Fanouškům děkuji, bylo to úžasné, vzkazuje na dálku Tuomo Ruutu

Ve včerejším utkání proti Švédsku se sice gólově neprosadil, ale byl hodně vidět. Řeč je samozřejmě o Tuomo Ruutuovi, který je připravený s Finskem vybojovat na Slovensku nějaký cenný kov. Samozřejmě, že nejlépe ten zlatý.

Tuomo Ruutu

Hned v úvodu se Tuomo ujal hodnocení zápasu, který se mu samozřejmě glosoval po výhře velmi dobře. „Bylo to utkání, kde padalo málo branek, i když šancí bylo dostatek. Mohlo padnout určitě více branek než dva góly. Myslím, že jsme odehráli dobré utkání.“ Finský forvard hrál hned v první elitní formaci s Mikko Koivem a Juhamatti Aaltonenem, takže nás zajímala právě souhra tohoto útoku. „S Aaltonenem jsem nikdy předtím nehrál. S Koivem jsem hrál snad (zamýšlí se) 13 let ve všech kategoriích v národním týmu, takže to není pro mě nic nového. Já myslím, že spolupráce byla dobrá, takže to bylo ok,“ ohodnotil kladně počínání celého útoku, který v tomto složení možná budeme vídat i na MS.

Stejně jako jiní hráči, kteří přicestovali z NHL i Tuomo si musel zvykat na evropské, širší kluziště. „Je to trochu náročné si hned zvyknout, člověk se nesmí zastavit a je to vše v pohybu. Jinak se startuje a jinak se zastavuje na širším kluzišti, to je na užším jiné. Ale myslím, že s dalšími zápasy to bude jenom lepší a budu plně připravený na mistrovství,“ potvrdil prakticky stejnou věc, kterou nám nedávno říkal v rozhovoru Milan Michálek. Nejen kluziště, ale i evropský hokej je určitě jiný než ten za mořem. „V NHL hrají nejlepší hráči na světě, je to jiný styl hokeje. Je těžší dát gól a prosadit se proti obraně než na širším kluzišti,“ porovnal oba světy.

Tuomo Ruutu se narodil 16. únoru 1983 ve Vantaae svoji kariéru načal v IFK Helsinky a také Jokeritu Helsinky. Po čtyřech sezónách ve finské SM-lize nasměroval svoje kroky do NHL, už v roce 2001 si ho jako devítku draftu vybralo Chicago Blackhawks a v sezóně 2003-04 tam také zamířil. Strávil zde čtyři sezóny než se přestěhoval do Caroliny, kde letos odehrál stejně jako v Chicagu svůj čtvrtý rok. A právě letošní sezóná byla vůbec nejlepší za dobu jeho působení v NHL (19+38). Má dva bronzy (2006, 2008) a stříbro z mistrovství světa (2008). Je také bronzový medailista ze ZOH 2010. Má dva bratry Jarkka a Mikka. Z nichž prvně jmenovaný je veřejnosti nejznámější a hraje v NHL za Anaheim.

Osmadvacetiletý hokejista prožil ve svém týmu Carolina Huricanes jednu z nejlepších sezón, což je pro finský národní tým určitě pozitivní signál. „Měl jsem dobrý rok v NHL a jsem připravený to ukázat i na MS, protože sezóna ještě neskončila. Doufám, že se mi bude dařit i na MS, a snad to bude ještě lepší.“ I přes dobré statistiky se však Carolina nedostala do bojů o Stanley Cup. Tuomo věří, že s národním týmem to bude jiné. „Doufám, že s národním týmem to bude o trochu lepší než s mým klubem v NHL. V MS vidím velkou výzvu a už se těším na začátek.“

S Koivem platí ve finském týmu za jednu z největší hvězd, je na něj tak určitě vyvíjen tlak, on by měl být tahounem Suomi. Pod tlakem se však necítí. „Ani ne. Těším se na svoji úlohu a roli při světovém šampionátu. Mistrovství světa je velká, úžasná věc a důvěra lidí ve mě je pro mě velmi podnětná.“

Na závěr rozhovoru jsme se ještě vrátili k sobotnímu utkání a zajímala nás hlavně atmosféra, která i přesto, že nehrál český tým, byla skvělá. „Bylo to opravdu neuvěřitelné. Hrálo Finsko a Švédsko a ne domácí tým a atmosféra byla stejně skvělá. Chtěl bych fanouškům poděkovat, bylo to úžasné, hrát před takovým publikem. Hodně hlasitým publikem,“ přičemž na slovo hlasitým kladl velký důraz. Hlediště sympatizovalo v drtivé většině s finským týmem, je to pochopitelné, za Kometu chytá miláček publika Fin Sasu Hovi, navíc modrobílé barvy brněnské Komety evokují i finské barvy. „Já jsem to věděl, ale byl jsem překvapený, z toho kolik fanoušků fandilo Finsku a z hluku, který byl při finském gólu,“ neskrýval nadšení a tím se také uzavřel náš rozhovor.

Ke slovům chvály z úst Tuoma Ruutu se přidal i jeho spoluhráč z útoku Juhamatti Aaltonen. „Atmosféra byla skvělá. Bylo tu hodně lidí, protože Češi hráli zápas před námi. Ten byl mimochodem skvělý. Takže fandové už v hale zůstali a fandili i večer. Nikdy jsem nehrál utkání v cizí zemi, které by sledovalo tolik lidí a ještě nám tolik fandili.“ Důvodem, proč většina haly Rondo fandila modrobílým, může být i fakt, že už dvě sezóny v moravské metropoli odchytal právě finský gólman Sasu Hovi. „Slyšel jsem o něm, viděl jsem tu i jeho dres. Myslím, že tu Sasu hraje velice dobře, když nám lidi tolik fandili,“ pochvaluje si Aaltonen.