Do Jihlavy by to byl jen kousek, směje se Appel

Kometa přijela na sever Čech s notně proděravělým kádrem. Na ledě se proháněly pouze dvě kompletní lajny, díry v sestavě pak zalepily povětšinou brněnští junioři. “To byla možná malinko výhoda. V kabině jsme řekli těm mladým, ať nevymýšlejí žádné fígle a ať jen pořádně šlapou. Útočení měli nechat na těch zkušených, oni měli prostě za úkol bojovat na sto procent a jít do všeho naplno. Ústí tak bylo možná zaskočené naším přístupem, asi nečekalo takovou bojovnost,“ odkrývá nečekanou zbraň Komety, ale zároveň neváhá pochválit svého dřívějšího chlebodárce. “Slovan sehrál parádní zápas. Celých šedesát minut nás svíral v kleštích, speciálně poslední třetinu to byl neskutečný tlak. Úžasným způsobem nás podržel brankář, nám vlastně ani nezbývalo nic jiného, než se soustředit na obranu a spoléhat se na protiútoky a to rozhodlo celé utkání,“ zamýšlí se nad stěžejními body duelu Appel.

Několik posledních utkání se Brno nevyhnulo zakolísáním, domácí porážka s Olomoucí jistě nenechala jediného fanouška Komety v klidu, stejně tak výprasky v Chomutově a Havířově. “Měli jsme teď šňůru hodně špatných zápasů. Nás trápí především marodka, nemáme k dispozici téměř pět pětek, jako tady v Ústí. Před play-off se doléčují některá drobnější zranění, takže musíme se sestavou improvizovat. To se také podepsalo na našich výsledcích. Ale jsem moc rád, že jsme i v téhle partě dokázali vyhrát na ledě prvního. Mužstvu to dodá velké sebevědomí a svým způsobem nás to podpoří i fyzicky. Když se nedaří, tak porážky bolí, je tu velká únava a špatně se regeneruje. U vítězství je to přesně naopak, navíc, když porazíme lídra na jeho domácím hřišti,“ vypočítává pozitiva cenného skalpu Slovanu jeho bývalý hráč.

Divokou a nikým neřízenou jízdu připomínala letošní sezóna v brněnském provedení. Po průběžné stříbrné figuře z úvodu ročníku přišel tvrdý pád o osm příček níže, došlo ke změně na trenérském postu, k několika ostudným výsledkům s outsidery soutěže a vše nakonec vyústilo v pevné zakotvení mezi nejlepší pěticí 1. ligy. “Letošní sezóna byla opravdu rozháraná. Začátek se nám vydařil, byli jsme pár kol druzí, ale pak jsme snad osm zápasů za sebou nebodovali, byla tam nanejvýš jedna remíza. Na mužstvo padla deka, vůbec se nám nedařilo. Potom se vyměnil trenér a my jsme se zvedli. Mančaft dostal nový impuls, začalo se dařit a šli jsme nahoru. Samozřejmě, že jsme měli i výpadky, ale to je naprosto normální u každého týmu. Důležité bylo, že už nás nepotkala žádná dlouhodobá krize,“ ohlíží se za téměř ukončenou základní částí jeden ze strůjců znovuzrození Komety.

Příchod play-off dělí už jen pár dní, přípravy horečně finišují a myšlenky hráčů už jsou dávno v zajetí představ vyřazovacích bojů. I v Brně přichází na řadu spekulace, kdo že by Kometě nadělal 1. kole play-off nejméně starostí. “V kabině už o tom mluvíme dlouho, play-off je prakticky za dveřmi. Nemůžu mluvit za ostatní kluky, ale osobně bych si přál Jihlavu. Sehráli jsme s nimi letos vyrovnané zápasy, všechno to byl otevřený a výborný hokej. Dukla nijak nebetonuje, hraje útočně, což nám vyhovuje. Pořád tu ještě je šance, že ji dostaneme. Navíc je to jen něco přes hodinu autobusem,“ žertuje borec s „A“ na prsou a zároveň doufá, že v brněnském Rondu bude na straně domácích o jednoho hráče navíc. Sedm tisíc hrdel ženoucí své miláčky kupředu může pořádně pocuchat nervy soků Komety. “To by měla být naše nesporná výhoda. Diváků chodí strašně moc a pokud se nám daří, nemají konkurenci. Na druhou stranu dokážou být velmi kritičtí a pokud nehrajeme podle jejich představ, dají nám to pocítit. Ale když se nám v play-off povede dobře, tak budou stát všichni za námi a to bude pak krása, hrát s takovou podporou za zády,“ zasní se na okamžik subtilní forvard.

Na základní část ročníku 2005/2006 bude Appel vzpomínat bezpochyby dlouho. V Brně se potkal s úžasnou střeleckou formou a před posledním kolem je nejvážnější aspirant na korunu krále střelců. I kdyby se v konečném účtování radoval jihlavský Bakus, gólová produkce Appela zaslouží absolutorium. “Nikdy bych nevěřil, že za sezónu dám třicet branek. Letos jsem měl obzvlášť štěstí, někdy mi tam padaly neuvěřitelné věci. Velké díky patří trenérovi, protože jsem dostával strašně moc prostoru. Chodil jsem na přesilovky, oslabení, kolikrát jsem během přesilovky neslezl z ledu. Kdybych neměl na ledě tolik času, těžko bych mohl pomýšlet na taková čísla. Třeba v Ústí by se mi to nikdy nemohlo povést, jsou tu nesmírně vyrovnané lajny, takže bych těžko dostával tolik místa. Jsem nesmírně spokojený, ale teď to chce takhle pokračovat v play-off. Kdyby se nám podařilo play-off a já bych byl platný jako dosud, bude to úžasná sezóna,“ vznáší se v oblacích kanonýr z brněnské metropole.