B r n o – V závěru roku 2015 čekají Kometu ještě dva zápasy. Nejprve v pondělí hostí doma Olomouc, o dva dny později pak zajíždí do Hradce Králové. Aktuálně patří Brňanům osmé místo, nic na tom nezměnila ani sobotní výhra na ledě Litvínova. Ačkoliv Kometa získala tři body, přišla o beka Jana Hanzlíka. Více o aktuálním dění prozradil kouč Alois Hadamczik.
Tři body po svátcích vás určitě potěšily, jak hodnotíte utkání v Litvínově?
Trošku jsme odčinili ten domácí duel s Litvínovem, protože byl opravdu špatný. Je až zarážející, že se stejným soupeřem dovedeme hrát venku úplně jiný hokej, než doma. Doma nás předčili a dělali jsme chyby. Myslím, že od první minuty jsme dobře bruslili a měli jsme i dobrý pohyb. Samozřejmě, řeknete si 1:0, my jsme měli v první třetině šance aspoň na čtyři góly. Hráli jsme dobře v obraně, na osm beků. Škoda, že se zranil Jan Hanzlík, který bude asi déle mimo, má vykloubené rameno. Ale zapojili jsme i Stehlíka a Tršku, tito hráči prokázali dobrou výkonnost.
Spadl vám velký kámen ze srdce po konci utkání?
Možná se budete divit, ale já nejsem ani tak nervózní, jako spíš zklamaný z určitých situací, kdy jsme něměli štěstí. Můžete nám vyčítat domácí zápas s Litvínovem, že jsme hráli špatně. Tým k tomuto utkání přistoupil, nechci říct nezodpovědně, zkrátka se nedařilo a každý to bral tak nějak na sebe. Ale na druhou stranu máte utkání například se Zlínem, Libercem nebo Karlovými Vary. V těchto zápasech jsme byli lepším týmem, bohužel se k nám neodrážely puky, měli jsme čtyřicet devět střel, z toho tři tyče. V takových chvílích člověk prožívá už spíše zklamání. Říká si, co víc pro to může ještě udělat, jak víc může s týmem jednat. Protože přinášet paniku, když ti kluci chtějí a dřou, je špatně. Je důležité, že tým chce a pracuje na sobě. Samozřejmě, divák má právo říkat si, co chce. To nikomu nevyčítám. My se musíme zlepšit jedině pracovitostí, je to jen sport.
Uvažovali jste nad nějakými trejdy?
Samozřejmě máme nabídky na nové hráče. Ale můj názor je, že máme stejně kvelitní hráče, jako nám nabízejí. Tudíž nemá smysl někoho měnit, my musíme pracovat na vlastních hráčích a přimět je k lepším výkonům. Potřebujeme najít vůdce jako byl například Michal Kempný nebo Petr Ton, v tyto zásady věřím. Výměna hráčů není cesta, kterou jsme se chtěli vydat.
Cítili jste před zápasem v Litvínově, že hrajete, možná, i o důvěru fanoušků?
Samozřejmě, to respektuji, protože si vážím diváků i toho, v jakém počtu chodí na domácí zápasy. Když prohrajete se všemi týmy ze spodních pater tabulky, je jasné, že diváci nemohou být spokojení. Nespokojenost se dá dát najevo různým způsobem, výsměch asi není úplně nejvhodnější forma. Já tu ovšem nejsem od toho, abych říkal divákům, co mají dělat. Já jsem tu proto, abych říkal hráčům, co mají dělat, aby tým vyhrával. Každý zápas bojujeme o důveru z hlediště, protože ji potřebujeme, a to je vlastně to nejkrásnější na Kometě, že lidi na ten hokej chodí. Diváků si vážím, ať už nadávají, nebo ne.
Vidíte jako cestu k úspěchu, hrát zápasy na jednobrankový výsledek?
Rozhodně ne. Cestu vidím v dobré obraně, od té musíme začít. Rozhodně nikomu nezakazuji dávat góly. Hokejista, hlavně útočník se prezentuje tím, že by góly měl dávat. My musíme mít hráče, kteří budou branky dávat pravidelně, na tom pracujeme. Ale chtít je jedna věc a udělat druhá. Nejsem zastánce toho, abychom hráli na jeden gól, když se nám nedaří. Ostatně, když máte za zápas čtyřicet devět střel neznamená to, že jenom bráníte. Tomu štěstí musíte jít naproti. I v osobním životě, když se nedaří, děláte vše pro to, aby jste to zlomil. Přál bych si, aby nás diváci v tomto období podpořili. Věřte, že nemáme v týmu žádné líné hráče, všichni na sobě pracují a dělají vše pro to, aby jsme na konci sezóny mohli říct, že byla úspěšná.
V minulém zápase jste měli 49 střel. Cítíte, že si hráči vzali vaše rady k srdci?
