Žáci
07.04.2011
B r n o - Z mistrovství republiky v Pardubicích se sice osmáci Komety vrátili jako jediní bez medaile, ale za své výkony se i tak stydět nemuseli. Ono nakonec být čtvrtým nejlepším týmem v České republice také není k zahození. Mistrovský turnaj i celou sezónu, ve které Brno vyhrálo základní část, hodnotil hlavní trenér osmé třídy Jan Nizner.
Sedmá třída na pardubickém turnaji obsadila čtvrté místo. Je to zklamání nebo úspěch?
Bezprostředně po utkání jsme zklamaní byli. Celé družstvo i já. Medaile jsme hodně chtěli a hlavně jsme věřili tomu, že soupeř, který na nás vyšel v zápase o třetí místo, bude hratelný. Věděli jsme, že máme na to, abychom odehráli vyrovnaný zápas, což se potvrdilo (Třinec vyhrál 3:2, pozn. red.). Dokázali jsme stáhnout stav z 0:2 na 2:2. Bohužel tam byly nějaké nešťastné góly. Také tam na nás byla odpískána dvě trestná střílení, kterých byla další gól. Naši klíčoví hráči byli hodně vyčerpaní. V poslední třetině už jsme utkání nedokázali obrátit.
Bylo to dáno množstvím utkání jedoucím rychle za sebou? Ve čtyřech dnech jste hráli čtyřikrát.
To si nemyslím. Hrálo se jedno utkání za den a kluci jsou zvyklí i na turnaje, kde se hraje za den více utkání, i když třeba zkrácené. V tom to nebylo. Na celkovém výsledku bylo znát, že první šestice nejlepších družstev má vyrovnanější kádry. Mají to více rozložené. Většinou měly všechny tři kvalitní pětky. U nás byla ta porce rozložena na menší počet hráčů, a těm tedy v průběhu turnaje docházely síly. Navíc do toho přišlo ještě pár drobností, jako stržená hrana na brusli. Už jsme s tím nestihli nic udělat. Navíc jsme v poslední třetině dostali osobní trest pro Radka Koblížka, takže nám v posledních deseti minutách, kdy jsme se začali dostávat do tlaku právě přes první lajnu, chyběl. Bohužel. Z celkového pohledu odvedlo družstvo maximum. Pro nás bylo v sezóně dílčím cílem pokusit se soutěž vyhrát, na tento turnaj se dostat. Když jsme postoupili ze skupiny, bylo to zadostiučinění. Být čtvrtí v republice podle mě také není ostuda.
Navíc vyjma prvního zápasu (porážka od Pardubic 14:4, pozn. red), který hodně ovlivnil zbytek turnaje, hlavně tedy psychiku kluků. V momentě, když šlo družstvo do záporného skóre, bylo v dalších utkáních vidět, že když vedeme, je to dobré. Ale v momentě, kdy jsme prohrávali, bylo vidět, že to ještě mají v sobě, nějaký ten strach z velkého rozdílu ve skóre. Ten tam byl, bylo to cítit. Dlouho trvalo, než jsme se zase nakopli zpátky do zápasu. Kromě prvního zápasu jsme tedy na turnaji neudělali ostudu. Výsledkově jsme odehráli velice slušné zápasy. V semifinále s Libercem byl rozdíl ve skóre o pět branek (výhra Tygrů 6:1) lepší než nyní ve finále (Pardubice – Liberec 3:9). To dokazuje, že družstvo kvalitu a úroveň, aby se turnaje zúčastnilo, mělo. Jsem rád, že jsme mohli odehrát čtyři výborné utkání v turnaji mezi klubově nejlepšími šesti družstvy v republice.
Jan Nizner
To bylo vidět. Dalo by se však říct, že se na turnaji hrálo až o umístění za prvním místem, pro které si suverénně dokráčel Liberec, který Kometu vyřadil v semifinále. Možná, že kdybyste měli v semifinále jiného soupeře, mohli jste hrát finále proti Liberci vy. Byli Bílí Tygři nejtěžším soupeřem?
Je to tak. Už v jednotlivých rozhovorech po předchozích, dílčích utkáních jsem říkal, že jsme o Liberci, ještě než jsme odjeli, věděli, že v momentě, kdy nepostoupil na MMČR liberecký mladší dorost, jak na tom bude. Je to vlastně jeden trenér, který tam trénuje sedmou, osmou třídu i mladší dorost. Měl to velice dobře nachystané. Dobře věděl, co dělá. Osmou třídu měl tak dobře připravenou, že se stala jednoznačným favoritem turnaje. To také stoprocentně potvrdili. Nebylo zde mužstvo, se kterým by měl Liberec v průběhu turnaje nějaký problém. Všechny přehrál o třídu (Liberec – Plzeň 7:1, Liberec – Třinec 5:1, Liberec – Kometa 6:1, Liberec – Pardubice 9:3). V podstatě se hrálo o pořadí od druhého místa dolů. O první místo se v turnaji moc nehrálo.
Řekl jste, že jste chtěli vyhrát základní část. Byl to hlavní, nebo jediný, cíl před sezónou?
V rámcovém, tréninkovém plánu jsem v srpnu jako dílčí cíl psal, že se pokusíme o postup ze základní části žákovské ligy na pardubický turnaj. Z tohoto pohledu se dá říct, že jsme udělali dobrou sezónu.
Můžou si kluci medailový neúspěch příští rok vynahradit?
Osmá třída je koncová kategorie. Jde o to, že družstvo jako takové, v tomto složení, nepokračuje dál. Oni projdou sítem přes výběry do dorostenecké kategorie, a ti hráči se rozmělní. Ti lepší se o to mohou pokusit příští rok v kategorii mladšího dorostu, kde doplní letošní ročníky 1996, které mládežnické mistrovství České republiky v Pardubicích vyhrály. Jsou vynikající. Budou hrát, ale už se u našeho družstva nedá počítat, že by zůstali jako jeden celek. Určitě v osmičce máme hráče, kteří si turnaj o MMČR určitě zahrají. Jsou tu hráči, kteří místo v mladším dorostu stoprocentně budou mít. Osmá třída v podstatě končí. Z tohoto pohledu je větší výhled směrem dopředu vyplývá z úspěchu sedmé třídy, která by se příští rok v žákovských kategoriích mohla pokusit letošní výsledek (zlato z MMČR, pozn. red.) zopakovat.
Co byste klukům za celou sezónu i pardubický turnaj vzkázal?
Už po zápase o třetí místo s Třincem jsem s klukama v kabině mluvil ve smyslu ukončení letošní práce. Tímto turnajem pro nás sezóna skončila. Možná budeme mít ještě jeden dva tréninky, to se uvidí, až přijedeme do Brna. Klukům jsem poděkoval. Pro mě ten mančaft fungoval dobře. V tréninku jsem neměl žádný problém. Kluci pracovali velice slušně, takže jsem jim za odvedenou práci poděkoval. Popřál jsem jim hodně úspěchu v tom jejich následném zlomovém přechodu.
Hráči, kteří byli zapsáni na soupisce osmé třídy Komety:
Brankáři: Martin Ptáček, Karel Brychnáč
Hráči v poli: Jiří Kališ, Radim Nossek, Libor Hájek, Andreas Kubíny, Martin Biolek, Daniel Hroudný, Filip Dvořák, Jakub Weber (C), Radek Koblížek (A), Ondřej Kopecký, Petr Hladký, Petr Kratochvíl, Rostislav Šnajnar (A), Lukáš Gotthard.
Trenéři: Jan Nizner, Marek Moskal.
