Pavle, vstřelil jste svůj první gól v extralize, mohl byste celou situaci popsat? Byl to úžasný pocit. Dobrou práci odvedl Vilém Burian, který puk vystřelil. Já jsem šel jen do brány, neměl jsem moc těžký úkol, stačilo to jen doklepnout do prázdné kasy.
K premiérovému gólu Vám možná pomohlo i pravidlo o povinném nasazování juniorů. Vy jako mladý hráč ho musíte hodnotit určitě pozitivně?
Co pro vás první gól znamená? První branka neznamená ještě nic velkého. Je to hlavně velká radost, v sedmnácti letech první gól v extralize, paráda.
Asi jste si nepředstavoval, že zrovna první gól bude takhle snadný? Nečekal jsem, že bude stačit dorážka do prázdné brány.
Zápas byl po většinu doby vyrovnaný, v čem jste soupeře nakonec předčili? Tlačili jsme se hodně do brány, bohužel nám to tam moc nepadalo. Uchytila se vlastně až moje šance.
Měl jste čas prohodit několik slov s vaším libereckým vrstevníkem Pavlem Zachou, se kterým se znáte z brněnských žáků nebo z reprezentačních výběrů? Bavili jsme se chvilku před zápasem, hlavně jsme se pozdravili. Na víc nebyl čas.
Sledujete třeba nějak jeho extraligové výkony? Sem tam si napíšeme smsku, jak se dařilo či tak. Ale nedá se říci, že bych se nějak zaměřoval na jeho výkony.
Co jste vůbec říkal na přesunutí do první pětky? Dostal jsem tu šanci, tak jsem se snažil hrát nejlépe, co dovedu, ukázat, že na to mám. Myslím si, že jsem nehrál špatně.
Bylo to pro vás velké překvapení? Je to tak, nečekal jsem, že bych se hned mohl dostat do první lajny. Je to super.
Jak si zvykáte na dospělou extraligu? Je to úplně jiný hokej než třeba v juniorce. Soupeři jsou na tom silově lépe, mají hodně zkušeností. Je to těžké si zvyknout, doufám, že časem to bude lepší a lepší.
Vedle A – týmu nastupujete občas ještě za juniorku. Jak se dá takový příděl zvládat? Zvládat se to dá, ale je to těžké, potřebuji déle odpočívat a relaxovat, abych zregeneroval.
Cítíte se již zabydleně v extralize? Sem tam jsem ještě trochu nervózní z nějakých situací. Pomalu si ale zvykám, jak říkám, bude to už jen lepší a lepší.