My jsme spíš pracovali na psychice, udělali jsme jen drobné změny. Vlastimil Dostálek dostal dobrého centra, aby mohl dávat góly jako ve WSM lize. Hynka Zohornu jsme posunuli k Leoši Čermákovi. Víte, ve sportu, ani nikde jinde nemůžete být bez tlaku. Hráči si uvědomují, že je živí puk a hokejka. Když nebudou dávat góly, nebude o ně zájem. My pracujeme tak, aby to věděli, ale aby byli v respektu, nikoli v nervozitě. V nervozitě vetšinou nic dobrého nevytvoříte. Pro nás je důležitý respekt, vůle, nasazení, obětavost, zkrátka základní složky. Když je budeme mít, věřím tomu, že příjde i vítězství.
Bude tedy Vlastimil Dostálek nastupovat pravidelně?
To je věc vedení, aby vše potřebné vyřídilo. Zatím je platným hráčem a chtěl bych, aby u nás zůstal.
Jak velkou ztrátu znamená pro tým zranění Jana Hanzlíka?
Honza je stabilní součást týmu. Ztratili jsme tím pádem kvalitního beka. Ale když jeden voják odejde, musí ho nahradit druhý. Budeme mu držet palce, aby ho zranění vyřadilo na co nejkratší dobu. Na nás je rozhodnout, kdo s kým bude hrát a musíme jít dál. Pro výmluvy zde není prostor.
Proč jste se v posledních zápasech rozhodl hrát na osm beků?
Protože jsme jasně řekli Richardu Stehlíkovi, že se musí zlepšit, jinak nemůže hrát. Pak jsme tu měli také Petera Tršku, kterého jsme chtěli vidět hrát. Počet obránců jsme zvýšili take kvůli rychlému sledu utkání, abychom rozložili zátěž vyvýjenou na obránce. V lednu čeká jedenáct utkání. Potřebujeme ubrat ice time starším obráncům. Proto jsme se rozhodli hrát na osm beků.
Byl jste se už podívat za Lužánky? Máte čas přemýšlet, co vás čeká 3. ledna?
Jsem v každodenním kontaktu s Liborem Zábranským, který mě pravidelně informuje a posílá mi fotky. Tímto bych mu chtěl vyjádřit velké uznání. Je úžasné, co zorganizoval pro lidi. Taková věc se dělá většinou jednou za život, aspoň v naší republice to bylo zatím jednou. Je potřeba si uvědomit, že když jdete do kina s rodinou, tak za to tu tisícovku dáte taky. A když k tomu máte postavit stadion, led a zařídit spoustu dalších věcí. Chtěl bych apelovat na všechny, aby respektovali cenu vstupenek. Chápu, že každá těžce vydělaná koruna se dává z ruky těžce, ale vzhledem k velikosti akce je cena vstupenek nejnižší možná.
Odpočinul jste si přes svátky od hokeje, nebo ho máte stale plnou hlavu?
Po prohraném utkání s Karlovými Vary jsem trošku ztratil úsměv. Během svátků jsem měl kolem sebe děti, ale samozřejmě ta myšlenka proč jsme prohráli, nad tou jsem přemýšlel pořád. Jestli třeba nemám někam strčit ruce, aby se to otočilo. Jak říkám, my jsme doma hráli dobré zápasy, bojovali jsme. Víte, že já jsem kritický trenér, ovšem v tomto případě jsem hráče spíš litoval. Až se mi nechtělo věřit že ztráta dvou hráčů může tolik změnit hru celého týmu. My jsme nehráli horší hokej než v první třetině sezóny, kdy se nám dařilo. Bohužel jsme ale nedávali góly.
Dával jste hráčům přes vánoční svátky nějaká omezení? Například aby omezili přísun cukroví?
Ne, to nedělám. Jednoduše proto, že čím víc o tom mluvíte, tím horší to nakonec je. Každý hráč si za sebe a svůj výkon zodpovídá sám, o něj se odvíjí jeho plat. Když ten výkon nemá, je samozřejmě v ohrožení.
Strkal jste tedy nakonec ruce někam? Aby se štěstí přiklonilo na vaši stranu.
To ne (smích). Spíš jsem hledal tu cestu, jak z toho ven. Já jsem člověk věřící a věřím tomu, že se to otočí. Jsem vychovaný na dědině, my jsme byli rodiči vedení k víře, ať už bratr, nebo já. Je špatně, když člověk v nic nevěří. Já věřím týmu, že góly dávat začne.
Zašel jste si tedy na půlnoční mši na Štědrý den?
Bohužel, na půlnoční jsem nebyl. Byl jsem za rodinou v Praze. Ale chtěl bych si zajít do kostela na Nový rok. Je to krásné a člověk by měl, jdnou za čas, pro svoji duši něco udělat.
Nyní zase zpět k hokeji. Jak hodnotíte nadcházejícího soupeře, HC Olomouc?
Olomouc letos dosahuje velmi dobrých výsledků. Cesta k našemu vítězství vede přes poctivou práci, stejně jako v předchozím utkání. Jednoduše musíme dát o nějaký ten gól víc.
