Je to snad 40 let, kdy jsem poprvé chytal za Kometu, ale fanoušci na mě nezapomněli, těší Karla Langa

Karel Lang je odchovancem brněnského hokeje, kterému byl věrný od roku 1973 až do roku 1989, kdy se otevřely západní hranice. Výjimkou byly dva roky strávené na základní vojenské službě v Dukle Trenčín. Po roce 1989 si chtěl zahrát alespoň pár sezón v Německu, nakonec zde odchytal dva roky za Stuttgart a poté od roku 1992 do roku 2001 chytal nejvyšší soutěž DEL za Krefeld Pinguine. Na přání prezidenta klubu ve svých 48 letech nastoupil na necelou minutu do branky Duisburgu, čímž vytvořil rekord nejstaršího hráče celé soutěže.

Je podruhé ženatý, má syna Lukáše z prvního manželství, který byl hokejovým brankářem a dceru Karinu ze druhého vztahu. Trvale žije v Kempenu, nedaleko od svého bydliště trénuje tým Grefrather EG. Kariéra bývalého výborného gólmana je spjatá i s reprezentací, ve které odehrál 42 zápasů. Kromě účasti na MS 1981, 1982 a 1987 byl členem týmu na ZOH 1980 v Lake Placid a na Kanadském poháru 1981. V národním týmu získal jedno stříbro a dvě bronzové medaile.

V brněnském dresu poprvé nastoupil v sezóně 1973/1974 v mládežnickém výběru. V prvním týmu se natrvalo usídlil od počátku osmdesátých let. Z počátku dělal dvojku legendárnímu Vladimíru Dzurillovi. Následně se stal na několik sezón neotřesitelnou jedničkou ve dvojici s Františkem Jelínkem. V Kometě odchytal takřka 400 zápasů, ve kterých si připsal šestnáct čistých kont.

Historická momentka z našeho archivu. Trenér, hráč a legenda Komety Rudolf Potsch (vlevo). Právě on několik sezón trénoval brankáře Karla Langa (vpravo).

„Hokejem se už jen bavím. Dám si po zápase s klukama pivo a hlavně žádné nervy a stresy," směje se trenér Karel Lang

Nemohu začít jinou otázkou. Co momentálně dělá Karel Lang?
Karel se má dobře, oslavil narozeniny, na které přijela moje rodinka z Česka. Hezky jsme to oslavili, cítím se pořád stejně. Hraju golf, chodím si také zapinkat tenis. Zdravíčko drží, je to dobré.

Stále se věnujete trénování?
Devátým rokem působím v týmu Grefrather EG, který je vzdálený zhruba 10 km od mého bydliště v Kempenu. Hrajeme nižší německou soutěž a člověk se hokejem už víceméně baví. Na extraligu nebo na první ligu bych už neměl nervy. Po tréninku nebo po zápase si dáme s klukama pivo a je to pohoda. Žádné nervy, žádný stres.

Oslavil jste životní jubileum, 9. června jste měl 60. narozeniny. Jak proběhla oslava? Zastavil jste se i do rodných Přísnotic u Brna?
Tentokrát přijela rodina za mnou do Německa, včetně maminky nebo švagrové. Jako každý rok jsem byl v Česku na Velikonoce, to už je taková tradice. Pokaždé přijedu na návštěvu.

Co váš syn Lukáš, stále chytá v německé nejvyšší DEL lize, nebo už se věnuje něčemu jinému? Poslední dobou o něm nebylo moc slyšet.
Před dvěma lety si zlomil dost komplikovaně kotník a už nemohl hrát dál. Momentálně se věnuje trénování brankářů v německém týmu Iserlohn Roosters, který hraje nejvyšší DEL ligu. Má na starost všechny brankáře, od nejmladších až po ty, kteří chytají v prvním mužstvu.

Brněnský rodák Lukáš Lang odešel v útlém věku s tátou do Německa, kde i několik sezón chytal DEL ligu. Před dvěma lety však musel kariéru pro zdravotní důvody ukončit. Foto: GEPA Pictures.

„Český hokej se moc nezměnil. Stále se hraje víc technicky. Máme inteligentní hokejisty s talentem," říká Karel Lang

Sledoval jste na dálku výsledky Komety a její tažení za dvanáctým, respektive třináctým titulem?
Sledoval jsem každý zápas. Klukům jsem gratuloval přes Libora Zábranského, kterému jsem posílal zprávu hned po finále. S Kometou jsem neustále v kontaktu, dění kolem brněnského hokeje pořád bedlivě sleduju. Vloni postoupili ze šestého místa, letos z pátého a pokaždé to zvládli. Byl jsem se podívat na Velikonoce, když Kometa hrála s Plzní. Hrál se pěkný hokej a moc se mi to líbilo. Mám z těch úspěchů obrovskou radost.

