Brněnští rodáci podruhé: Ivo Crhák zvládl boj s angličtinou i soupeři

V Brně jste ve starším dorostu jednu dobu nosil už kapitánské céčko, proč jste se rozhodl odejít?
Chtěl jsem poznat lepší hokej, zázemí kolem něj, celkově prostředí a jaký tam mají styl trénování. Lákalo mě to mnohem více než zůstat tady.

Odešel jste z Komety v dobrém?
S trenéry jsem byl myslím za dobře a s klukama jsem stále v kontaktu, takže myslím, že ano. Neměl jsem žádné problémy.

S kým jste odchod do Ameriky vůbec konzultoval?
Nikdo tady o tom nevěděl. Konzultoval jsem to s agentem. On mi s tím hodně pomohl. Nakonec se rozhodlo, jestli tam pojedu nebo ne, jestli to pro mě bude dobré. Doma jsem řekl, že jedu, tak jsem jel (usmívá se).

V Americe jste u nějaké cizí rodiny?
Bydlím u rodiny, která se o tebe stará, jako kdybych tam patřil. Chováš se tam, jakoby to byl tvůj domov. Navíc se mnou bydlel ještě jeden spoluhráč, Američan. Všechno je zařízené. Klub rodinám za starání o nás samozřejmě posílá peníze.

Na fotkách z Ameriky bylo vidět, že tam byl s Vámi i bratr…
Ze začátku tam byl se mnou jako doprovod, protože jsem vůbec neuměl anglicky. Na letišti a tak mi musel brácha všechno překládat, takže to bylo docela těžké. Po dvou týdnech navíc odletěl, takže už to bylo všechno jen na mně. Musel jsem se učit angličtinu sám.

To musely být asi krušné časy.
S bráchou to ještě bylo jakž takž. Ale jak odletěl, tak jsem na tréninku vůbec nerozuměl. Dva měsíce to bylo strašně těžké na psychiku. Trenér něco říkal, pak jsem to udělal blbě a on mě ještě seřval, ale já mu stejně nerozuměl. Bylo to hrozné.

A jak jste se angličtinu doučil?
Učil jsem se sám. Na mobilu jsem měl slovník a hodně mi pomáhali kluci. Kamarád, co se mnou bydlel, se mnou pořád mluvil a učil mě. Pořád mi všechno vysvětloval, takže do dvou tří měsíců jsem mluvil plynule anglicky.

Kladl jste důraz na obvyklý způsob učení angličtiny nebo vyloženě na hokejový sleng?
Ono se tam hlavně mluví slangem. Všechno co jsem slyšel, jsem se snažil vstřebávat a používat to. Postupem času to šlo. Když jsem nevěděl, tak jsem se podíval do slovníčku, abych si to nějak zařadil.

Takže jste třeba při tréninku na ledě vytáhl z výzbroje mobil se slovníčkem…
Nó (rozesmál se). Po tréninku jsem to všechno překládal. Když byl problém, tak jsem se zeptal kluků, kteří mi to vysvětlili.

Ivo Crhák s medailí pro vítěze juniorské americké soutěže WSHL (Idaho junior Steelheads)

Mohl byste vysvětlit, jakou ligu jste hrál?
Moje liga se jmenovala WSHL (Western States Hockey League), pak je tam NAHL (North American Hockey League) a USHL (United States Hockey League). To jsou nejvyšší americké juniorské ligy. Bylo to tam výborné.

Chtěl jste zažít nové věci. Jaké to tedy v Americe bylo?
Úplně odlišné než u nás. Měli jsme svůj stadion, na kterém nebyl nikdo jiný. Měli jsme strašně moc možností na trénování s nejlepším zázemím. V Brně jsme například mívali tréninky hodinu a v Idahu trval nejkratší trénink hodina a tři čtvrtě. Někdy byly i dvouhodinové. Zajímavé bylo také cestování. Hodně se tam jezdí autobusem. Nejdelší trasa trvala kolem patnácti hodin a nejkratší kolem osmi. Na druhou stranu to byl celkem zážitek.

Měli jste poblíž nějaká větší města?
Před Vánocemi jsme se byli podívat v Las Vegas. Navštívili jsme také Kalifornii a Minnesotu. Na NHL jsme byli ve Phoenixu. Bylo to utkání Coyotes – Oilers.

