Ročník hodnotím pozitivně, i když je stále na čem pracovat, říká trenér šesté třídy Roman Meluzín

Když se vrátíme zpětně k letošní sezóně, je nějaký moment nebo zápas, na který si hned vzpomenete?
Pro každého, včetně šesté třídy, to asi bylo utkání pod širým nebem. Obrovský zážitek pro všechny, které jsme umocnili vítězstvím, takže o to víc nás to potěšilo.

Po jak dlouhé době jste zažil zápas venku pod otevřeným nebem?
Je to už hodně dávno. Zhruba třicet let zpět, když mi bylo třináct. Tak něco podobného jsem naposledy zažil.

Před koncem základní části jste nasbírali dlouhou šňůru patnácti utkání bez prohry, čím jste kluky motivovali?
Speciální motivaci kluci neměli, do utkání jsme vždy šli s cílem vyhrát. Kluci to měli především v sobě.

Kdo byl největším soupeřem Komety v soutěži?
Kolikrát jsme sami sobě byli největším soupeřem. Na klucích bylo vidět, že když chtějí a soustředí se, hrají skvěle. Občas tomu tak nebylo a klidně jsme mohli v tomto rozpoložení prohrát i se suverénně slabším soupeřem. Největším soupeřem jako takovým pro nás byly určitě Jihlava, Přerov a Havlíčkův Brod.

Vaší nejvyšší výhrou v sezoně bylo vítězství nad Warriorem v poměru 12:3. Vzpomenete si ještě na ten zápas?
Shodou okolností to byl právě zápas za Lužánkami na Hokejových hrách. Na výsledky příliš nenahlížím, důležitá je pro nás výhra. Každé vítězství kluky posunulo dál.

Naopak vaší nejvyšší prohrou byl zápas s Jihlavou, kdy jste doma padli 3:7. Jak vzpomínáte na tohle utkání?

Myslíte si, že z kluků v budoucnu může být generace, která se zúčastní mistrovství republiky osmých tříd?
Nyní se to těžko hodnotí, dva roky jsou dlouhá doba. Zvlášť u těchto kategorií, kdy je na výkonnosti znát každý půlrok. Kluky čeká ještě hodně práce, ale já věřím, že šance tam je.

Na co se především dalo spoléhat z pozice trenéra, ať už to byli hráči nebo herní systém?
Kluky jsme do žádného systému příliš netlačili. Cílem bylo hrát hodně na puku a zbytečně se jej nezbavovat. Celou sezonu nás skvělými výkony podrželi brankáři, na ty jsme se mohli spolehnout.

Byli kluci v sezoně disciplinovaní, nebo jste byli nespokojeni s množstvím trestů?
V tohle problém nebyl, v rámci nastavených mezí to bylo v pořádku.

Vnímali jste odhodlání ostatních týmů porazit zejména Kometu, která má vždy silné týmy v mladších kategoriích?
Rozhodně. Kolikrát bývají přemotivovaní i sami rodiče soupeře, kteří zápasy hodně prožívají. Myslím, že soupeření na ledě a hecování proti silnějším soupeřům k tomu rozhodně patří.

Na kterém stadionu dokázali fanoušci vytvořit oproti vám nejhlučnější publikum?
Určitě v Třebíči, naopak na domácím ledě to byli naši fanoušci.

Berete ve finále sezónu jako povedenou, nebo to mohlo být ještě lepší?
Pro nás byla povedená. Kluci rozhodně udělali pokrok směrem dopředu a určitě ji hodnotím pozitivně.

Co vás u týmu nejvíce potěšilo?
Rozhodně to byla touha hrát i za nepříznivého stavu, kdy kluci našli motivaci s výsledkem něco udělat. To se mi líbilo.

Dokázali jste v některém zápase dohnat i větší ztrátu?
Byly tu zápasy, kdy jsme prohrávali o dva tři goly a dokázali jsme najít síly na obrat.

Na čem by kluci měli ještě zapracovat?
Asi na všem, doopravdy je to hodně a za úspěchy je dlouhá cesta. Je potřeba pracovat jak na tréninku, tak také doma.