Zdeňka Veneru trápí jen zranění hráči. Věří však, že se dají včas do kupy

Minulý týden jste absolvovali soustředění v Turecku. Splnilo, co jste od něj očekávali?
Určitě splnilo. Hodně jsme trénovali, v podstatě už od sedmi od rána s odpolední přestávkou nebo přestávkami. Kluci se více poznali. Že je mužstvo delší dobu spolu, má nějaký význam. My jsme na soustředění také hráče poznali jinak, než na normálním tréninku, kam přijdou, hodinu a půl trénují a jdou pryč. Podmínky na trénování byly výborné, počasí stálé. Bylo hodně teplo, takže toho asi hráči měli dost. Co se týká nějakého objemu, tak co jsme chtěli, jsme i odtrénovali. I když jsme to úplně přesně nepočítali nebo neměřili, kluci byli šest až sedm hodin denně v nějaké činnosti.

Jak se hráči vypořádávali s místními vysokými teplotami?
Neměli jsme žádný úpal. V závěru tam byla tuším jedna nebo dvě nevolnosti. Ono se to z toho horka a únavy sčítá. Žádný větší problém však nebyl.

Museli jste v organizaci tureckého soustředění něco měnit?
Jedno dopoledne trošku pršelo. Museli jsme zaimprovizovat. Místo hřiště jsme byli v posilovně a dělali jsme švihadla a podobné srandy. Jinak problém nebyl a jeli jsme podle plánu.

Vyvíjí se letní příprava jako celek podle vašich představ?
Letní přípravu nerad hodnotím. Připravujeme se totiž proto, abychom hráli slušně v lize. Podle toho také budeme hodnoceni. Nemá tedy smysl, abych se rozplýval nad tím, že ten trénuje výborně, nebo že je příprava výborná. Je to jen prostředek k tomu, abychom poté dobře hráli hokej. Jedna věc mi ale kazí, nebo nedělá radost. Máme poměrně hodně zraněných hráčů, kteří nemohou letní přípravu dělat naplno. To se bohužel nedá ovlivnit. Vesměs jsou to útočníci, což mě mrzí. Neabsolvovaná, nebo jen částečně absolvovaná letní příprava hráči neprospěje. Nedá se nic dělat, tak to je.

Můžete být konkrétnější?
Radim Hruška toho po operaci z letní přípravy už moc nestihne. Roman Erat má natržený lýtkový sval, má ortézu, ale už ji pomalu začíná sundávat a zapojovat se do tréninku. Kuba Koreis nemůže běhat snad už čtyři roky, takže jezdí na kole, nebo má náhradní program. Radek Dlouhý měl pauzu po nároďáku a když začal trénovat, udělal si dvě zranění. Nejdřív si skopl palec a pak si natáhl nějaký sval, takže má také náhradní program. Leoš Čermák trénoval první půlku do soustředění výborně, teď má zlomený malíček na noze. Petr Hubáček je naštěstí zdravý, ale stále odpočívá. Jsme domluveni, že v pondělí začne naplno. Jedině ta zranění mi ubírají na dobrém pocitu z přípravy.

S týmem jste už přes měsíc, poznal jste už jednotlivé hráče?
Nemůžu si stěžovat, že by někdo něco flákal, nebo že by to nebylo dobré. To určitě ne. Samozřejmě (na chvíli se odmlčí a usměje), už s tím mám takové zkušenosti, že někteří hráči vypadají jinak v suché přípravě a na ledě. Žádné závěry z toho nedělám. Když je na tom hráč kondičně dobře, je to určitě dobrý základ. Ale jsou potřeba i další věci.

Bavíte se s hráči ohledně něčeho už osobně?
Jistě. Například když jsme měli v Turecku volné chvilky, byl čas si povykládat o různých věcech.

Takže už si pomalu formujete v hlavě, kdo s kým bude hrát, a své představy hráčům říkáte?
Pomalu, ale velice pomalu. Dokud nebudeme vědět, že je kádr definitivní, nemá cenu se tím více zabývat. Určité představy máme. S Lubošem se o tom bavíme. Jsou tu někteří hráči, kteří mohou hrát jak na centru, tak na křídle. Zatím jsou to hodně hrubé obrysy.

V Brně jste vystudoval strojírenskou fakultu, ale po příchodu do Komety jste měl trošku problémy s orientací ve městě...
(Smích) Už tu samozřejmě tak nebloudím, ale pořád vozím v autě mapu.

