Příběh extraligového harcovníka. Kapitán Leoš Čermák bude i nadále psát historii Komety

Příběh extraligového harcovníka. Kapitán Leoš Čermák bude i nadále psát historii Komety
 

B r n o – Do brněnské Komety přišel v dubnu 2011. Zažil s ní veškeré její vzlety a pády, kterých bylo naštěstí naprosté minimum. Byl u všeho, získal kompletní sadu medailí a posledních pět let je kapitánem týmu. Lídrem a personou, která cokoliv řekne, to platí. Stala se z něj legenda a ústřední postava novodobé Komety, jejíž zlatá parta výrazným způsobem přepisovala dějiny klubu. Přitom tomu tak u Leoše Čermáka nemuselo být. Málokdo totiž ví, že třebíčský bojovník vůbec nemusel hrát hokej. Neměl profesionální smlouvu, dělal v Třebíči náhradníka a chodil do zaměstnání. „Naštěstí se mi povedlo zůstat u hokeje a myslím, že to dobře dopadlo,“ přiznal v rozhovoru pro dubnové číslo Kometa novin, jehož aktualizovaný obsah si nyní můžete přečíst i na našem webu. Důvod je prostý, Leoš Čermák podepsal ve čtvrtek 24. května novou smlouvu a bude i nadále psát historii brněnského klubu.

 

Dárek od hráčů k významnému životnímu jubileu

V polovině března měl kapitán Komety čtyřicáté narozeniny, které se chystal oslavit po sezóně. Překvapení pro něj nastalo, když mu spoluhráči v hokejové přestávce připravili tajnou oslavu. „Dostal jsem krásné dary a byl z toho naměkko. A byl to pro mě velký závazek pro play-off, abych ze sebe dostal maximum. Patří jim velké poděkování,“ povídá hráč, který bude nosit již šestou sezónu na dresu kapitánské céčko.

Významný milník v dějinách hokejové Komety

Dělat v Kometě kapitána je velká čest, ale zároveň také zodpovědnost. Už vloni dohnal Leoš Čermák v počtu ročníků Lubomíra Oslizla a Oldřicha Machače, kteří měli možnost být kapitány celkem pět sezón. Tím, že bude kapitánem již šestou sezónu, se zařadil na celkové druhé místo za nedostižným velikánem Vlastimilem Bubníkem, jenž mužstvo „šéfoval" neuvěřitelných jedenáct ligových ročníků.

Šest let kapitánem Komety. Víckrát se této pocty dostalo už jen legendárnímu Vlastimilu Bubníkovi. Foto: Jiří Grulich.

Některé legendy se na své nástupce dívají z hokejového nebe, ale musí být na Kometu pyšné. Dokázala to, na co mnohé jiné generace dlouho čekaly, a bohužel se kýženého titulu nedočkaly, respektive nedožily. „Víte, je hezké být po boku takových legend. Samozřejmě to v té době byli jiní hráči, ale je hezké se svým způsobem zařadit mezi takové velikány. Na to můžeme být všichni hrdí. Klub a naši fanoušci si úspěch zasloužili, čekalo se na něj dlouho. Když jsem do Brna přišel, věřil jsem, že jednou něco takového dokážeme. Dvakrát jsme prohráli finále a já říkal, že moje práce tady není ještě hotová. Teď už s klidným svědomím budu moct odejít a říct, že naše práce měla smysl,“ povídá.

Mateřská školka Leoše Čermáka

Jenže neodchází, a to jen dobře. Jak ale přiznává, rád by v budoucnu a po skončení kariéry u hokeje zůstal, důvodem mohou být i jeho děti. Vždyť jeho nejmladší potomek už začíná dělat první hokejové krůčky. „Být se svou mateřskou školkou jen doma je docela náročné. (smích) Nevydrží jen tak sedět. Mám dvě holky a jednoho kluka, holky chodí na tancování, zkusili jsme i tenis, na který chodí dvakrát týdně. Syn to doma mlátí s hokejkou, asi to vidí u mě.

Musím s ním pořád hrát hokej, chce neustále chodit bruslit, takže tomu hokeji s ním asi neuteču. Ale zatím je ještě malý. Baví ho to na suchu a uvidíme, jak se mu to bude líbit na ledě. Získal jsem za počet odehraných zápasů trenérskou licenci C, tím pádem mám položený nějaký základ a uvidíme, jestli to v budoucnu jednou zkusím. Třeba když bude chtít hrát syn hokej, tak bych s ním na led asi chodil. Je možné, že se někdy na střídačce objevím,“ přemýšlí.

