Jedenadvacetiletý mladík hrál v pátek večer na křídle formace s Koreisem a Eratem. V některých momentech všichni jasně naznačili, že umí, a hlavně chtějí, být nebezpeční. Přesto Kometa působila dvě třetiny trošku zaraženým dojmem: „Pardubice dobře bránily střední pásmo. Z naší strany jsme si to spíše ztěžovali. Než abychom to nahodili do třetiny, puky jsme tahali,“ rozebíral Hynek, jemuž na stadionu fandila maminka v dresu Komety.
Zato tatínek měl na sobě dres brněnského soupeře z Pardubic. „Ale pokud byste chtěli vědět, podle jakého klíče si je rozdělovali, tak to opravdu nevím,“ usmíval se spokojený útočník, jehož těšilo, že se v play-off znova trefil: „V Pardubicích jsem měl také šance, ale neproměnil jsem je. Zaplať pánbůh, že to tam dnes padlo. Puk byl pomalu na brankovišti a stačilo jej jen stáhnout a trefit, což se mi povedlo. Kdybych tam nebyl sám, bylo by to obtížnější.“
Velký rodinný souboj vyhrál tedy prostřední ze tří hokejových bratrů. „Na ledě jsme s Tomášem nemluvili, ale před zápasem jsme si volali a hecovali se,“ říká Hynek, jenž přišel do Komety teprve před sezónou. To bratr Tomáš je v extraligových Pardubicích už šestým rokem. „Kometa dvě třetiny nic nehrála. Pak jsme byli chvíli nedůrazní před bránou, brácha dal gól a už jsme to nedotáhli,“ mrzelo čtyřiadvacetiletého Tomáše Zohornu.
I díky šikovnosti prostředního z bratrů se Brno ujalo vedení ve finálové sérii, které může dnes ještě zvětšit. „Vedeme 2:1 a nesmíme se bát nastoupit,“ burcuje Hynek. Sám přitom asi netuší, v jakém útoku vůbec nastoupí. Včera se totiž kromě s dvojicí Koreis, Erat na ledě chvíli objevil i vedle Čermáka s Jaroslavem Svobodou.