Na Kometu mám krásné vzpomínky, říká její bývalý kapitán Radim Bičánek

Radime, nemůžeme začít asi jinou otázkou. Co momentálně děláte, čemu se věnujete?
Dal jsem si od hokeje úplnou pauzu. Sice jsem chodil pomáhat v Uherském Hradišti s mladými žáky, ale že bych u týmu něco dělal, to zatím ne.

A láká vás práce s mladými?
Určitě o tom uvažuju. Momentálně si dodělávám licenci "B", na konci září bych měl mít vše hotové a pak bych se mohl začít věnovat trénování. Je to jedna z variant, o které přemýšlím.

Zúčastnil jste se přípravného kempu pod vedením trenéra Allarda, co vám to na ledě za Lužánkami ukázalo?
Jsem rád, že mě Kometa pozvala. Zjistil jsem mnoho zajímavých informací. Především to, že jsem vůbec neuměl bruslit (smích). Do jednačtyřiceti let jsem to tak nějak šolichal bez bruslení. Jde o to, aby člověk neustále sledoval nové trendy. Doba pokročila a je potřeba jít dál. Už nejde jen o mě, ale především o mladé hokejisty. Sám se musím nové věci naučit, abych je pak dětem mohl ukázat, předat a vysvětlit. Zkrátka, aby si z toho do své hokejové kariéry hráči něco vzali. Jsou to celkově super věci.

Český hokej měl výbornou generaci hokejistů, kvalitních bruslařů, technických hračiček, ale v posledních letech se nám vlak trochu zastavil, čím si to vysvětlujete?
Těžko říct. Samozřejmě to není jen o bruslení, ale o celkovém přístupu. I u nás se najdou výborní bruslaři. Je to ovšem jen jedna z mnoha věcí, kterou se může mladý hráč naučit. Špičkový bruslař automaticky neznamená, že z něj bude výborný hokejista.

Celý týden se Kometě věnoval kouč Allard, který se vysvětloval nové trendy trenérům, mládežníkům a hráčům "A" týmu. Co na to říkáte?
Musí to pro ně být super zkušenost, naučí se ve své kariéře něco nového. I pro nás začínající trenéry to má přínos. Přijeli jsme sem kluci z Moravy, ať už Jarda Balaštík, Petr Čajánek a další a můžeme si z toho vzít hodně nových poznatků.

Jaký byl program a na co jste se v kempu nejvíce zaměřovali?
Každý den to bylo něco jiného. Počáteční základy, správné postavení, první tři čtyři kroky, jízda vzad, která mě jako bývalého obránce hodně zajímala. Bylo toho hodně a určitě to mělo přínos.

Radim Bičánek na ledě. Jedna z variant jeho dalšího hokejové života je práce s mládeží. Foto: Jiří Grulich.

Je kontakt se zahraničními trenéry důležitý? Mohla by to být cesta pro český hokej?
Myslím si, že se pořád musíme vzdělávat. Ať už se to týká současných hráčů a trenérů, nebo i nás bývalých hokejistů, kteří se třeba časem vrhnou na trénování mládeže. Každé sportovní odvětví se vyvíjí, člověk se musí učit pořád. I trenéři co mají úspěchy, se musí učit novým trendům. Musí jít do vzdělávání s pokorou, nemít žádné ego a učit se.

Nacházíte se na půdě Komety, jak vzpomínáte na svůj bývalý klub?
Co si budeme povídat, extraligové začátky pro nás nebyly vůbec jednoduché. Na Kometu mám však krásné vzpomínky, nedá se zapomenout na skvělou cestu z předkola play-off až do finále. Mám velkou radost z toho, že se Brnu letos podařilo vyhrát mistrovský titul. Liborovi Zábranskému a klukům jsem pogratuloval. Z Komety se stala výborná organizace, která funguje na super úrovni. Utvořil se kvalitní tým, který zaslouženě vyhrál titul. Je to jen dobře pro Brno a jižní Moravu.

Když stojíte na ledě, byť jen v civilu, nemáte choutky si někdy zahrát zápas? Chybí vám hokej?
To už mám v sobě srovnané, v jednačtyřiceti letech to úplně stačilo (úsměv). Poslední část své kariéry jsem hrál v týmu, který se zachraňoval, takže té chuti do hokeje už tolik nebylo. Na druhou stranu jsem skončil v pravou chvíli. Nebyl jsem na ledě trapný a o to šlo.

Profil Radima Bičánka:
Hráčská karta, statistiky, profil Radim Bičánka naleznete ZDE.