Historie
01.06.2008
B r n o - Narvaný stadion šílí nadšením, brněnští hráči slaví, pardubický tým se sklopenými hlavami opouští led. Na tabuli svítí skóre 19:1. Utopie? V dnešní době pravděpodobně ano, v roce 1962 to však byla realita. Druhý pohled do historie brněnského týmu vám dnes přináší reportáž z bitvy mezi ZKL Brno a Pardubicemi, která skončila i na tehdejší dobu neuvěřitelným výsledkem.
Autorem článku, který se objevil v Československém sportu 31. října 1962, byl Jan Menšík. Ponořme se tedy nyní do historie, ve které řádili na brněnském ledě Danda, Bubník, Nadrchal, Potsch a další. Článek nebyl nijak upravován a je ponechán v původní podobě, takže je možno porovnat styl sportovní žurnalistiky dříve a nyní.
Historie I. Ligy je opět bohatší
ZKL BRNO – TESLA PARDUBICE 19:1 (6:0, 5:0, 8:1)
ZKL BRNO: Nadrchal – Potsch, Olejník, Mašláň, Maixner – Bubník, Pantůček, Danda – Scheuer, Skopal, Vaněk - Fr. Ševčík, Kepák, Jiřík. Trenér Bouzek
TESLA PARDUBICE: Marounek (Chlápek) – Mach, Pešek, Střída, Ponner – Dolana, Kokš, Špaček – Vaněk, Jiroutek, Danihelka – Vohralík, Mareš, Franc. Trenér Kobranov.
BRANKY: Skopal a Fr. Ševčík po 4, Potsch 3, Bubník a Pantůček po 2, Scheuer, Danda, Jiřík a Meixner – za stavu 17:0 Franc. Vyloučení: 1:3. Rozhodčí: Dr. Hollý a Prejza. V 52. min. byl zraněn obránce ZKL Mašláň a utkání nedohrál. Brankáři v akci: Nadrchal 14x, Marounek a Chlápek 48x (kromě branek), Marounek byl vystřídán za stavu 3:0, do branky se vrátil za stavu 8:0.
Začátek utkání byl pro Pardubice tak depresivní, že hráči mužstva, které již tolikrát dovedlo našemu mistru „zkomplikovat život“, připomínali žákovské družstvo, které si pozvalo superkanadské profesionály k exhibičnímu utkání. Prvních pět branek – to byla krása sama. Byly výsledkem perfektních akcí, kde rychlost soupeřila s chytrostí, přesností a nakonec i střelbou. Dalším kladem vítězů byla dokonalá hra při přesilovce. Třikrát odpočívali Pardubičtí na trestné lavici – dvakrát Jiroutek, jednou Danihelka – a třikrát se ocitl kotouč v jejich síti. Psát o tom, kdo vynikl ve vítězném mužstvu, je zbytečné stejně jako o tom, jak hráli Pardubičtí. Snad sluší poznamenat, že hokejový „stařec“ Danda – jak sám o sobě někdy s oblibou prohlašuje – se proháněl na ledě jako kometa a pardubická mládež – mladých je v pardubickém týmu hodně – se vedle něho ploužila až neuvěřitelně pomalu.
Ligová historie je opět obohacena o kuriózní výsledek, který však nebyl dosažen zadarmo a nijak lehce. Je výsledkem bojovnosti, taktiky, rychlosti a střelby, vlastností, které lze získat jen usilovným tréninkem a mužstvem, kteří tvoří kolektiv se všemi „p“.