Sedí tedy k Phoenixu přívlastek pouštního města?
Určitě. Bylo tam strašně vedro. Kolem vás byli samí pavouci a poušť. Hrozné. Ve Phoenixu hokej moc populární nebyl. Mají tam jiné priority. Jednoznačně však bylo obdivuhodné, že se v takovém teple hraje hokej. Říkal jsem si, že bych tam vůbec nemohl trénovat. Musel bych být pořád někde u vody (usmál se).

A jaké to bylo ve Vašem „domovském“ Idahu?
Počtem obyvatel na tom bylo město Boise zhruba stejně jako Brno, ale bylo rozlehlejší. Je to hlavní město státu Idaho. Podle mě to bylo nejhezčí americké město, kde jsem byl. Bylo hrozně čisté, což se o Idahu v Americe také traduje. Naše město hodně proslavil náš trenér John Olver, který chlapy Steelheads dotáhl třikrát na titul. Trénoval také na farmě.

Budou junioři Idaho Steelheads Vašim klubem také pro sezónu 2011/2012?
Nebudou. Zatím se dívám, kde skončím. Ale Česko to asi nebude.

To si vybíráte podle nabídek? Obdržel jste nějaké?
Přesně tak, vybírám si podle možností, co kdo nabídne. Dost nabídek mám také z Evropy, například z Popradu, kde se bude hrát juniorská MHL, ale moc mě to sem neláká. Je to jiný styl hokeje a moc mi nesedí. Bavil jsem se s kamarádem, co hrál v KHL a říkal mi, ať tam nechodím.

To jste měl v Idahu nějakého ruského spoluhráče?
Ne, ne. Je to Petr Sýkora. Říkal mi, že to není můj styl, ať tam nechodím.

Jaké si dáváte cíle?
Ty nejvyšší. Podle nadcházející sezóny už se to bude dát hodnotit. Uvidíme za rok.

Preferoval byste jako další angažmá v juniorských soutěžích americké nebo kanadské ligy?
To je mi jedno. Hlavně budu rád, když budu pryč z Evropy, protože mně více sedí styl hokeje za oceánem. Více se tam bruslí a hraje se více do těla. Taky je tam ale méně prostoru a hůře se prozasuje.

S Idaho Steelheads jste vyhráli ligu WSHL. Zažili jste příjemné chvíle?
Z nějakých šedesáti zápasů jsme měli asi jen sedm proher a dvě remízy. Dalo by se říct, že jsme všechno s přehledem vyhráli. Měli jsme výborný tým. V utkáních jsme dostávali jeden dva góly a dávali sedm.

To asi hodně ovlivnilo, že jste skončil na třetím místě týmové produktivity. Osobně Vám sezóna sedla?
Trenér mě měl rád. Kapitán a asistent byli dva nejstarší a zároveň nejlepší hráči týmu. Já jsem s nimi hrál levé křídlo. Snažil jsem se střílet z každé pozice, ale jak už jsem říkal, góly tam lehce nepadaly. Měl jsem více nahrávek. Pokaždé když jsem jim nahrál, tak ať byli kdekoliv, dokázali dát gól. Trenér mi to tedy trošku usnadnil.

Jakou jste měl v týmu roli? V Brně jste byl hlavně silový hráč.
Trenér chtěl, abych si vyzkoušel zahrát ve všech herních situacích, v přesilovkách, oslabeních. Chtěl, abych byl dobře připravený na příští nejdůležitější rok, abych se vyhrál a měl šance do budoucna.

Vypadá to, že jste byl trenérův oblíbenec. Nechtěl si Vás v týmu udržet?
Chtěl. Ale zároveň říkal, že by pro mě bylo lepší, kdybych šel třeba do NAHL, kde jsou ještě lepší týmy, než v naší soutěži WSHL. Já jsem byl rád, že jsem hrál v juniorce, protože jsem mohl hrát stále pořád za dorost. Myslím, že mi to docela prospělo.

Kdybyste se zpětně rozhodoval, šel byste do Ameriky znovu?
To bych neváhal a byl bych tam už přes prázdniny.

