Výhra 6:2, čtyři body v kapse a návrat na první místo. Ideální scénář?
Myslím si, že jsme odehráli dobrý zápas. Potřebovali jsme získat body a vyhrát. Na zápas jsme se připravovali hodně, Žďár totiž není lehký soupeř, navíc po reprezentační pauze měli všichni zase chuť do zápasu. Zvládli jsme to skvěle a hlavně s vítězným koncem.
Pomůže i vám osobně, že jste zaznamenal v zápase čtyři body?
Určitě. Body mi vždycky zvednou sebevědomí, ale hlavně jsem rád, že jsme vyhráli. Trenér si mě zavolal, abych pomohl, a snad to tedy bylo platné (úsměv).
Kdy jste se dozvěděl, že budete hrát zase po delší době za juniorku komety?
Dozvěděl jsem se to ve středu po zápase s Jihlavou. Trenér v Třebíči za námi přišel a řekl nám, že společně s Honzou Süssem půjdeme také v Brně za juniorku. V pátek už se zase máme hlásit v Třebíči a měli bychom jet v sobotu na zápas do Prahy proti Slavii.
V součtu jste odehrál pátý zápas během sedmi dní. Je to na vás znát?
Trochu unavený se cítím, ale to k tomu samozřejmě patří. Musíme na to být připraveni, takových zápasů za různé kategorie a také reprezentaci bude ještě spousta. Je třeba do toho jít vždy naplno.
Odehrál jste přitom zápasy na různých úrovních i v různých kategoriích – v reprezentaci do 20 let, v Chance lize a také v juniorce. Je potřeba mezi těmito soutěžemi nějak „přepínat“?
U mě už je to automatické. Mezi chlapy musím být silnější a více u toho přemýšlet, v juniorce naopak musím být rychlejší a to stejné v národním týmu, kde mi nohy musí jednoduše šlapat.
Vraťme se ještě k Turnaji čtyř zemí v Hodoníně, kde jste hrál za reprezentaci do 20 let.
Byla to skvělá zkušenost. Kdykoliv mám na sobě reprezentační dres, tak je to velká paráda. Být nominovaný do dvacítek je super, zvedlo mi to sebevědomí a takový pocit bych každému přál.
Který zápas na turnaji byl nejtěžší?
Ten třetí s Finy, což byl vlastně náš poslední. Na soupeři snad nebylo vůbec znát, že by byl nějak unavený, na nás to už popravdě trochu dolehlo. Mohlo to dopadnou trochu jinak, ale nestalo se.