Jsem šťastný za tento tým, říká brankář staršího dorostu Pavel Jekel

Jak vypadalo utkání s Havířovem z brankoviště?
Hodně jsme si věřili, museli jsme to proti Havířovu už urvat. Dvakrát jsme jim letos podlehli, to už jsme nechtěli připustit.

Byli jste kvůli dvěma prohrám s Havířovem více motivovaní, než k některým jiným zápasům?
Ano měli jsme velkou motivaci. Už jsme je skutečně chtěli porazit. Navíc v domácím prostředí.

V závěru si hosté vytvořili slušný tlak. Jak náročné to v brance bylo?
Velice. Jak psychicky, tak fyzicky. Hodně nás tlačili, dost se prosazovali. Nakonec jsme ale dokázali udržet vítězství.

Byl nějaký moment, kdy ti bylo ke konci zápasu nejhůře?
Celý zápas mi bylo nejhůř! (smích)

Dnes jste vstoupili do druhé poloviny úvodní části extraligy, kdy se potkáváte se soupeři ze skupiny východ. Jak zatím hodnotíte průběh sezony?
Určitě jsme spokojení. V tabulce nám patří druhé místo a náskok na ostatní týmy si děláme větší a větší. Jsme za to rádi.

A když se na to podíváš z osobního hlediska?
Já jsem šťastný za tento tým. Obránci i útočníci mi hodně pomáhají, často třeba vyklekávají střely soupeře.

Už se tu cítím jako doma, hlásí brněnský Ital Antonio Marcello

Na soupisce brněnského staršího dorostu nemůžete jeho jméno přehlédnout. Ital Antonio Marcello přišel do Komety před loňskou sezonou, kterou strávil v mladším dorostu. Letos poskočil o kategorii výše a podílí se na úspěšném tažení Brňanů. V kabině mu nikdo neřekne jinak než Tondo a zdá se, že v kolektivu patří k oblíbencům. Ostatně právě spoluhráči jej prý naučili češtinu, kterou ovládá velmi slušně, byť přízvukem svůj původ samozřejmě nezapře. Že se česky učí v jihomoravské metropoli pak bezpečně prozradí jeho "su," které používá namísto spisovného jsem.

Konečně jste porazili Havířov. Jaký to byl zápas?
Celkem dobrý. Dokázali jsme se udržet na puku, byli jsme lepší a měli víc pohybu. Zkrátka dneska to šlo.

Jak velkou radost vám dělá, že jste udolali právě tým, který vás už letos dvakrát zdolal?
Je to fajn, konečně je porazit. První zápas jsme proti nim hráli úplně strašně, ten druhý vlastně také. Konečně nám to proti nim vyšlo a jsem šťastný.

Tvé jméno odkazuje na italský původ. Jak ses dostal k hokeji?
Já jsem se narodil v Turíně. Tam jsem také začal hrát hokej. Mám totiž českou mamku. Minulý rok jsem se přestěhoval sem, protože jsem chtěl hrát na pořádné úrovni. Tak jsem se dostal do Komety. No a zatím tady stále hraji.

Maminka pochází přímo z Brna?
Ano, mamka je odsud. Z Itálie jen pochází taťka. Ten sem teď přijede i se sestrou a staví se za mnou.

Jak Itala napadne dát se na hokej? Přeci jen v Itálii jsou mnohem populárnější sporty.
Tam se hraje hokej jenom na severu, dole na jihu moc ne. Ale Turín je nahoře a hrát se tam tedy dá.

Byl ses podívat na nějaký zápas během Olympiády, která byla v Turíně v roce 2006?
Byl jsem. Dokonce i na Česku. Viděl jsem semifinále, kdy Češi prohráli se Švédskem. A pak na utkání o bronz, kdy porazili Rusko.

Jak se ti líbí život v Brně? Nestýská se ti po rodném Turíně?
Já se tady cítím jako doma. Kluci jsou výborní, máme dobrou partu. Minulý rok jsem to tak ještě necítil, tento rok je to už dobré.

Mluvíš velmi slušně česky. Znal jsi už něco od maminky, nebo ses naučil až po příchodu do Brna?
Něco jsem od mamky znal, moc toho ale nebylo. Víc jsem se naučil tady v kabině, kluci mi třeba vysvětlil jak mám skloňovat.

Minulou sezonu si hrál v mladším dorostu útočníka, nyní ses přesunul na místo obránce. Jak snášíš tuto změnu?
Na začátku to bylo celkem těžké. Pak jsem si ale zvykl. Trenéři mě to dobře naučili, na různých cvičeních mi vysvětlovali, jak se mám pohybovat, jak mám bránit. Zatím to jde.