Aktuálně
12.07.2012
B r n o - V tomto a ještě v příštím týdnu mají hráči Komety zaslouženou dovolenou. Kdo však rozhodně nezahálí, jsou ledaři brněnské KAJOT ARENY, kteří ve dne v noci připravují ledovou plochu. Mají na to necelých čtrnáct dnů, protože 23. července budou loňští vicemistři extraligy připraveni vstoupit na led. O složitostech samotných příprav a celkové náročnosti jsme pohovořili s vedoucím provozu Martinem Krpcem.
Před pár dny jste začali s přípravou ledové plochy. Jak samotný proces probíhá a za jak dlouho se led dostane do dobré kondice? V těchto teplých dnech je ta práce určitě složitější...
V první řadě se spustí strojovna, která běží tři až čtyři dny, aby podchladila betonovou plochu na cca -10°C a pak se pozvolna stříká voda. Se samotnou přípravou jsme začali raději trochu dřív, nechceme nic uspěchat. Základ je nějakých pět centimetrů, takže při jednom nánosu hadicí se to pohybuje kolem jednoho až dvou milimetrů maximálně. Stříkání je tam podstatně hodně, než se nanese základní vrstva, kdy se všechno spojí a srovná. Až se tak stane, najedeme na led rolbou, aby se všechno srovnalo. Pak nastane další fáze, kdy se ledová plocha nastříká na bílo, takže se udělá barevný podklad, pak na to jdou teprve kruhy, lajny a brankoviště.
Kdy se vlastně led letos vypouštěl? Sezóna v Brně byla hodně dlouhá...
Je pravda, že se skončilo poměrně pozdě, až koncem dubna po Euro Hockey Tour. Ihned jsme led rozpustili a po dvou měsících ho začínáme opět chystat.
Na EHT bylo vidět, že už toho má led "plné zuby", vzhledem k letním teplotám a dusnu přímo v hale. Dá se s tím vůbec něco dělat?
S tím se nedá prakticky nic dělat. Led dostal v dubnu pořádně zabrat díky finále play-off, pak mistrovství světa hráčů do „18“ let a samozřejmě pak následovala reprezentace. Neustále jsme museli s ledem čarovat, bylo to náročné. V posledním zápase se nám navíc na ledě objevila díra, která byla způsobena tím, že venku bylo extrémní vedro, odkud se logicky přesouvalo do haly. Museli jsme proto hodně mrazit, vznikl tak obrovský teplotní rozdíl a stalo se to, co se stalo. Naštěstí to byl poslední zápas, naši vyhráli a vše dopadlo dobře. Nikdo si nestěžoval.
Také jste si museli jednu dobu připadat jako malíři, neustále jste předělávali reklamy. Ať už na Kometu nebo na MS „18“...
Naštěstí jsme to vyřešili. Měli jsme pro Kometu led ve spodním patře, který jsme si zakonzervovali. Led pro mistrovství světa se dělal na další vrstvě, která byla tak o 15-18 milimetrů vyšší. Jak vše skončilo, celé jsme to kompletně zřezali a začali chystat EHT úplně od znova. Většinou všechno chystáme přes celou noc ve čtyřech až v pěti lidech.
Z dřívějších let si pamatuji, že v letních přípravných zápasech nebyla ledová plocha příliš kvalitní, navíc se tvořila mlha. Tohle je už díky opravené hale všechno jinak, je to tak?
Je to samozřejmě lepší. Při rekonstrukci se udělalo odvlhčení, takže veškerá vlhkost, která tady vzniká se odvádí pryč a je zde relativně příjemné ovzduší a bez mlhy. Jediné s čím neustále bojujeme, je teplota. KAJOT ARENA není typický zimák, ale víceúčelová hala, takže to klima je zde prostě jiné, než na klasickém zimním stadionu.
Nestaráte se pouze o samotný led, ale i o celou halu. Jaké to je šéfovat tak velkému komplexu, jakým bezpochyby KAJOT ARENA je...
Je to nesmírně náročná práce starat se o takový kolos. Člověk do této profese musí vložit srdíčko a zapálení na úkor koníčků a volného času. Já mám obrovskou výhodu, že se kolem hokeje pohybuji skoro dvacet let. Prošel jsem si vším, jezdil jsem i na rolbě, byl jsem strojníkem, ledařem, pracoval jsem na více zimních stadionech po republice. V Kometě působím osm let, nejdřív jsem byl kustodem, pak také masérem. Poté co si Kometa vzala halu do pronájmu, dal mi pan Zábranský nabídku šéfovat hale a já ji přijal.
Kolik lidí je zhruba potřeba, aby chod haly fungoval bez problémů?
Mám pod sebou asi jedenáct lidí. Jedná se o elektrikáře, rolbaře, strojníky a uklízečky, které se starají o pořádek v hale.
