Brněnští rodáci popáté: Adam Zbořil by rád zkusil hokej v zámoří

O tobě se ví, že tě k hokeji přivedl táta. On sám hokej hrál?
Nehrál. On hrál basketbal na docela vysoké úrovni. Dokonce působil i v mládežnických reprezentacích. Jenomže potom se mu otočilo koleno a měl po kariéře.

Hokej hraje i tvůj bratr Jakub. Jak se stalo, že ty jsi útočník a on obránce?
Asi rozhodovala hlavně výška. Já jsem měl rychlé nohy, brácha byl vysoký. A už odmala to tak nějak spělo k tomu, že já budu v útoku a on v obraně.

Zmínil jsi svou menší výšku. Snažíš se z ní udělat na ledě svou výhodu?
Určitě je to dobré co se týká obratnosti a stability při soubojích. Ti hráči, co jsou podsadití a mají silné nohy, se dokáží v soubojích víc udržet, než ti vysocí, co jsou rozevlátí a tolik toho neustojí.

Ještě se vrátím k tátovi. Spíš vás s bráchou chválí, nebo kritizuje?
Když něco uděláme dobře tak nás pochválí. Ale víc nám vytýká chyby, abychom je nedělali. Když vezmu nějaký konkrétní příklad, tak třeba chce abychom se víc tlačili do branky.

Hecujete se s bratrem hodně?
Ani ne. My jsme s bráchou oba takový pohodoví. Ale někdy ho třeba hecuju, když chci, aby ukázal nějaké hity, nebo dal gól. Ale nějak to nepřeháníme. Že bychom se třeba sázeli o peníze, to ne.

Sledujete společně třeba bratry Michálky?
Ty až tak ne. Když už, tak spíš bratry Kaberleovy.

Bavíte se spolu doma vůbec o něčem jiném, než o hokeji?
Ale jo. Bavíme se o škole a docela často třeba padne řeč i o holkách. Takže není to jenom hokej.

Mladých slečen chodí na zápasy brněnské mládeže poměrně dost. Nemůže vás to rozptylovat?
Myslím, že naopak nás to vyburcuje spíš k lepším výkonům.

Jak to máš vlastně se školou?
Teď jdu do prváku na Sportovní gymnázium Ludvíka Daňka, které sídlí v ulici Botanická.

Sledují trenéři brněnské mládeže studijní výsledky svých svěřenců?
Ano sledují. Dokonce za ně minulou sezónu jednoho hráče postihovali.

Na začátku srpna jsi byl s reprezentací do sedmnácti let na turnaji v USA, kde vám to výsledkově úplně nevyšlo, byli jste čtvrtí z pěti účastníků. Ale nějaké důležité zkušenosti jsi tam určitě nabral.
Rozhodně. Bylo zajímavé sledovat, jak hrají Američané, Švýcaři, Němci a Slováci. Mohli jsme od nich něco odkoukat.

Mohl bys přiblížit rozdíl mezi týmem České republiky a třeba USA?
Ten byl ve všem. V obraně i v útoku. A moc nás nepodrželi ani gólmani, kteří vyráželi puky před sebe místo do rohu.

Výběr do sedmnácti let trénuje Luděk Bukač ml. o jehož otci se ví, že byl hodně přísný. Je takový i jeho syn?
Určitě. Měli jsme tam docela vojnu. Ale to k hokeji patří, aby byly výsledky. Myslím, že to povede jenom k tomu dobrému.

Minulou sezónu jsi jednou mluvil o tom, že zatímco v klubu hráváš na křídle v reprezentaci působíš na centru. Platí to stále?
Ano. Pořád v klubu hraji křídlo a v reprezentaci jsem na centru, což mi vyhovuje. Je to spíš hokej dozadu. Dopředu se moc netlačím, z toho důvodu, abych byl první zpátky. Ale když je ta možnost, tak vystřelím do útoku. Je dobré, že mám větší přehled o hře a můžu rozehrávat.

