Libore, v sedmnácti letech jste se poprvé ve své kariéře přesunul mimo domov a region. Jak těžké bylo si zvyknout na nové prostředí a sžít se s kanadským hokejem?
Byl to určitě rozdíl. Člověk tak nějak vypadne z toho pohodlí domova a je v úplně jiné zemi, s jinými návyky, jinou mentalitou a hlavně jiným jazykem. Naštěstí jsem dostal dobrou rodinu, která mi hodně pomáhala v těžkých začátcích. Co se týče hokeje, ten rozdíl je obrovský. Všechno je rychlejší, tvrdší a nikdo vám tam nedaruje ani centimetr ledu.
Kde probíhaly vaše začátky, především co se bydlení týče?
V Kanadě to mají udělané tak, že každý hráč bydlí u rodiny, která se do projektu přihlásí. Já bydlel u manželského páru, který měl 60 a 65 let, takže to bylo parádní. Starají se tam o vás jak o vlastního, v tomhle je to super.
A co třeba jídelníček? Musel jste si zvykat na nová jídla? Oblíbil jste si případně nějaké tamní jídlo?
Co se týče jídel, asi nejvíc mi chyběla klasická česká kuchyně. Jako je třeba svíčková a další. Jinak je to vesměs stejné, jako v Česku. Kuřecí, hovězí, rýže, brambory. Prostě taková ta klasika. A že bych si vyloženě něco oblíbil? Možná suši, které bylo ve městě výborné, protože měli čerstvé ryby z Vancouveru.
Byla velká výhoda v tom, že jste v Kelowně Rockets hrál se svým kamarádem a spoluhráčem z Komety Markem Škvrněm? Pomáhali jste si navzájem?
To byla obrovská výhoda. Trávili jsme hodně času spolu. Marek má řidičák. Když bylo potřeba, tak jsme se nemuseli vázat na lidi okolo, ale mohli jsme si vše vyřešit, protože něco jako MHD u nás v Česku, tam není. No a když si chtěl člověk pokecat v češtině, měl s kým. To byla velké výhoda.
Pokud statistiky nelžou, odehrál jste včetně play-off celkem 76 zápasů (2+17), což je na vaši první sezónu v kanadské juniorce solidní porce. Nechyběl jste ani v jednom utkání?
Ano, je to tak. Myslím si, že jsem byl jediným nováčkem, který to v lize měl. I když někteří chyběli kvůli all-star zápasu. Celkem dva hráči odehráli všechny zápasy. Já a ještě jeden dvacetiletý obránce. Dostali jsme od trenérů ocenění "iron mani" týmu, což bylo pěkné (úsměv).
Jaké mají zápasy kvalitu, dají se srovnávat s našemi mládežnickými zápasy, nebo lze vůbec najít nějaké porovnání?
Nechtěl bych být negativní, ale bojím se, že se to nedá vůbec porovnat. Na každé utkání chodí v průměru 4-5 tisíc diváků. Hraje se v ohromném tempu, protože kluci vědí, o co se tam bojuje. Každý má cíl dostat se do NHL a jdou si tvrdě za svým. Je to taková ta kanadská povaha.
Vypadli jste v play-off celkem rychle, takže jste se mohl začít soustředit na MS kategorií U18. Jak jste si užíval pozici kapitána nároďáku a vlastně návrat mezi své české kamarády?
Bohužel vypadnutí přišlo velmi brzo. Na druhou stranu jsem byl rád, že nepřijdu o MS. Byla to super akce, perfektně organizačně zvládnutá. Troufnu si říct, že i výsledkem jsme nedopadli špatně. Pozici kapitána jsem si užíval, je to obrovská čest, která se jen tak nepoštěstí. A to, že jsem byl zase mezi českými kluky, bylo také parádní.
Dokázali jste ve čtvrtfinále porazit Kanadu. To pro vás muselo být skvělé v tom smyslu, že hrajete jejich soutěž a některé hráče jste jistě znal?
Určitě. Především to bylo parádní pro český hokej. Porazit Kanadu ve čtvrtfinále se jen tak nepovede. Například bývalý obránce Komety Libor Hájek mi psal, že gratuluje, a že děkuje, že se může svým spoluhráčům smát. V tomhle smyslu má pravdu a už se těším, až se s některými spoluhráči z Kanady také potkám (smích).
Konečné čtvrté místo hodnotíte spíš pozitivně, nebo si myslíte, že medaile byla blízko?
Kdyby nám před turnajem někdo řekl, že budeme hrát o medaile, brali bychom to všemi deseti. Ovšem cítili jsme, že medaile je blízko. Hodně mě to mrzí a štve. Myslím si, že, kdo nemá cíl vyhrávat, neměl by hrát hokej. Po Kanadě jsme cítili šanci. Zklamání to teď trošku je, ale třeba časem čtvrté místo oceníme.
Do Brna jste se stihl vrátit v průběhu play-off, sledoval jste svou rodnou Kometu, která se hnala za třináctým titulem? Co na úspěch říkáte?
Bohužel jsem neviděl žádný zápas přímo na hale, ale vše jsem sledoval v TV. Je to obrovský úspěch a jsem strašně rád, že to vyšlo. Kluci hráli parádně, troufnu si říct, že neměli konkurenci. Titul je ve správných rukou.
Je po sezóně, vyhlížíte blížící se draft NHL, ve kterém by mohla být celá řada komeťáků. Jaké vidíte své šance?
Budu to sledovat, ale že bych si z toho dělal těžkou hlavu, to vůbec. Chci se v létě co nejlépe připravit na nadcházející sezónu a co bude, to bude.
Co momentálně plánujete? Odpočinek a nějakou dovolenou například u moře?
Mám asi 20 dnů volna. Byla to má první sezóna za mořem, jsem rád za volno, protože to bylo dost náročné. Na moře moc času nebude. Chci si pořádně užít Brno, protože to je nejkrásnější město na světě.