Máte stále v hlavě vzpomínky z brněnského angažmá?
Samozřejmě, mám je pořád. Když se o té naší éře s odstupem času bavíme s klukama, musíme se tomu zasmát. Hráli jsme skoro každý rok o záchranu a za Lužánkami bylo pořád vyprodáno – přes dvanáct tisíc diváků. Diváci přišli pomoct týmu a my jsme se pokaždé zachránili. To nám některé kluby z popředí tabulky mohly jen závidět. Na ně takové návštěvy nechodily.

Když zabrousíme trošku do historie. Na kterého hráče nebo trenéra v Brně vzpomínáte?
Určitě na Jirku Otoupalíka nebo Luboše Oslizla. Celý život jsme spolu táhli, byli spolu i na vojně. Hráli jsme deset let v Kometě, takže je považuju za nejlepší kamarády.

Býval jste velkým šoumenem a bavil diváky. Co vaše výkopy betonem? Zkusil jste to někdy i v Německu?
Moje heslo bylo: Jsem herec a chci, aby se diváci bavili, třeba stejně jako v divadle. Uměl jsem je pobavit, často se kvůli mě chodili fanoušci dívat na naše zápasy. Sledovat ty moje šaškárny (smích). To stejné jsem dělal i v německém Krefeldu, jedenáct let jsem tam předváděl moje oblíbené kousky. Měl jsem přezdívku čaroděj, kolikrát jsem vykouzlil neuvěřitelný zákrok. Říkali, že to není možný, abych to chytil. To byly moje srandičky pro diváky, aby se pobavili.

Dres Karla Langa můžete vidět pod stropem DRFG Areny.

Hodně se změnila brankářská škola oproti vaší generaci?
Už je to úplně někde jinde. Když jsem dělal dvojku Vladovi Dzurillovi, padl jsem na zem a on mě přetáhl hokejkou po zadku. Říkal mi, že musím stát a dobře bruslit. Dnes gólman chodí do rozkleku, je neustále v pohybu a v rychlosti. Musí mít perfektní butterfly. Myslím si, že gólmani předvádí optimální výkony úměrné k modernímu stylu hokeje, který se v současnosti hraje.

Stihnete během sezóny navštívit domácí zápasy Komety?
Je to těžké, stihnu tak jeden zápas za rok. Libor Zábranský mě pozval, abych přijel na některé utkání, ale ten náš mančaft, který trénuju, hraje také v pátek a v neděli. Je to stále v plánu, že bych přijel a viděl víc zápasů. Jeden duel jsem vloni zvládl v play-off a byl jsem mile překvapený, že si na mě fanoušci po tolika letech vzpomněli. S bráchou jsem si sedl na tribunu, lidi se začali otáčet, podepisoval jsem se jim, fotil se a o přestávce se s nimi pobavil. Je to snad 40 let, kdy jsem poprvé hrál za Kometu, ale fanoušci mě poznali a nezapomněli, to mě potěšilo. Musím klubu a fanouškům poděkovat. Mám dres pod stropem haly a doživotní vstupenku na zápasy Komety. Snad se zase brzo ukážu.

Řadu let žijete v Německu, kde také trénujete. Když byste měl porovnat český a německý hokej. V čem je největší rozdíl u mládeže, a kde je potřeba se hodně zlepšit?
Český hokej se moc nezměnil. Stále se hraje víc technicky. Máme inteligentní hokejisty s talentem. V Německu je také hodně šikovných hráčů, ale zaměřují se spíš na bojovnost. Hrají takový ten kanadský styl hokeje. Kluci mají dobrou střelu, chodí do těla, neustále trénují, ale nejsou od přírody chytří, jako čeští hráči. Jejich mentalita je zkrátka jiná.

Sledujete český hokej a mladé talentované hráče? Kteří se vám momentálně nejvíc pozdávají?
Prvně musím říct, že je určitě výhoda v tom, že mladí šikovní kluci mohou v brzkém věku odejít do zámoří a k té svoji chytrosti se naučí i druhou stránku hokeje, tedy ten kanadský styl. Pak už začínají být komplexními hráči. Mnoho jich neznám, ale moc se mi líbí Martin Nečas, sledoval jsem ho v Kometě i na mistrovství světa. Skvěle se prezentuje také Michal Kempný, který odešel z české ligy a vyhrál NHL. Neuvěřitelně se vypracoval. Český hokej má určitě na čem stavět.