Spíš nám jde o to, jestli se Vám nevrátily nějaké vzpomínky na dobu, kdy jste v Brně studoval. Protože VUT by měla mít pořád zhruba stejná sportoviště, takže byste je mohl znova poznat.
Tenkrát to bylo nějak při ZPS. Tři roky jezdili kantoři za námi do Zlína a dva my za nimi sem. Takže toho času, že bych tu byl denně někde na koleji… (zakroutil hlavou). Stejně jsem hrál pořád hokej, takže to bylo spíše dálkově, na dojezd, na zkoušku. Že bych žil pět let v Brně a dokonale jej poznal, tak tak to nebylo.

Když v Brně končil pan Lubina, nemluvil zrovna dobře o juniorech, kteří měli možnost dostat se do A-týmu Komety. Do určité míry také narážel na celkovou situaci mládežnického přístupu. Jak to s juniory nyní vidíte Vy?
(Rozesmál se) Určitě potřebují vyzrát. Tak bych to řekl. Ono je to dneska všechno trošku jinak. Taky si Láďa Lubina zažil ty časy, kdy byl mladý a za nás to bylo trošku jiné. Museli jsme být všude první, radši o půl hodiny dřív. Staří nás museli ve všem brzdit. Teď se někteří mladí rozjíždí trošičku pomaleji. Já si myslím, že jim dojde, nebo už pomalu začíná docházet, o co si hrají. Já už jsem jim to říkal. Takových talentovaných mladíků už jsem viděl hodně a někteří, co si to vzali k srdci a brali to poctivě, třeba prošli NHL, extraligou, nároďákem, KHL nebo evropskými ligami. Někteří to vzali ke konci kariéry přes druhou ligu. Mají to v rukou. Uvidíme, jak k tomu přistoupí a jak se budou snažit.

Bude mít u Vás hráč, který poctivěji trénoval, větší šanci dostat se do prvního týmu? Mladíků tu totiž máte hodně.
Samozřejmě. Vybereme nejlepší a ty, kteří si to zaslouží. Když si to někdo nezaslouží, nebo si té možnosti být v kádru extraligového mužstva nebude vážit, tak v něm nebude, protože od mladých čekáme, že pro mužstvo budou také prospěšní, že se jen nepovezou. Oni tomu těžko mohou dát zkušenosti, těžko budou ti, kteří mančaft potáhnou v rozhodujících chvílích. Ale to, co tomu mohou dát, je právě to, že když dostanou šanci, tak tam vletí, nikdo je nebude moct chytit, budou to tam bombardovat a že do toho maximálně půjdou. Nejsou tu proto, aby se vezli a byli spokojení s tím, že jsou v mančaftu. Musí starým šlapat na paty, a když se jim nebude dařit, musí to vytáhnout oni. Do počtu je tu držet nebudeme.

A nenahrávají jim do karet současná zranění hráčů? Mohli by si totiž říct, že ten a ten je zraněný, takže trenér do týmu stejně musí někoho vzít…
V prvé řadě je do extraligy ještě hodně dlouho a já věřím, že se zranění hráči dají do pořádku. Také věřím, že si to vybíráme teď a bude se nám to v průběhu extraligy vyhýbat. To na tom však nic nemění. Byli hráči, kteří když naskočili za někoho zraněného nebo nemocného, tak svoji šanci chytili a už z kádru nevypadli. Pokud bychom ale měli mít hráče opravdu jen do počtu, tak se budeme rozhlížet jinde. Máme první ligu, kde se dají domluvit střídavé starty, možností je více. Od mladých čekáme, že se o to budou prát s maximálním úsilím. Ne že budou spokojeni, že teď s jedničkou trénují, to by bylo málo.

Vy už za sebou máte několik letních příprav. Můžete tedy nějak porovnat i to, jak k tréninku přistupují hráči, na kterých by se mělo stavět (jsou v týmu už delší dobu)? Vidíte i na nich, že se perou o budoucí místo v sestavě?
Určitě. Je tu jedna věc, která by nám mohla částečně pomoci. Po horší sezóně je to vždycky tak, že hráči chtějí dokázat, že nejsou tak špatní, jak byla minulá sezóna. Je to jejich určitá mobilizace. Myslím, že závěr loňského ročníku se nikomu z nich nelíbil. Udělají všechno proto, aby to bylo příští sezónu lepší. V naší přípravě je vidět, že hráči nejsou spokojeni, jak to loni dopadlo.

Jak zatím klape trenérská spolupráce Venera – Oslizlo?
Ta je v pohodě. Známe se už dlouho, dalo by se říct, od nějakého dorosteneckého nebo juniorského věku. Hodně jsme se potkávali. Zatím si nemohu na nic stěžovat a věřím, že to bude fungovat celé období, co spolu budeme působit.

Měl jste po příchodu do Brna po hokejové stránce s něčím problém?
Ne. Cítím, i co se týká vedení klubu, že se nám všichni snaží vycházet maximálně vstříc po všech stránkách. Nakonec i to soustředění v Turecku tu také nebývalo. Říkal jsem, že to považuju za dobrou věc, že s tím mám dobré zkušenosti. Ještě bychom samozřejmě rádi získali jednoho špičkového útočníka. To uvidíme.

