Lukáši, kdy jste se vrátil zpátky do Brna?
V pondělí jsem přiletěl, v úterý jsem šel podívat na zápas s Olomoucí a ve středu šel na první dobrovolný trénink po návratu. Teď mám za sebou celý trénink a cítím se v pohodě.
Jak vnímáte, že o vaše jméno je velký mediální zájem?
Samozřejmě to potěší, ale beru to s hodně velkou pokorou a nadhledem, protože člověk nikdy neví, co ho bude čekat v budoucnu. Aktuálně je to super, ale musím pracovat dál jako doposud. Nic se nemění.
Pokud nastoupíte, bude se snažit nevnímat tlak fanoušků?
Kdybych nastoupil, budu se na to hrozně moc těšit. Je to můj dětský sen chytat za áčko v extralize. Tlak si nepřipouštím, to jde úplně mimo mě. V Brně máme nejlepší fanoušky v extralize. Věřím, že mi pomůžou.
S trenéry jste řesili, kdo půjde do v pátek do brány?
To je otázka na trenéry, pana Zábranského, zatím bych si to nechal pro sebe. Záleží na nich, zda mi dají důvěru.
Karel Vejmelka o vás říkal v nedávném rozhovoru, že o vás v kabině skoro ani neví.
Je to možná pravda, snažím se soustředit na svou práci, abych se pořád zlepšoval a byl prospěšný týmu.
Musíte si zvykat na změnu kluziště?
Bylo to trochu znát, hřiště u nás je širší. Hráči mají víc času na přihrávku, tam má hráč menší prostor, nic nevymýšlí a jde rovnou do střely. Je to úplně jiný hokej s velkými rozdíly. Od malička jsem hrál na širokém kluzišti, zase se rychle přeorientuju na to naše.