Na brněnské fanoušky se těším, vzkazuje Pavel Vostřák

Právě probíhá letní příprava, takže první otázka bude samozřejmě směřovat k ní. Vy jste do ní vlastně naskočil už v jejím průběhu, není to nevýhoda?
Já už se několik let připravuji přes léto sám, nebo spíše ve skupině, kterou máme v Plzni. Teď je to trošku změna, po delší době trénuji v kolektivu 25 lidí. Jinak v tom není žádný rozdíl, připraven na zátěž jsem již byl.

Takže pro vás nic neobvyklého?
Pod panem Čadou jsem letní přípravu nikdy neměl. Kolektivní přípravy jsou tu populární, osobně si ale myslím, že efektivnější je, když se trénuje v menším kolektivu pěti, šesti lidí. Každému vyhovuje něco jiného.

Suchá příprava samozřejmě jednou skončí, těšíte se na led? Co od první ligy tady v Brně očekáváte?
Určitě se těším. Brno se snaží postavit dobrý tým, chce se pokusit o příčky nejvyšší. Láká mne zase spolupracovat s trenérem Čadou, ten měl asi největší vliv na to, že jsem přišel. Těším se, že bude o co hrát.

Je něco, na co se v Brně těšíte?
Určitě jsem slyšel hodně o fanoušcích, těším se na to, jakou vytvoří dobrou atmosféru. Hokej se hraje hlavně pro lidi a základ je, aby jich chodilo co nejvíc. Doufám, že když budeme vyhrávat a hrát nahoře, že bude chodit plný dům a publikum dostojí své pověsti.

Stihl jste se už podívat po Brně?
Zatím ne, nebyl čas, naskočil jsem rovnou do přípravy. Já jsem ještě v životě nebyl v Rondu, o Brnu toho vím zatím velmi málo.

Kde budete bydlet?
Ještě nevím, až po přesunu do Brna se uvidí. Zatím budu bydlet sám, přes týden trénovat a na víkend budu jezdit domů. Během srpna bych si chtěl najít nějaký byt.

Vaše kariéra je dost bohatá, potkal jste již někdy v jiném týmu někoho ze současného kádru Komety?
Potkal jsem se s některými v Dukle, v extralize, ať už to byl Dan Hodek či Rosťa Malena. Chvilku jsem hrál i s Marianem Moravou, jinak asi s nikým. A vlastně ještě s Liborem Zábranským na několika akcích reprezentace.

Myslíte si, že soustředění kromě nabírání fyzičky i stmeluje kolektiv?
Nevím, jak kluci trénovali předtím, já přijel poprvé na kola, to jsem zažil i s Plzní, taková tradice to byla, hodně podobná jako tady. Je to o tom najít v sobě spíše morální vlastnosti. I když věřím spíš na individuální trénink, někdo potřebuje víc výbušnost, někdo vytrvalost, tak i toto je určitě prospěšné.

Zmínil jste Plzeň, dlouho jste tam hrával. Co říkáte současné situaci týmu, sledujete jeho výsledky?
Tak určitě je sleduji, v Plzni bydlíme. Stali se z nás Plzeňáci, byť neustále cestujeme po Evropě. Když nad tím přemýšlím, tak jsem vlastně odešel v nejlepším. Trochu mne to mrzí, že trend je tam teď takový sestupný, populární je říkat :“Letos to konečně vyjde“. Třeba v Budějovicích se vyplatilo, když si klub stahuje hráče, který k tomu městu má nějaký vztah, to je asi ta správná cesta. Základ týmu je teď v Plzni dobrý. Výborný gólman, poslední roky dopláceli na ne úplně kvalitní obranu, ale i to se snad změní.

Nemáte z podobných frází jako „Letos to vyjde“ strach i v Brně?
Myslím, že je lepší si dávat postupné cíle, než mít před sezonou velké řeči. Příkladů i v první lize v minulosti bylo dost. Lepší je si říci, že skončíme třeba do druhého místa po základní části a pak už je to play off, to už je otevřené.

Vy jste na začátku základní části minulé sezony hrál pět zápasů za Beroun, pamatujete si zápas ve druhém kole proti Kometě a heroické srovnání z 1:4 na 4:4?
Tehdy mne kontaktoval manažer, věděl, že čekám a mám něco rozjednaného v zahraničí. Zeptal se tedy, jestli si nechci za Beroun zahrát. Odehrál jsem tam pět zápasů bez smlouvy. Vím, že zápas proti Brnu jsem hrál, myslím, že to byla remíza.

Kometa nakonec vyhrála 5:4 po nájezdech, vy jste měl tři kanadské body.
Ano, ano. V tu dobu to asi pro Brno byl úspěch, ve druhém kole dva body zvenku. Ale i pro Beroun to bylo takové malé vítězství, srovnat takřka prohraný zápas. Pro mne to tehdy bylo trošku riziko tam zůstat a hrát bez smlouvy, i proto se jednalo jen o krátkou epizodu.

Před lety jste hrál v Ambri, potkal jste tam současného trenéra Komety, pana Čadu?
Ne, ne, když jsem tam já působil, tak byl v Klotenu. Každý ho tam ale znal a ptal se mě na něj. Když někdo takhle v zahraničí přijde, hned všichni ví, kdo z dané země působil v týmu dřív, a zajímají se o to.

Co třeba v Norsku, tam zase tolik Čechů není, jak to fungovalo tam?
Zrovna ve Stjernenu se nás sešlo asi pět, tedy čtyři a jeden Slovák, ale brali nás jako českou enklávu. Hrál tam Ondra Steiner, Michal Mařík.... Trenér byl Nor, ale asistenty mu dělali bratři Zúbkové z Košic, známá dvojička. V kabině převládala českoslovenština (úsměv).

Byl byste ochoten přijmout i roli lídra, nebo jste spíše mlčenlivější typ?
To je podle situace. Hráčů už jsem poznal spoustu, v Plzni bylo lídrů za tu dobu dost. Ti, co zvedli hlas, to byl třeba Pepa Řezníček. Úplný opak pak byl Ivan Vlček, obrovská autorita. Vůbec nemluvil, trénoval ale příkladně a stále naplno, i když byl nejstarší, a to hráče taky dokázalo strhnout. Kluky zatím neznám, takže nemůžu říci, jaký je tu kolektiv, to se ukáže na ledě.

Kde jste se cítil v kariéře nejlépe? Nebo kde byste ji chtěl zakončit?
Já se momentálně cítím pořád na 20, takže takhle nepřemýšlím (úsměv). Rád bych třeba extraligu v Brně, to by bylo hezké, před takovými návštěvami. Nejhezčí a nejlepší po hokejové stránce to asi bylo ve Švýcarsku, pro rodinu ideální asi zase ve Finsku, první roky v Jyväskylä. Menší město, kousek sjezdovka, malá ještě nechodila do školy, takže opravdu ideální.

Je něco, co byste chtěl vzkázal fanouškům?
Že se na ně určitě moc těším, hodně jsem o nich slyšel a chtěl bych za celý tým říci, že budeme předvádět dobrý hokej, aby jich chodilo co nejvíce. Divácká kulisa je důležitá, i v Plzni byla atmosféra výborná. V Brně je tradice ještě mnohem větší, byť poslední roky tomu neodpovídají. Titulů mají ale v Brně rozhodně více, však on v Plzni každý ví, kolik jich tamní tým má…(povzdech)

Děkujeme za rozhovor a ať se daří!