Proti Vítkovicím jste padli 1:3 a prohráli jste druhý domácí duel po pauze. Jak moc těžké bylo překonat gólmana Vítkovice Patrika Bartošáka?
Bartošák chytal dobře, ale všechny střely, co jsme na něj během zápasu vyslali, viděl. My hrajeme hrozně často v rohu a netlačíme se před branku. A jak jsem řekl, každou střelu, co obránci vyslali na branku, hostující gólman viděl.
Vede tedy cesta před důraz do brankoviště?
Určitě je to cesta. Alex vlastně takhle dal hned první gól, udělal chaos před brankou a dotlačil to tam. My se ale stále většinu času točíme v rohu, takže musíme zjednodušit hru, a začne to tam padat.
Co je třeba zlepšit?
Chce to hlavně zjednodušit. Jakmile se vymotáme z rohu v útočném pásmu, tak to musíme dát jednoduše na beka, najet si, nebo soupeře nějak rozjet. Pořád se motáme v jednom rohu a když je nějaká šance, tak trefíme prvního bránícího hráče.
Dají se najít nějaké společné jmenovatele utkání s Pardubicemi a Vítkovicemi?
Ty zápasy vypadaly hodně podobně. Od začátku, když hrajeme doma před svým publikem, tak máme soupeře zasypat střelami a tlačit se do branky. Za tyto dva zápasy to tak nebylo.
Náročný program přitom v neděli pokračuje dalším zápasem, a to v Liberci…
Teď máme tři zápasy venku a musíme se na to soustředit. Hlavně to chce začít lépe, než v těchto dvou domácích a věřím, že uspějeme.
Snažíte se během tohoto herního vytížení něco měnit, případně nechybí vám síly?
Reprezentační pauza byla dlouhá. Já si myslím, že je to spíš naopak, a máme jich dost. Tréninky jsou stejné.