Bylo něco, co Vám z Brna chybělo?
Přítelkyně (rozesmál se a díval se na svoji dívku sedící vedle něj). Pak určitě české jídlo. Ze začátku jsem si vůbec nemohl zvyknout. Chtěl bych tam poznávat lidi, abych měl co nejvíce kontaktů, protože bych tam chtěl později zůstat. Láká mě to.

Potvrdíte, nebo vyvrátíte, že na sobě mladíci za oceánem více pracují a snaží se vyvarovat různých mejdanů?
Tam se nikam nechodí. Jednou jsme byli na párty, ale to jsme se domluvili celý tým. Spíš jsme se domlouvali a se všemi chodili do kina. Když jsme měli volno, šli jsme na večeři. Všechno se dělá s celým týmem. Před tréninkem mají kluci srandu, ale při něm makají a po něm si dávají navíc. Je to o něčem jiném. Když jsem tady došel z tréninku, tak šel každý ven na nějaké srandičky. Tam se šli kluci většinou vyspat, aby byli odpočatí. I před zápasem byla koncentrace stoprocentní.

Jak vypadal běžný den hokejisty juniorů Idaho Steelheads?
Můj běžný den? První půlrok jsem hrozně zlenivěl. Tréninky jsme měli ve dvě odpoledne, takže jsem vstal v deset a pak měl oběd, ani snídani jsem si nedával. Chvíli jsme si pak třeba zahráli s kamarádem před domem basketball a poté šli na trénink. Následovala posilovna a volno, kdy jsme chodili na bazén nebo na golf. Každý den jsme měli kolem šesté sedmé večeři, to jsme museli být doma, i po večeři.

Druhý půlrok už mě to nebavilo, takže jsem vstával pokaždé v osm devět. Už ráno jsem chodil do posilovny. Dalo by se říct, že jsem trénoval celý den. Když byla zábava, tak třeba jednou dvakrát za týden. Jinak to byl pořád dokola trénink a trénink.

Co říkáte na kombinaci Vy a škola?
No (rozesmál se), to je těžká otázka.

Otázka je lehká…
Ale těžká odpověď. Mám pozastavené studium v Brně. Chybí mi ještě dva roky, takže když se mi to příští rok hokejově nevydaří, nastoupím do školy. Doufám, že to tak nebude.

Sledoval jste na dálku počínání Komety?
Hodně jsem sledoval kluky z juniorky. To mě docela zajímalo, navíc jsem s nimi byl v kontaktu. Věděl jsem, že občas chodili i do áčka. Především na konci sezóny. O áčku mě informovala rodina, hlavně mamka. Slyšel jsem, jak byli nahoře a z ničeho nic šli dolů. Myslím, že tady z toho byl každý překvapený, že?

Doba na kterou už může Ivo Crhák jen vzpomínat. V Kometě se před sezónou dorostu fotil společně s Liborem Mašou (vlevo) a Vilémem Juráněm (vpravo).

Zaregistroval jste, že mladší dorost Komety vyhrál mistrovství republiky?
Toho jsem si vůbec nevšiml a hodně mě to překvapilo. Klukům to hodně přeji, hodně jim to pomůže do hokejového života. Nepamatuji si, že by v Brně někdy dorost něco vyhrál.

Překvapilo Vás, kolik juniorů se objevilo v prvním mužstvu?
Určitě, protože minulou sezónu se tam nikdo nedostal. Najednou tam přišli pánové Pazourek a Beran a tlačili kluky nahoru. Je dobré, že se tam dostali. Aspoň se vyhrají a poznají zkušenější hokej. Já myslím, že když jsem odešel do Ameriky, naučil jsem se tam hrát hokej.

Byla by pro Vás extraliga lákadlem?
Já tomu ještě dávám čas a chtěl bych zkusit něco jiného. Osobně to mám ale radši v Americe.

Je návrat do Brna reálný?
Kdyby mi to nevyšlo, určitě bych se vrátil.

O prázdninách jste vesměs v Brně, nechtěl jste si zatrénovat s juniorkou?
Jeden týden jsem s ní chodil na letní přípravu, ale pak jsem na čtrnáct dní odletěl do Ameriky a už jsem se k tomu nedostal. Teď trénujeme s Petrem Sýkorou. Na trénink mám ještě času dost. Na led bych chtěl jít až příští měsíc nebo ještě později. Možná se zeptám a zkusil bych jít s nimi na led.