Jednání jsou asi hodně složitá, protože hráči mohou čekat na nabídky z KHL nebo jiných evropských lig. V tomto ohledu asi drží trumfy v rukou slovenský LEV. Kometa navíc asi nebude jediným týmem v České republice, který by ještě nějakou posilu rád ulovil.
Možná to nebude tak dramatické. Každý musí trošku šetřit, utáhnout kohoutky (usmívá se). Doba, kdy si kluby mohly dovolit rozhazovat, je dávno pryč. Většinou je spíš snaha dávat do týmu mladé.

Předpokládáme, že sledujete dění v ostatních extraligových klubech. Co říkáte na posilování Sparty? Od začátku května získala deset posil.
Vše se ukáže až v sezóně. Vloni také podle nákupů, nebo podle hráčů, co se objevili v kádru, všichni říkali, že je Sparta kandidátem na titul. Víte, jak to bylo. Ale to není všechno. Sparta je samozřejmě velice ambiciózní mužstvo a po loňské sezóně také nemůže být spokojená. Kdyby nebyly odečty bodů u Kladna a Boleslavi, mohlo by jim Kladno šlapat na paty a byli by trošičku nervóznější a neměli by to tak jednoduché. Možná by se obávali i toho nejhoršího, aby se nedostali do baráže. Tam ani nic jiného nezbývá. Oni musí ukázat, že postavili nový mančaft a chtějí, aby byla sezóna jiná. To je jasné. Ale jestli se do těch jmen trefí nebo ne, to ukáže čas.

Pojďme trošku mimo hokej. Jste fanoušek fotbalu? Našel jste si na něj ve Zlíně čas?
Pokud narážíte na Zbrojovku, tak je to samozřejmě škoda. Na fotbal sice při hokeji není moc času, ale Zlín i Zbrojovku jsem sledoval alespoň výsledkově, pohyby v tabulce. Zlín měl ze začátku postupové ambice, ale pak se to nějak zvrtlo.

Když přijede do Brna v rámci druhé ligy Zlín, půjdete se na toto derby podívat?
Zase až takový fanda nejsem. Člověka to zajímá spíše tak okrajově, stejně jako ostatní sporty ve městě. Hlavně nemám tolik času. Díval jsem se teď na zprávy a ukazovali, jak byl náš nároďák na turnaji v Japonsku. Za celý turnaj nepadl jediný gól a naši vyprodukovali dvě střely na bránu (směje se). On je hokej přeci jen takový dramatičtější.

Samotnou Kometu čekají v nejbližší době přátelská fotbalová utkání. Nebojíte se, že by se při nich mohla přihodit další zranění?
Na tréninku děláme různé věci a také hrajeme fotbal, rugby nebo košíkovou. To by pak člověk při hokeji nemohl dělat nic. Fotbálek se hraje v hodně mužstvech. Například jednou týdně místo odpoledního tréninku jedna půlka hraje fotbal a druhá trénuje. Pokud to kluci umí hrát, hrají naplno a hrají tak, že se nezraní, tak to samozřejmě má význam. Když pro to kluci byli nadšení a chtěli hrát, nikdy jsem jim to nezakazoval. Na druhou stranu to nebudu aktivně organizovat, protože pokud by to nemělo mít smysl, nemá to cenu.

Vloni si v jednom z přátelských fotbalových utkání Komety zachytal i trenér Ladislav Lubina. Můžeme něco podobného očekávat od Vás?
Já to radši nechávám na mladších.

Dalším zpestřením letní přípravy je plavání. Máte na něj zvláštního trenéra, jako například slečnu Hanu Bubníkovou na různé balanční a posilující cviky?
Plavání je v rámci regenerace. Máme ho jeden den v týdnu. Zahrnuje to i vířivky, páru a dva maséry. Kluci se tam vytočí a v rámci dvou hodin mají za úkol zaplavat kilometr. My jim tak maximálně počítáme délky, ale nezávodíme. Jestli to plavou kraulem, znakem nebo pod vodou, je nám úplně jedno. Nám jde o to, aby se jim ty svaly ve vodě uvolnily. To je ten hlavní význam.

Slečna Bubníková má s klukama půl hodinky ve středu ráno. Navíc je to rozdělené, takže část kluků je v tom čase v posilovně a další jsou na tenise. Ona má půl hodiny posilovacích cviků na nohy a břicho. Byl jsem se na to dívat a dělá to velice dobře, má to dobře propracované. Byla by škoda toho nevyužít. My na to pak hned navážeme v posilovně na vršek těla. Kluci si to navíc pochvalují už z minulosti.