovicích brát jako takovou předehru před čtvrtfinále?
Za poslední měsíc vzniklo několik variant. Ať už jsme hráli s Plzní, Spartou, teď nás čekají Vítkovice a samozřejmě víme, že je to dost pravděpodobný soupeř. Už je jen pár zápasů do konce základní části, každý duel je důležitý a s Vítkovicemi bude o něco důležitější, protože se hraje o čtvrté místo.
Čeká vás již čtvrtá olympiáda, dohnal jste tak v počtu účastí legendární hokejisty Vlastimila Bubníka nebo Josefa Černého. Co vás během sezóny žene a motivuje znovu jet na takovou akci? Každé olympijské hry mají svá specifika. Na mé první hráli kluci z NHL, byli tam nejlepší hráči na světě. Teď je to takové, že jsem si něco z hokeje vzal a chtěl bych to vrátit. Oslovil mě trenér Jandač, řekl jsem mu, že si vezmu pár dnů na rozmyšlenou. Když jsem se vrátil do České republiky, chtěl jsem vyhrát titul. Teď mám před sebou další výzvu, vyhrát olympiádu a získat další titul. Když hlava chce, proč to nezkusit a vyhrát.
Budete přímým účastníkem her. Na jaký sport se půjdete podívat, pokud bude čas?
Mám rád každý sport, ale pokud to vyjde, chtěl bych vidět rychlobruslení, určitě biatlon a také curling. Už jsem ho viděl v Kanadě a je to velmi těžký sport.
Zkoušel jste si ho vyzkoušet alespoň rekreačně?
Ano, zkoušel a dva dny mě z něj bolela třísla. (úsměv) Je to zajímavý sport, doporučuju vyzkoušet.
Do jihokorejského Pchjongčchangu jedete jako lídr týmu. Cítíte napětí nebo nervozitu?
Jestli jedu s písmenkem A nebo C, není podstatné. Jedeme tam udělat úspěch a budu tam od toho, abychom na ledě nechali všichni všechno a odvedli stoprocentní výkon.
Jak vám dlouho potrvá, než si zvyknete na časový posun?
Už se na to asi týden připravuju. Je to podobné, jako když letíte z Ameriky do Česka, tedy kolem sedmi osmi hodin. Zvyknu si, zabere to dva až tři dny, než se dáte dokupy. A pak už to bude dobré.
Je velká škoda, že na olympijský turnaj nejedou hráči NHL?
Bolí to. Je mi především líto těch kluků, protože jsem to i já zažil, když jsem tam hrál. Vím, jak se na to všichni těší, každý by chtěl být na olympiádě. Je to škoda, ale život jde dál a turnaj by i tak mohl být prestižní. Věřím, že máme šanci uspět.
Český hokej si připomíná výročí dvaceti let od slavného Nagana. Vzpomenete si, co jste v tu dobu dělal?
S manželkou jsme zrovna nedávno vzpomínali, bylo nám v té době patnáct šestnáct let. Seděli jsme na internátech, měli zamčené pokoje, abychom nemuseli do školy a dívali se na čtvrtfinálový zápas s Amerikou.