Ohlasy k zápasu "B"
28.11.2021
B r n o – B–tým měl v sobotu na programu domácí duel s Kopřivnicí. Modrobílí z bojovného utkání nakonec vyválčili tři body po výhře 4:3 a připsali si tak už šestou domácí výhru v řadě. Jednou asistencí přispěl i pětačtyřicetiletý veterán Kamil Brabenec, který si zatím drží průměr více než bodu na zápas a je v čele kanadského bodování celé soutěže.
Máte za sebou těsnou výhru s Kopřivnicí, jak byste zhodnotil utkání?
Kopřivnice byla urputný soupeř, hráli přímočarý hokej, hodně nahazovali na branku. Jejich útočníci jsou brusliví, takže to obránci měli složité. Přesto si myslím, že jsme byli přece jen o chloupek lepší a zasloužili jsme si vyhrát.
Připsal jste si asistenci na přesilovkovou trefu Roberta Havláta, jak jste tu situaci viděl?
Robertovi to poslední dobou pálí, takže jsme toho chtěli využít. Patrik Moskal mi dal puk dolů pod bránu, tím se mi otevřel prostor na modré, odkud to Robert dostal na kruh na volej a trefil to parádně. Snažíme se to poslední dobou takhle sehrávat a vychází nám to, takže spokojenost.
Kopřivnici jste letos potkali už potřetí, měli jste nějakou speciální přípravu na tohoto soupeře?
Určitě ne, většina týmů, se kterými se potkáváme, hraje podobným stylem. Nechci vyznít nějak namistrovaně, ale myslím, že jsme hokejovější tým než ostatní, akorát nemáme tolik zkušeností a spousta kluků se musí ještě vyhrát. Zrovna Kopřivnice je mimořádně bojovný tým, jejich hráči skvěle bruslí, takže pro mě to je trochu náročnější, ale s naší hokejovostí můžeme porazit kohokoliv.
Foto: Martin Kocourek
Celou sezónu nastupujete s Robertem Havlátem, v posledních utkáních vás doplňuje Petr Krejčí, jak vám vyhovuje spolupráce v této formaci?
Už v přípravě jsme to spolu zkoušeli. Petr je výborný bruslař, spoustu puků vybojuje v útočném pásmu. Pro mě je dobře, že mám takhle rychlé křídlo. Robert je naopak střelec, moje práce je mu to nachystat, což se zatím daří. Díky tomu, že jsme rozdílné typy, se můžeme skvěle doplňovat.
Sezónu 2017/18 jste strávil v Německu, pak následovala tříletá pauza a do velkého hokeje jste se vrátil až letos, jak se zatím cítíte?
Fyzicky zatím dobře, samozřejmě vzhledem k mému věku už to není jako když mi bylo dvacet nebo třicet. Naštěstí máme tým plný mladých kluků, kteří mi svojí rychlostí pomáhají. Tam, kde já nestíhám, zaskočí oni. Já jsem tady hlavně kvůli zkušenostem, abych tomu dával trochu řád a rozdával puky.
Jste nejzkušenější člen kádru, jak vám vyhovuje role mentora pro mladší hráče?
Samozřejmě bych byl radši mladší (smích). Věk člověk bohužel nezastaví. Pro mě to ale není poprvé, já už jsem tuhle roli měl na Slovensku, kam jsem přišel, když mi bylo nějakých pětatřicet. Tam jsem si to vyzkoušel a taky jsem měl s trenéry domluvu, že k sobě budu dostávat mladé hráče. Mám velkou radost, že někteří z těch kluků se dostali do slovenské reprezentace a spousta z nich hraje slovenskou extraligu. Takže mi tahle pozice nedělá problém a jsem rád, že i tady můžu těm mladším hráčům pomoct.
