Kometa má hymnu!

Co Vás vedlo k tomu, že jste pro Kometu udělal hymnu?
"Hlavní důvody jsou dva: Jsem velkým fanouškem Komety, a druhý důvod mě napadnul při jednom ze zápasů - uvědomil jsem si, že klub žádnou svoji hymnu nemá - to byla pro mě výzva. Od myšlenky k činu to dlouho netrvalo a hymna byla na světě. S demoverzí jsem oslovil vedení klubu a to můj nápad přijalo. Takže teď se na výsledek mého snažení v podobě klubové hymny mohou diváci těšit před začátkem zápasu s Havířovem, kde bude hymna Komety poprvé prezentovaná."

“	Hymna je udělaná tak, že by se dala klidně dál provozovat i v extralize. Mým tajným přáním je, aby ji fanoušci vzali "za svou" a aby se v kotli i mezi diváky co nejdřív chytla.
— Luboš Javůrek

Co očekáváte od této skladby, má diváky správně před zápasem a v jeho průběhu naladit?
"To bylo samozřejmě to nejdůležitější. Moc mě potěšilo, že když jsem oslovil kamarády rockery - Jardu Kronka, Michala Pospíšila, Miloše Makovského a moji kapelu, tak se bez váhání natáčení Komeťácké hymny zúčastnili i bez nároku na honorář. Chtěl bych jim i touto cestou za to ještě jednou moc poděkovat. Při natáčení bylo znát, že to pro Kometu udělali velmi rádi".

Jak už bylo řečeno, chodíte na zápasy, co říkáte na brněnské publikum a zdejší atmosféru?
"Já jsem chodil na zápasy i dřív, když v ochozech bylo ještě podstatně miň diváků než dnes. Mám rád hokej a celkově sport. Moc mě těší, když Kometa vyhrává a má plný dům fanoušků. Bylo by skvělé, kdyby se dostala do extraligy, Brno i Brňané by si to určitě zasloužili.

Chystáte vymyslet případnou extraligovou hymnu?
"Myslím si, že by to nebyl až tak velký problém. Je ale udělaná tak, že by se dala klidně dál provozovat i v extralize. Mým tajným přáním je, aby ji fanoušci vzali "za svou" a aby se v kotli i mezi diváky co nejdřív chytla.

Něco málo o skupině Bokomara

Když se řekne Bokomara, možná se tímto slovem bude cítit zaskočen i leckterý jazykovědec. Odkud pochází, co znamená? Slovo je to vymyšlené spisovatelem Kurtem Vonegutem, který ve svém kultovním románu Kolíbka líčí svéráznou filosofii bokononismu a její kultovní rituál boko-maru, spočívající v meditaci za vzájemného se dotýkání chodidly nohou. A právě toto slovo si vybral brněnský muzikant Luboš Javůrek jako základ názvu, když v polovině osmdesátých let zakládal novou kapelu. Dlužno říci, že v té době byl Kurt Vonegut i hostem Divadla na provázku v Brně, a Luboš na besedě s ním byl, takže uhranutí bylo přímo osobní. Bosé chodidlo zdánlivě trčící z plakátu do prostoru bylo ostatně jakýmsi prvním logem skupiny. Od začátku šlo o sestavu folkovou, i když míra elektrifikace kapely se postupně měnila. Luboš už byl v době jejího vzniku uznávaným hráčem na foukací harmoniku, jeho služeb ve studiu nebo jako hostujícího muzikanta využila celá řada nejslavnějších písničkářů naší scény (mj. J. S. Lenk, P. Lohonka - Žalman, později i Vlasta Redl a další). V té době už hrál v brněnské trampsko-folkové skupině Wanailon. A v této kapele právě došlo k rozkolu mezi příznivci obou táborů. Jeden čas vystupovaly oba odštěpky pod stejným jménem a za pomlčkou uváděly své krédo: Wanailon-tramp a Wanailon-folk. Luboš Javůrek se pak rozhodl pro metodu moudřejší ustoupí a svou folkovou odnož přejmenoval.

Zdroj: www.bokomara.wz.cz