Suchá příprava ve čtvrtek končí, co si z ní odnesete?
Víc síly (úsměv). Kondiční trenér Miloš Peca nás naučil určité prvky. Cykly se opakovaly, ale každý den jsme dělali něco jiného. Určité dny jsme cvičili horní část těla, jiné dny dolní části těla, podle toho, jak to měl Míla rozvržené. Také jsme chodili běhat do písku.
Které momenty pro vás byly nejnáročnější?
Loni jsem s A-týmem odtrénoval měsíc suché přípravy, pak jsem se přesunul do juniorky. Letos jsem s áčkem absolvoval celou přípravu. Co bylo nejnáročnější? Činky, ty pro mě moc nejsou. Také příliš nemusím běhání. Jsem rád, že jsem zesílil a nabral váhu. Když jsem loni začínal letní přípravu, vážil jsem 72 kg. Na konci té letošní mám 82 kg. Za poslední dva měsíce jsem přibral dvě kila svalové hmoty.
Jak strávíte čtrnáctidenní volno?
Pár dní budu doma v Blansku, potom jedeme s tátou a bratrem na dovolenou. Budu jenom odpočívat.
Budete mít čas na svůj oblíbený inline hokej?
To už bohužel skončilo. Jedině, že bychom se domluvili s kamarády. Ale chci se hlavně dobře nachystat na sezónu. Byl bych rád, kdyby mi vyšla nominace na sraz reprezentace do 20 let, který je 15. července v Brně. Čeká nás dvojzápas se Švýcarskem.
Jaký je váš osobní cíl pro nadcházející sezónu?
Chtěl bych se dostat do reprezentační dvacítky a udržet se tam až do mistrovství světa. Rád bych se ještě víc prosadil v A-týmu Komety, abych trávil ještě větší porci času na ledě než minulou sezónu. A kdyby to vyšlo, tak následně uspět na draftu NHL.
Poprvé vás trenéři povolali na sraz reprezentace U20 na začátku června do Rokycan a Salcburku, kde jste zároveň poprvé sundal z helmy mřížku. Jaká byla tahle premiéra?
Přišlo nás asi deset hráčů z loňské osmnáctky. První den jsme drželi víc při sobě, většinu starších kluků jsem moc neznal. Ale pak jsme se všichni poznali, navázali spolu kontakt. Všichni se bavili se všemi, bylo to super. A helma bez mřížky? První dva tréninky jsem se trochu bál jít do soubojů, připadal jsem si nemotorně. Pak jsem si na to zvykl a nijak mě to nelimitovalo. Dál budu hrát s plexisklem.
Je pro vás šampionát dvacetiletých velké lákadlo?
Ano, je to velká motivace. Jde o hodně sledovaný turnaj, který je důležitý i směrem k draftu. Bylo by super, kdyby se mi start proti Švýcarsku povedl a já se ve dvacítce udržel. A pak se postupnými krůčky dostal až na mistrovství světa, kde reprezentační sezóna vrcholí.
Brněnští fanoušci vás znají jako ofenzivního obránce. Máte stejnou roli a úkoly i v reprezentaci?
Ve dvacítce mám za sebou první kemp, šlo spíše o seznámení, ještě se to moc neřešilo. Ale v reprezentaci do 18 let se to mohlo takhle brát, jsem ofenzivní typ. Budu doufat, že mi to takhle vydrží. Chtěl bych pomáhat útoku, líbí se mi to.
Pramení to ze skutečnosti, že jste dříve hrával právě v útoku?
Myslím si, že ano. Tím, že jsem byl útočník, rád přispívám ke střílení gólů. Můj velký vzor je Erik Karlsson, typický ofenzivní bek. Hrozně se mi líbí, jak hraje.
Sledoval jste, jak si vede Martin Nečas minulý týden na draftu NHL?
Byli jsme spolu ve škole v Kladně a na pokoji v Salcburku, bavili jsme se o tom. Draft jsem v noci přímo nesledoval, ale hned ráno jsem se podíval na výsledky. Martinovi jsem gratuloval. Myslím, že může být spokojený. Draftovala ho Carolina a podle mě se v jejím mužstvu může do budoucna prosadit. Tedy když na sobě bude neustále pracovat. A jak znám Martina, tak bude.
Je to i pro vás inspirace do další práce?
Když jsem viděl videa z draftu, kdy vyhlásili Martinovo jméno a rodina mu gratulovala, říkal jsem si, že by bylo výborné, kdybych mohl zažít něco podobného za rok já. Měl jsem z toho husí kůži, musí to být krásný pocit. Vede k tomu ale dlouhá cesta, je potřeba na sobě neustále pracovat.