To co diváci vytvořili, bylo neskutečné, děkují Havlát se Slavíčkem

Čepici jsem na ledě nenašel, směje se autor hattricku Robert Havlát

Patnáctiletý útočník Robert Havlát nejprve otevřel skóre sobotního rekordního zápasu, po dalších dvou vstřelených gólech se stal nejpilnějším střelcem sobotního duelu s Pardubicemi. „Do utkání jsme vstoupili dobře, dali jsme dva tři rychlé góly a hrálo se nám hnedka lépe. Průběh zápasu jsme plně kontrolovali a soupeře k ničemu nepustili,“ popisuje průběh utkání po herní stránce brněnský útočník.

Robert Havlát

Po neherní stránce byl se sobotním představením také nad míru spokojený. „Bylo to úplně něco jiného než klasický zápas, kdy hrajeme před rodiči, příbuznými, kamarády, kteří se na nás přijdou podívat,“ hledá rozdíly šikovný forvard, kterého diváci mohli na ledě vidět s číslem devět na zádech.

Havlát v dosavadním průběhu Eliod extraligy mladšího dorostu vstřelil letos 14 branek, z toho tři hned ve zmíněném diváckém utkání o rekord. „Báječný pocit, plně jsem si hattrick vychutnal. Hlavně když ty davy lidí křičely moje jméno. Úžasný, neskutečný. To se ani nedá slovy popsat,“ těžce hledá slova Havlát, kterému však na ledě nepřistála žádná čepice. „Tu jsem nikde neviděl, ale ani jsem nad tím moc nepřemýšlel. V kabině jsme se o tom po zápase sice chvíli bavili, ale to je tak všechno,“ dodává synovec známého českého hokejisty.

Robert nastínil i pokyny, které brněnští mladíci dostali před zápasem od svého trenéra Jana Konečného. „Museli jsme se soustředit na hru. Někdy ovšem padlo očko do hlediště, byl jsem zvědavý, kde kdo je. Lákalo to trošku,“ netají se vytáhlý útočník.

Svůj sobotní výkon však záměrně nechtěl komentovat. „Nechci hodnotit svůj osobní výkon, to musí posoudit trenér nebo lidi, kteří mě viděli. Za tři branky jsem však nesmírně rád,“ dodává Havlát, který na závěr nezapomněl poděkovat divákům, kteří si i přes nepříznivé počasí našli cestu do brněnské KAJOT ARENY. „Divákům strašně moc děkujeme. To co vytvořili, bylo úžasné,“ uzavírá.

Měli jsme zakázáno mávat na rodiče, prozrazuje gólman Zdeněk Slavíček

Dalším důležitým stavebním kamenem velkého vítězství byl beze sporů brněnský brankář Zdeněk Slavíček. Pardubičtí hráči dokázali z několika šancí dopravit za jeho záda jediný puk a talentovaný gólman si rychle získal oblibu domácího publika. Stejně tak jak si uvědomoval podíl sobotní kulisy na vysokém výsledku. „Hodně nám pomohli diváci, byli prostě naším šestým hráčem na ledě. Celý tým šlapal, jak měl, hráli jsme výborně,“ spokojeně uvádí Slavíček.

Zdeněk Slavíček

„Všichni jsme si to maximálně užili, bylo to neskutečné. Z brány se plné ochozy náramně vyjímaly. Paráda,“ nemůže si sobotní duel vynachválit. Přesto si uvědomoval možná negativa spojená s netradiční návštěvou. „Nechtěli jsme se příliš dívat po divácích. Samozřejmě jsme očkem pokoukli na kostku, jak to vypadá. Ale to je tak všechno, museli jsme se hlavně soustředit na nás vlastní výkon,“ popisuje šestnáctiletý brankář.

Ten prozradil dokonce i specifické pokyny od kouče Konečného před sobotním kláním. „Trenér nám akorát zakázal, abychom mávali na rodiče,“ směje se Slavíček. „Snažili jsme se utkání brát jako klasický zápas, kdy na nás tolik diváků nechodí,“ dodává ještě brankářská jednička letošního mladšího dorostu.

Speciální duel si ale ve výsledku nevyžadoval speciální taktiku a předzápasovou přípravu. „Před zápasem jsme si s trenérem probrali normálně taktiku. Podívali jsme se na minulé zápasy s Pardubicemi, zaměřili se na jejich styl útoku, na naše chyby, věděli jsme, co máme napravovat a čeho se vyvarovat,“ vypráví statistiky nejlepší brankář celé Eliod extraligy mladšího dorostu, jehož procentuální úspěšnost zákroků je nad 94%.

Nechybělo málo a Slavíček si mohl v sobotu připsat svoji jubilejní desátou nulu v sezóně, v závěrečných minutách ho ovšem prostřelil pardubický Zadina. „Neskutečně mě ten gól mrzí, ale moc dobře vím, že to rychle přejde. Důležité je, že jsme před takovou kulisou dokázali vyhrát,“ uvědomuje si to nejdůležitější brněnský brankář, který sobotní duel nebral příliš jako pomstu za páteční prohru brněnského A – týmu proti stejnému soupeři. „Něco na ten způsob tam padlo. My jsme ale v zápase chtěli hlavně odehrát to svoje,“ dodává.

Ani on si na závěr neodpustil slova chvály směrem k brněnskému publiku. „Moc jim děkujeme, bylo to neskutečné. Kéž by tolik diváků chodilo pořád,“ uzavírá Zdeněk Slavíček.