Kometě začala příprava, už jste tedy definitivně přepnuli na novou sezónu?
Díváme se samozřejmě dopředu, protože nás čeká náročná sezóna. Čekali jsme na los Ligy mistrů a je vidět, že začneme už v létě pěkně zostra. Nejdůležitější pro nás je, abychom udrželi kádr pohromadě a nejlépe ještě posílili a vytvořili ještě větší konkurenci.
V kabině jsou nově Tomášové - Svoboda s Dujsíkem, přišel také Lukáš Nahodil. Co od těchto hráčů očekáváte?
Všichni tři hráči mají vztah k regionu, což je pro Kometu hrozně důležité. Tomáš Svoboda je náš hráč. Jsem moc rád, že se mu v Plzni povedla sezóna a zároveň mám radost, že jsme se domluvili na dlouhodobější spolupráci. Tomáš Dujsík odehrál v Karlových Varech také dobrou sezónu. Chtěli jsme, aby hrál v prvních dvou obranách, za tímto účelem tam šel a očekávání se splnilo. Byl hodně vytížený. Věřím, že v konkurenci obránců a útočníků tito hráči naše očekávání potvrdí a budou přínosem pro tým. Lukáš Nahodil je z Třebíče. Je to velmi kvalitní útočník.
Co říkáte na los Ligy mistrů? Čekají vás tři severské země a cestování bude asi hodně náročné…
Myslím si, že nejen pro mě, je tato soutěž velkým očekáváním. Nemám problém v budoucnu uznat, pakliže to nebude pro Kometu ekonomicky ztrátové, že soutěž je super, a že si ji rádi v dalších letech zahrajeme. Čeká nás náročné cestování a přál bych si, aby Kometa z toho nebyla v ekonomické ztrátě a mělo to pro klub význam. Nebudeme si nic nalhávat, při pohledu na los musím uznat, že kvalita našich soupeřů je obrovská.
Bude zajímavé srovnat herní styly švédského, norského a finského hokeje s tím českým? Může to být pro Kometu z výkonnostního a herního hlediska zajímavá konfrontace?
Švédská a finská soutěž má obrovskou kvalitu, to si nebudeme nic nalhávat. A také si myslím, že Stavanger bude velmi silný soupeř. Sportovní kvalitu nepodceňuju, k našim soupeřů mám respekt. Ale co tato soutěž Kometě přinese, to si vyhodnotíme až po jejím skončení.
Veřejnost zaujal silný příběh čtyřletého fanouška Daníka, který vám po mistrovském titulu spolu s maminkou napsal dojemný dopis. Byly v něm i dvě dvacetikoruny, protože jsou stejně zlaté jako medaile, které Kometa vybojovala. Vy jste reagoval tím, že jste chlapce i jeho rodiče osobně navštívil i s mistrovským pohárem. Co to pro vás znamenalo?
Když jsem obálku s psaním otevřel, byl jsem docela naměkko. Chtěl jsem, abychom Daníčka našli, protože jeho adresa u dopisu logicky nebyla. Podařilo se to a s rodiči jsme se domluvili na den, kdy bych jej mohl navštívit. Už samotný příjezd pro mě byl velmi emotivní. Přijel jsem o trošku dřív, než bylo domluveno. Daník hrál se sourozenci na ulici hokej. Zaparkoval jsem, vystoupil z auta a šel přímo za ním. Zeptal jsem se, jak se jmenuje. "Daník" odpověděl. "A víš, kdo jsem já?" Překvapilo mě, že mě hned poznal. "Libor," odpověděl. Vzal jsem ho do náruče a řekl mu, že pro něj něco mám. Když jsem před něj postavil mistrovský pohár a dal mu medaili na krk, to ani nejde popsat, jak zářil. To už vyšli z domu i rodiče. Chtěl jsem poděkovat i mamince, že spolu dopis napsali. Daníkův tatínek mi dokonce řekl, že se chystají dělat novou fasádu domu a Daník trvá na tom, že dům bude modrobílý, a že neví, jak mu to má vymluvit. Prostě trvá na tom a chce, aby fasáda byla modrobílá!
Je naprosto neuvěřitelné, jak to ten malý kluk vnímal. Rozhodl se Kometě poslat penízky. Maminka mi popisovala, jak si to Daník nechtěl nechat vymluvit. Opakoval, že Kometa vyhrála a tak si to zaslouží. Věřím, že z něj jednou bude velký komeťák a hlavně čestný a férový chlap. Přeji si, aby Kometa měla co nejvíc takových fanoušků.
Z vašeho setkání také vznikl videozáznam, jehož sestřih vidělo na Youtube k dnešnímu dni přes 210 tisíc diváků…
Ještě před návštěvou jsem požádal, abych spolu mohl vzít kameramana. Nás v první třídě navštívil Vlastimil Bubník a tím mě vlastně přivedl k hokeji. Ale krom vzpomínky nemám nic. Samozřejmě se nechci s panem Bubníkem srovnávat, ale chtěl jsem, aby Daník měl s pohárem a medailí záznam. Já s panem Bubníkem samozřejmě žádnou fotku ani video nemám, byla jiná doba. Když jsem viděl, jaké jsou na Daníkův příběh reakce, a že fotku z Daníkem vidělo uz 210 tisíc lidi, napadlo mě, že by nebylo špatné dát se souhlasem rodičů nějaký záznam ven rovnou, aby část Daník viděl hned a nejen on. Naše dvacetiminutové setkání bylo pro mě úžasné a emotivní, že to až nedokážu vyjádřit. Když jsem odjížděl domů, říkal jsem si, že to snad opravdu má smysl. Daníka i jeho rodiče jsme pozvali na stadion na zápas a těším se, až se zase uvidíme.
Dodá vám takto silný příběh motivaci do dalších let práce?
To, co se stalo, člověk ani nevymyslí. To je příběh, který se stal a je skutečný. Jiný kamarád mi říkal, že jeho tříletý kluk každé ráno vstane a řekne: "jdeme na Kometu!" A to ani neumí ještě pořádně mluvit. Je úžasné vidět, jak děti klub vnímají. Je to pro nás signál, že se posledních dvanáct let ubíráme po správné cestě. Musíme bojovat dál, aby tahle generace už nikdy nezažila žádnou dobu temna jako my starší. Aby fanoušci byli na Kometu hrdí a až budou větší, aby se na hokeji bavili tak, jak se baví diváci nyní. A taky snad Daník jednou půjde na hokej za Lužánky.
Blíží se léto, plánujete si od hokeje odpočinout třeba na dovolené?
Byl jsem týden na rybách. Je potřeba odpočinout si a nabrat síly, další sezona bude zase těžká, obzvláště po úspěchu z té předchozí. Tlak na nás bude velký, musíme být odpočatí a připravení, silni, abychom ho ustáli.