V přímém souboji o první místo v tabulce udolali mladší dorostenci Liberec

Komentář k zápasu

Od prvních chvil bylo znát, že se utkávají dva vyrovnané týmy ze špice tabulky. Ve vysokém tempu se hráči dokázali většinou vyvarovat osobních chyb, několik jich však přišlo a po nich následovaly šance. Hned třikrát se liberečtí útočníci řítili zcela osamoceni na Slavíčka. Jednou neuspěl Antonín a dvakrát Zachar, který se poprvé do takové šance dostal dokonce v oslabení tří proti pěti.

To nám hned napoví, že Kometa hrála docela dlouho dvojnásobnou přesilovku, největší šanci v ní však měli hosté. Na straně Brna byl nepřekvapivě nejvíce vidět Radek Koblížek, branku však ani on nevstřelil, byť ve dvacáté minutě byl hodně blízko, když jeho střela lízla břevno.

Druhá třetina dlouho zaostávala co do dramatičnosti za první periodou. Oba týmy si vyzkoušely hru v přesilovce, nic z toho však nevytěžili. Pořádný vzruch nastal až ve 33. minutě, kdy šel Dufek s Koblížkem do přečíslení dva na jednoho. Prvně jmenovaný to zkusil sám a na Stezku si ani nadvakrát nepřišel.

Už to vypadalo, že po čtyřiceti minutách hry bude skóre stále 0:0. V čase 37:51 ale dokázali Brňané využít přesilovou hru a přeci jen změnit stav na kostce nad ledem. Přitom se nejednalo o klasickou přesilovkovou akci. Kometa ztratila pásmo a musela rozjet nový útok, Dufek se dostal do útočné třetiny podél levého mantinelu a naservíroval touš před branku. Tam jej v plné rychlosti dokázal pod břevno usměrnit Radek Koblížek.

Se zvýšeným důrazem vlétli hosté do třetí periody. Pramenilo z toho několik strkanic a jeden férový pěstní souboj mezi domácím Gotthardem a hostujícím Lakatošem, který bitku vyhrál. Bílí Tygři byli sice nebezpečnější do mnoha šancí je však domácí obrana nepouštěla. A když už ano, vytáhl se s nějakým důležitým zákrokem gólman Slavíček.

V poslední minutě hry hosté pochopitelně zkusili odvolat brankáře, kýžený efekt to však nepřineslo. Naopak Jan Dufek osm sekund před koncem zápasu trefil opuštěnou klec vysokým obloučkem přes půl hřiště a radost domácího mužstva tak mohla explodovat naplno.

Na dnešek jsme se chystali vlastně celou přípravu, je nadšený brankář Zdeněk Slavíček

Hvězdou zápasu mezi Kometou a Libercem byl jednoznačně brankář domácího týmu Zdeněk Slavíček, který nedovolil hostům ani jednou zažít brankovou radost: „Byl to těžký zápas. Chvíli nás přehrávali oni, chvíli my je. Určitě jsme hráli dobře. Já jsem dnes měl některé dobré zákroky, bez dobré hry obrany bych je však neudělal. I útočnici hráli perfektně. Zkrátka jsme dnes byli jeden tým,“ pochválil brankář týmu vlastně všechny složky, ze kterých se mužstvo skládá.

V úvodní třetině Brňané třikrát pustili hosty do samostatného úniku, se všemi si však Slavíček dokázal poradit: „Říkal jsem si, že jestli to takhle bude pokračovat, tak to nedopadne dobře. Ale potom to ustalo a obránci poté hráli výborně,“ uvědomoval si vytáhlý gólman, že vše neklapalo ideálně hned od začátku.

Zdeněk Slavíček nevychytal první nulu v sezoně. Poprvé se mu již v prvním kole povedlo vynulovat střelce Havlíčkova Brodu. Ze čtyř utkání tedy v polovině neinkasoval: „Do kabiny už budu muset přinést druhou buchtu. Za nulu je taková pokuta. Mamka už neví, co má dělat,“ smál se chvíli po zápase jeho klíčový muž.

Ve třetí periodě hosté hodně přidali na důrazu a často hodně agresivně doráželi na muže v brněnské brance: „Vždycky se musím plně soustředit, nic mě nesmí rozhodit. To bych potom mohl dostat nějaký blbý gól a psychika by šla dolů,“ snažil se hokejista s tradičním brankářským číslem jedna na zádech nevnímat ataky libereckých útočníků.

Na hráčích Komety bylo po utkání vidět, jak moc je vítězství nad silnými Bílými Tygry nadchlo: „Na utkání s Libercem jsme vlastně čekali celou přípravu. Byl to hodně těžký zápas a nakonec to vyšlo. Když osm sekund před koncem zvýšil Honza Dufek na dva nula, tak z nás všechno očekávání spadlo,“ popsal pocity bezprostřední radosti patnáctiletý brankář.

Jméno Zdeňka Slavíčka je na soupiskách mládeže Komety nové, dosud totiž za největší brněnský klub nechytal: „Přišel jsem v létě z Techniky. Zázemí se nedá porovnat. To je nula a sto. Tady je to zkrátka paráda. Ale vlastně, kdyby si mě Technika nevzala, mohl jsem skončit s hokejem. Na jedno období jsem totiž hraní nechal, pak si mě ale z Techniky vytáhli a začal jsem na sobě pracovat. Teď jsem se dostal sem a jsem tady spokojený úplně maximální. Lepší tým není! I v kabině jsou super kluci,“ s viditelným nadšením líčila své dojmy z nového týmu jeho brankářská jednička.