V šestém finálovém duelu chybělo domácímu týmu hlavně potřebné štěstí. „Od začátku bylo vidět, že jsme to chtěli urvat a zvítězit. Kluci hráli výborně, ale bohužel rozhodovaly přesilové hry, které se nám nevyvedly. Pak už jsme neměli síly to otočit,“ pronesl v tu dobu ještě zklamaný Trvaj.
Brněnský gólman si dobře uvědomoval klíčový moment ze začátku druhé třetiny, kdy po obrovském tlaku domácích ujeli Pardubičtí do ojedinělého útoku a gólem na 2:1 zlomili brněnský nápor. „Tak to bohužel je. Hokej se tak někdy hraje, jeden tým tlačí, nemůže dát gól, trefí jen břevno. Pak se soupeř vydá do ojedinělého útoku a spadne to tam,“ líčí osmatřicetiletý brankář.
Celá série se dle něj lámala v dovednostní disciplíně samostatných nájezdů, ze které Brňané odcházeli dvakrát jako poraženi. „Možná byla škoda, že se nám nepodařil vyhrát alespoň jeden zápas na nájezdy. To k tomu ale patří, teď už s tím nic nenaděláme,“ pronáší zklamaně Trvaj, který si moc dobře uvědomuje, že pocity beznaděje brzy vystřídají ty radostnější.
„Kdyby nám někdo před sezónou řekl, že budeme druzí, tak bychom to brali. Teď ale cítíme, že jsme byli blízko. Nedotáhli jsme to však bohužel. Až nám hlavy trochu vychladnou, určitě tu medaili oceníme,“ dodává již veseleji rodák z Havířova.
I přes rozhodnutý výsledek ve třetí třetině nebylo na atmosféře v brněnské KAJOT ARENĚ poznat, že pohár zvedne hostující mužstvo. Halou obíhaly mexické vlny, publikum bouřilo a oslavovalo své stříbrné hrdiny. „Lidi nás podporovali celou dobu a my jim za to děkujeme. Druhé místo je pro nás i pro ně veliká odměna,“ je za hokejové šílenství v Brně rád.
Druhé místo s podceňovaným klubem řadí ve své bohaté kariéře Trvaj velmi vysoko. „V extralize je to bohužel již má druhá stříbrná. Tady to ale bylo trochu o něčem jiném. Ještě o Vánocích jsme se prali o to, abychom vůbec byli v předkole play-off. Pak se nám podařilo přejít velkým stylem až do finále, považuji to za obrovský úspěch,“ porovnává své medaile Trvaj, který první stříbrnou získal v roce 2002 v dresu Vítkovic.
Sezónu přesto načínal jako brankářská dvojka, po nějakém čase však zcela přebral místo po Hovim a stal se tak důležitou oporou při brněnské cestě vzhůru. „Dostal jsem příležitost chytat a snažil se přispět tomu, abychom se konečně dostali do play-off. Jsem rád, že jsem u tohoto všeho mohl být,“ uzavírá stříbrný medailista ze sezóny 2011/2012, kterého se zbytkem týmu může potkat na rozlučce se sezónou již dnes od 17:30 na náměstí Svobody.