V uplynulém ročníku jsi nastupoval v Kometě za oba dorostenecké týmy i za juniorku. Jak si snášel to pendlovaní mezi jednotlivými družstvy?
Musel jsem si pokaždé zvykat na jiný tým, bylo to takové rozevláté. Moc mi to nevyhovovalo.

Brněnští rodáci

#1 Tadeáš Galanský
#2 Ivo Crhák
#3 David Havíř
#4 Jiří Sedláček
#5 Adam Zbořil

Také jsi prošel mezi všemi trenéry zmíněných celků. Jaké mezi nimi byly rozdíly?
Já si myslím, že všichni ti trenéři po nás chtějí stejný systém hry, že se na něčem domluvili. Takže žádné velké rozdíly jsem mezi nimi neviděl.

Nevadilo ti třeba i to, že jsi vlastně nebyl v žádném tom týmu tak úplně doma? Že jsi třeba nebyl v mladším dorostu kapitánem?
Ne to mi vůbec nevadí. Beru to tak, že jdu hrát jednou tam a pomůžu tomu týmu, podruhé jdu hrát jinam a pomůžu jinému týmu. Nepotřebuji být kapitán nebo asistent k tomu, abych podával lepší výkony.

Na konci minulé sezóny jsi byl zraněn. Jak jsi na tom zdravotně dnes?
Byl jsem na operaci a po ní jsem si musel dát na tři měsíce od hokeje volno. Trénovat jsem začal sedmého července. Moc té přípravy tedy nebylo ale věřím, že jsem na sezónu připraven dobře.

Kvůli zranění jsi sledoval triumf svých spoluhráču z mladšího dorostu v celorepublikovém finále pouze ze střídačky. Jaké to bylo?
Já jsem hrál první zápas, druhý jsem vynechal a vrátil se zase na třetí. Finále už jsem však nehrál, tak jsem se snažil kluky aspoň co nejvíc povzbuzovat.

Adam Zbořil s bratrem Jakubem a trenéry Holasem s Konečným poté, co Kometa získala titul v kategorii mladšího dorostu

Na turnaji exceloval brněnský brankář Pavel Jekel. Jako moc vám pomohl?
Vychytal spoustu šancí, které by jinak skončily brankou. Myslím, že kdybychom ho tam neměli, tak jsme na titul nedosáhli.

Přípravu na ledě jsi už celou absolvoval s juniorkou. Znamená to tedy, že právě za juniory bys měl v novém ročníku hlavně nastupovat?
Trenéři mi říkali, že už si mě nechají nastálo v juniorce. Ale když třeba bude hrát starší dorost nějaký důležitý zápas proti těžkému soupeři, tak mě tam pošlou.

Dost brněnských fanoušků už asi zná tvé jméno. Ovšem jen pár z nich tě vidělo přímo v akci na ledě. Zkusil bys říct, jaké jsou tvé největší přednosti?
Určitě hra dozadu. Taky schopnost se dostat z rohu před bránu. A asi i přihrávky.

Někdy však míváš trochu problémy s častým vylučováním. Upozorňují tě na to někdy trenéři?
Ne to mi nevytýkají. Vědí, že chci hrát tvrdý hokej na hranici pravidel a nezakazují mi to.

Není to třeba i tím, že jsi už v mládežnických kategoriích dost známý a hráči soupeřů po tobě víc jdou a víc tě provokují.
Když to tak řeknu, tak jsem poměrně velká ryba mezi malými. Takže po mně jdou třeba i tři hráči, co jsou zrovna na ledě, a chtějí mě dostat ze hry.

A nemáš někdy nutkání, když rozhodčí neodpíská nějaký ostrý zákrok na tebe, vzít spravedlnost do svých rukou?
Snažím se udržet si klidnou hlavu. Ale někdy se to už prostě nedá a prostě toho hráče jdu trefit.

