Rozhovory
04.02.2005
Jak viděl mladý bek své působení na univerziádě, jsme se zeptali po zápase s Kadaní? Zahrát si v reprezentačním dresu, i když jde v uvozovkách jen o univerzitní mistrovství, to nemohl odmítnout. Nakonec čeští reprezetanti přivezli po osmi letech medaili a ještě k tomu stříbrnou. „V Innsbrucku se sešla výborná parta, která tahala za jeden provaz a věřila v úspěch.“
Jak jste vnímal svou nominaci na univerziádu, překvapila vás nebo jste s ní počítal?
„Určitě jsem byl rád, že jsem se tam dostal a mohl tam být.“Odjel by jste na univerziádu i příští rok, kdyby vám přišla pozvánka?
„Určitě, jestli mě klub v Kadani uvolní, pojedu rád. Teď jsem tam jel na dva nejdůležitější zápasy ve skupině, poté se musel vrátit na dva zápasy do Kadaně. A opět odjel zpět na dva zápasy, semifinále a finále. Místo finále jsem se měl vrátit do Kadaně, ale byla tam ministryně Petra Buzková. Ta se za mě přimluvila a mohl jsem tam zůstat.“Jak jste viděl semifinále, ve kterém jste po dvou třetinách prohrávali, už 1:4?
„Byl to krásný zápas, ale náš problém byl, že jsme do tohoto utkání hráli v úplně jiné hale. Trvalo dlouho než jsme se aklimatizovali a musím uznat, že Rakušané měli zřejmě nejkompaktnější tým. Bylo velké štěstí, že jsme za stavu 1:4 vstřelili rychlé dva góly a stáhlo se to na 3:4. Rakušané se začali bát a výsledek a my jsme si začali více věřit. I v samostatných nájezdech jsme si věřili více než domácí.Rakušané se na to připravovali dlouhodobě a kvůli tomu přerušili i svou nejvyšší soutěž. Hráli všichni z jejich extraligy, pět reprezentantů kvůli tomu začalo studovat.“
Jak jste viděl finále?
„Ve finále to byla strašná škoda, rozehrané to bylo dobře, vedli jsme 1:0. Ale bohužel si to štěstíčko vybrali v semifinále. Ale abych byl upřímný, za to, co Rusové předváděli po celý turnaj, si to vítězství zasloužili. Byli o ten kousíček lepší.“Univerziáda byla pro vás určitě velkým zážitkem …?
„Byl to nejkrásnější hokejový zážitek. Ale jediné, co mě doteď hlodá v hlavě, že jsme ten poslední krůček neudělali. Přece jen, titul je titul.“Takže jste věřili v to, že by se to finále dalo vyhrát?
„Určitě, když jsme se dostali tak daleko, v tu chvíli pro nás stříbrná byla před finále málo. Chtěli jsme být první.“Jak se ti hrálo s brněnskými hráči, Jirkou Sedláčkem a Milanem Karlíčkem?
„Určitě dobře, byly to opory týmu. Jirka Sedláček proměnil skvělý blafák, kterým rozhodl o postupu do finále. S Milanem Karlíčkem jsme spolu v obraně také něco odehráli. Jsou to super kluci. Jsem rád, že jsem je poznal a doufám, že si spolu ještě někdy zahrajeme.“