A jak vůbec trénujete s Petrem Sýkorou? Nejste ještě v partě s Tomášem Vincourem?
Ne. Tomáš Vincour trénoval sám, teda myslím si to. Já trénoval jen s Petrem, u něj na baráku.

Na stavbě terasy…
Ne, ne, ne (rozesmál se). Venku před barákem. Je to tvrdá letní příprava. Je to takový můj trenér a i nadále to tak zůstává. Skrze hokej mi všechno radí.

Jak jste se dali dohromady?
Tak dva tři roky zpátky přes Filipa Baruse. Minulý rok s ním trénoval Filip a řekl mi, ať jdu taky. Od té doby jsme zůstali v kontaktu. I když jsem byl v Americe, o všem mi říkal, radil mi. Vídáme se celkem často.

Nestane se z Petra Sýkory nakonec agent Iva Crháka?
(Smích) To nemůžu říct, protože ještě hraje hokej. Na to aby skončil, má ještě dost času.

A nenaznačil Vám, kam by chtěl jít hrát?
Nikam se nežene. Čeká na nabídky a já myslím, že je určitě má. Vybírá si podle toho, co mu bude sedět. Už taky není nejmladší (usmívá se), hokejově nejmladší (dodává rychle). Má rodinu, takže na ni musí brát ohled.

Na čem by se u nás mělo v mládežnickém hokeji nejvíce zapracovat?
Myslím, že by měli kluci zapracovat spíš sami na sobě, na morálce. Jestli chtějí hrát hokej nebo ne. Žádné párty. To dělá hodně. Letos tu měli dobré trenéry Pazourka s Beranem. I letní přípravu měli výbornou.

Mohlo by být řešením, že by hokejisté i u nás bydleli u rodin namísto internátů?
Do určité míry možná ano. V Americe je hlavně povoleno pít až od jedenadvaceti let, takže tam nikdo nepije. I já, když teď trénuji, jsem alkohol úplně vynechal. Jak jsme tam nepařili, tak už mě to ani neláká. Radši víc trénuji, než piji. To je na každém hráči. Jestli chce hrát hokej, musí to vědět.

Osobní dotazník Iva Crháka

Místo narození: Brno
Hokejové začátky v klubu: HC Ytong Brno
První trenéři: paní Nováčková
Přezdívka v kabině: Stevo
Oblíbené číslo dresu: 18; 21
Oblíbený nápoj: gatorade, kofola
Oblíbené jídlo: špenátová polévka, kuře s parmezánem a špagety s rajčatovou omáčkou
Největší konkurent: neohlížím se na konkurenci
Oblíbené stadiony: stadion Za Lužánkami, Qwest Arena Idaho
Nejlepší hokejový zážitek: první rok v Americe (výhra titulu)
Hokejový vzor: Petr Sýkora
Oblíbená hudba: Wiz Khalifa, Taylor Swift
Koníčky: squash, jízda na kole, tenis, rybaření
Svobodný X ženatý: svobodný
Děti: 0
Životní motto: Never give up (nikdy to nevzdávej).

Statistiky:

Sezóna  Klub                                 Z  G  A  B  TM
2004-05 HC Kometa Brno - 7.tř.               2  1  2  3   2
        HC Kometa Brno - 6.tř.              36 53 29 82  44
2005-06 HC Kometa Brno - 8.tř.              15  5  7 12  32
        HC Kometa Brno - 7.tř.               9 17  6 23   0
2006-07 HC Kometa Úvoz - 9.tř.                             
        HC Kometa Úvoz - 8.tř.                             
2007-08 HC Kometa Brno - dor. (E)           20  6  3  9  12
        HC Kometa Brno - dor. (p.out)        8  2  4  6   0
2008-09 HC Kometa Brno - dor. (E)           46  6 17 23  64
2009-10 HC Kometa Brno - st. dor. (E)       37 13 11 24  92
        HC Kometa Brno - st. dor. (E,p-o)    2  0  2  2   0
        HC Kometa Brno - jun. (E)            3  0  1  1   4
2010-11 Idaho jun. Steelheads - WSHL (USA)  47 15 29 44 104

Foto: archiv Iva Crháka