Leoš Čermák se svými dětmi. Foto: archiv Leoše Čermáka.

Kariéra byla v ohrožení, Čermák přemýšlel mezi civilním zaměstnáním a profesionálním hokejem

Osud to tak jednou možná chtěl, ale Leoš Čermák vůbec nemusel hrát hokej. Kolem svých dvaceti let se rozhodoval o tom, zdali se kolektivním sportem bude živit, nebo bude chodit do civilního zaměstnání. „Bylo to při přechodu z juniorky do chlapů ještě v dresu Třebíče. Neměl jsem profesionální smlouvu, jen jsem s áčkem trénoval, jezdil rok a půl na zápasy jako náhradník."

„Hledal jsem si nějakou práci, protože se v Třebíči ještě trénovalo odpoledne, byl to tehdy poloprofesionální klub. Spousta kluků v té době chodila do práce a já šel taky. Byl jsem vedoucí výroby a měl na starost výrobu relátek. Zodpovědná práce, která mě bavila, ale zase jsem musel chodit na šestou ráno, to už bylo horší. Chvilku jsem to v létě kombinoval, trénoval, pracoval, večer chodil na led s juniorkou, pak už to ale nešlo. Nakonec jsem zůstal u hokeje a myslím, že to dobře dopadlo.“ (úsměv)

A rozhodně se s tím dá souhlasit. Po skončení letošního ročníku nasbíral ve své kariře celkem 1164 zápasů, slušná porce. Přes sedm stovek zápasů má v české extralize, z toho 411 duelů odehrál v brněnském dresu. Další přidal v ruské KHL, nechyběl ani na mezinárodní scéně.

Dva z jednoho města. Třebíčští rodáci budou oblékat modrobílé barvy i v další sezóně. Foto: Ivo Dostál.

Reprezentace? „Mám z ní víc dresů, než těch klubových," směje se

Jen o vlásek mu uniklo mistrovství světa v roce 2008. „Byl jsem hodně blízko. Odjel jsem s týmem do kanadského Québecu. Jenže se čekalo, jak dopadnou hráči ve druhém kole play-off NHL. Nakonec trenér vybral je. Samozřejmě mě to mrzelo, absolvoval jsem všechny tréninky, celou přípravu, ale zápas na mistrovství světa jsem si nakonec nepřipsal."

„Na reprezentaci mám ale dobré vzpomínky, dresů také pár mám. Nedávno jsem si v nich dělal pořádek a zjistil, že jich mám pomalu víc než klubových. (smích) Jeden dres mám i retro, který byl vyroben ze speciálního materiálu právě na to zmíněné mistrovství. Jednou si možná dresy někde pověsím,“ říká pozitivně naladěný kapitán, kterému nikdy nechybí humor a obrovský nadhled.

„Vstanu, protože musím," parafrázuje Čermák větu z oblíbené české komedie

O svém zdraví a bolestech hovoří zkrátka tak, jak to je. „V tomto věku je to prostě horší. Já už to beru tak, jak říkal pacient ve filmu ‚Vesničko má středisková‘, vstanu, protože musím. (smích) Když se nemůžu otočit, otočím se celej. Někdy jsem překvapený, že mě nic nebolí. Tak by to mohl být dobrý den, ale není to standardní věc. Spíš mě tělo víc bolí, než nebolí,“ vesele dodává se na závěr našeho povídání. To majitel klubu a hlavní kouč Libor Zábranský naopak na adresu svého kapitána říká, „Leoš je ve špičkové kondici." A je to tak. O jeho velké zarputilosti hovoří i fakt, že za poslední dvě sezóny včetně play-off vynechal v součtu pouze dvanáct extraligových utkání.

Za národní tým České republiky odehrál Leoš Čermák celkem 33 zápasů, v nich si připsal 10 branek a 9 asistencí. Foto: Pavel Mazáč (Deník Sport).
 
 

Tento den před lety



Copyright © 2004-2018 HC Kometa Brno & eSports.cz, s.r.o. | Informace o autorských právech | RSS kanál