Zkusme nahlédnout do tvé budoucnosti. V jednom z rozhovorů říkal Libor Zábranský, že má nějakou domluvu s tvým otcem ohledně tvé budoucnosti v „A“ týmu. Mohl bys naznačit jakou?
Teď vlastně přišel nový trenér, pan Venera, takže vůbec nemůžu říct jestli s něma budu trénovat nebo nebudu. Jde o to, jaké budu mít výsledky a když si mě všimne, tak si mě třeba vytáhne nahoru. Uvidíme.

Předpokládám, že tvým dlouhodobým cílem je hrát v NHL. Máš nějaký vysněný klub?
Ne to se tak nedá říct. Záleží na tom, kdo mě draftuje. Kam se dostanu, tam půjdu.

Sleduješ nově se rozvíjející MHL, juniorskou obdobu KHL?
Mně přijde, že to je hokej pro staré hráče. Tam jsou ty kluziště strašně velká. Je to moc o bruslení, zatímco v zámoří mi to připadne mnohem víc atraktivní.

Takže tě láká ta cesta, jakou zvolil třeba Tomáš Vincour, tedy jít do kanadské juniorky a od tam se dostat do NHL?
Přesně tak.

Proběhl už nějaký kontakt s kluby ze zámoří?
Zatím o ničem nevím. Teď ale, jestli se dostanu do nominace, pojedem s reprezentací na Hockey Challenge do Kanady a tam je skautů opravdu hodně. Možná si mě všimnou, možná ne.

Zmínil jsi, že se ti líbí víc hokej na užším hřišti. Kvituješ tedy zmenšení ledové plochy v KAJOT ARENĚ?
Určitě.

S kým teď v juniorce hraješ v útoku?
Ještě se to hodně střídá. Z Ameriky se vrátil se Ivo Crhák, teď nastupuji s ním, a to je dobré.

Ptal ses Iva, jaké to bylo v Americe?
Říkal, že se tam hraje hodně jednoduchý hokej. Je to o tom nastřelit puk, bruslit za ním, dorazit ho do branky apod. Že tam není prostor na kličkování, jak tady v české lize, ale hraje se hodně do brány.

Sledoval jsi výsledky ostatních juniorských týmů v přípravě?
Vůbec. Ani na to nebyl čas.

A tobě osobně se v přípravě dařilo jak?
Odehrál jsem asi čtyři nebo pět zápasů. Vstřelil jsem jeden gól a přidal tuším čtyři asistence.

Jaké máš osobní cíle do nadcházející sezóny?
Chtěl bych mít aspoň jeden a půl kanadského bodu na zápas v brněnské juniorce. A taky se chci udržet v reprezentaci do sedmnácti let.

Osobní dotazník

Místo narození: Brno
Hokejové začátky v klubu: HC Ytong Brno
První trenéři: paní Nováčková
Oblíbené číslo dresu: 18, 81 (číslo 18 nosil při basketu otec)
Přezdívka v kabině: Zbořa
Oblíbený nápoj: Coca Cola
Oblíbené jídlo: Svíčková
Největší konkurent: Těch je hodně
Oblíbený stadion: Tam, kde je úzké kluziště
Nejlepší hokejový zážitek: Páté vítězství na Mistrovství republiky
Hokejový vzor: Mike Modano
Oblíbená hudba: Poslouchám vše, co se mi líbí
Koníčky: Jenom hokej
Rodinný stav: Svobodný
Děti: 0
Životní motto: Jeden za všechny, všichni za jednoho (společně s bratrem a otcem)

Statistiky:

Sezóna  Klub                                Z  G  A  B  TM  +/-
2009/10 HC Kometa Brno - SDO (E)            8  1  6  7   8   +4
        HC Kometa Brno - MDO (E)   "C"     31 26 26 52  78  +28
2010/11 HC Kometa Brno - ml. dor. (E)      23 30 41 71  38  +52
        HC Kometa Brno - ml. dor. (MMČR)    4  0  5  5   4   +3
        HC Kometa Brno - st. dor. (E)      19 21 12 33  67  +23
        HC Kometa Brno - jun. (E)           9  4  0  4   2   -4