Chtěl bych navázat na to, jak jsem vloni končil, přeje si Tomáš Pospíšil

Přesto tušil, že góly z přípravných utkání se v extralize počítat nebudou. I když ty dnešní byly oku lahodící, stála za nimi tvrdá práce. Švédové totiž přijeli s osobitým stylem: „Bylo to docela těžké. Pořád bruslili, byli neustále v pohybu. Hráli hodně nepříjemný hokej. První třetinu jsme se trošku hledali. Nevěděli jsme, co od zápasu čekat. Oni na nás vletěli. Druhou část už jsme si na to zvykli, taky jsme začali bruslit a už se to vyrovnalo.“

Jenže skóre se stále nezlepšovalo. Kometa si do šaten odnesla znova dvoubrankové manko, které doháněla všemi možnými způsoby a hlavně urputným nasazením: „Nejen nasazením. My jsme prostě nebyli zvyklí na takový hokej. Chvíli nám to trvalo, než jsme se srovnali. Museli jsme s nimi začít bruslit, což nás stálo hodně sil. Utkání bylo výborné,“ pochvaloval si severskou konfrontaci podobně jako trenér Zdeněk Venera.

Tomáš Pospíšil.

Tomáš Pospíšil přiznal, že spíše než na soupeře se v European Trophy hráči Komety zaměřují spíše na sebe: „Hlavně se připravujeme na to, jak chceme hrát v sezóně my. Zkoušíme styl, který budeme praktikovat v extralize.“ Zápasy by klidně mohly vypadat podobně jako ty dnešní. Ráz přátelského utkání totiž moc příznačný nebyl: „Je pravda, že dneska tam bylo hodně nasazení. Možná to trošku připomínalo play-off. Pro mě to byl druhý zápas sezóny. Nohy ještě nejsou tak, jak by potřebovaly být. Chce to čas, ale člověk se do toho dostane,“ ujišťoval autor třinácti kanadských bodů z loňských vyřazovacích bojů.

Právě angažmá v hlavním městě jej znova nastartovalo. Tomáš našel v Praze ztracené sebevědomí. „Určitě. Před sezónou jsem si říkal, že bych chtěl navázat na to, jak jsem skončil. Doufám, že to tak bude pokračovat.“ A nedoufá určitě jen on, ale také všichni brněnští fandové.

V duelu proti Linköpings HC napnil rodák z Šumperka všechna očekávání vrchovatě. Přes tři vstřelené branky měl ještě více příležitostí. Například když v 38. minutě na poslední chvíli přišel o kotouč ve výborné pozici. Kometa by díky jeho brance mohla vyrovnat na 3:3, jenže z brejku na druhou stranu inkasovala na 2:4. „Byla to škoda, protože mi to na poslední chvíli jeden Švéd vypíchl. Mohl jsem jet sám. Nevadí no. Že bych si říkal, že by nás to mohlo mrzet, tak to nebylo. Do konce bylo ještě hodně času.“ A měl pravdu. Kometa skóre dotáhla v poslední části dvěma slepenými brankami a jeho bekhendový blafák při nájezdech obrat dokonal. „Nevěděl jsem, co při nájezdech udělám. Rozhodl jsem se až na poslední chvíli,“ usmíval se spokojený střelec.

Přesilovka v prodloužení? Vyhrát jsme měli už v základní hrací době, čertil se Magnus Johansson

Magnus Johansson

I když má kapitán Linköpings HC Magnus Johansson již 37 let, stále je pro svůj tým velice platný. Přínosný je hlavně jeho klid v obraně a v neposlední řadě i bodový přísun. Držitel kompletní sady medailí z mužských světových šampionátů to potvrdil i v Brně, kde asistoval u vedoucí branky svého LHC.

Radovat se však nakonec nemohl. Nadějné vedení 2:4 nad Kometou totiž se svými spoluhráči nezužitkoval ve větší bodový zisk, stejně jako dlouhou početní výhodu v prodloužení. „Rozhodně jsme měli dvojnásobnou přesilovku v prodloužení využít. Teď je to určitě jedna z věcí, kvůli které nejsme spokojeni. Hlavně si však myslím, že jsme měli vyhrát v řádné hrací době. Vedli jsme o dvě branky, jenže jsme to nedotáhli a šlo se do prodloužení. Musíme se z našich chyb poučit a příště je neopakovat.“

Jak je již v Brně tradicí, zahraniční hráči se často a přívětivě vyjadřují ke zdejšímu publiku. V hale Rondo se znova sešlo 3946 diváků, kteří postupem času pořádně přitápěli pod kotlem. „Vždy je příjemné hrát v tak hlasité aréně plné lidí. Obzvlášť když se jedná jen o přípravné utkání. Pro nás jako hráče je to výborné,“ říkal velezkušený zadák, jenž končí svoji kariéru v týmu a městě, ve kterém se narodil a také začínal s mužským hokejem.