Hrát v áčku Komety mě posouvá dopředu, neskutečně si toho vážím, říká juniorský obránce Denis Svoboda

Denisi, máte za sebou několik zápasů za A-tým brněnské Komety. Jaký z toho máte pocit?
Je to samozřejmě skvělé. Je to něco jiného než juniorka, ale moc si vážím toho, že mám možnost zde trénovat a hrát se zkušenějšími hráči. Je to pro mě skvělá příležitost, jak nasbírat zkušenosti a určitě mi to pomůže posouvat se dál.

Co myslíte, že bylo impulsem trenérů dát vám šanci zde v hlavním týmu? Proč zrovna vy?
Velkou roli v tom určitě hrála letní příprava, která byla hodně zaměřená na běhání, díky čemuž jsem nabral velkou fyzičku. Taktéž musím poděkovat našemu týmu juniorů, protože si myslím, že bez těch výsledků, které nyní předvádíme, bych tuto šanci nedostal. Tímto tedy děkuji všem trenérům a klukům z juniorky.

Jakou herní činností tedy myslíte, že byste mohl být týmu nejvíce prospěšný?
Vzhledem k mojí hmotnosti a výšce nepředpokládám, že budu hrát příliš ofenzivně. Očekává se ode mě, že budu dělat pořádek v obranném pásmu a dohráváním osobních soubojů, čímž myslím, že bych se mohl velmi dobře prezentovat.

Již jste zmiňoval právě i juniorskou soutěž, jak moc se tedy podle vás liší od české nejvyšší soutěže?
Velký rozdíl vidím určitě v rychlosti a také v kvalitě. Extraligoví hráči jsou zkušenější, mají kvalitní nahrávky a vidí situace, které ostatní nevidí. Ta kvalita je tedy velká, takže jsem opravdu vděčný, že mám tu možnost zde hrát. Člověk jde díky tomu rychle nahoru a má možnost se takto zkušeným hráčům vyrovnat.

(Obránce Denis Svoboda během pátečního zápasu proti Vítkovicím)

Bylo pro vás ze začátku těžké dostat se do tempa extraligy?
Určitě, potřeboval jsem tak první dva až tři týdny, abych se rozkoukal, ale nyní cítím obrovský pokrok. Taktéž teď vím, na čem ještě musím pracovat, otevřelo mi to oči, a to mi pomáhá v dalším seberozvoji.

Co spoluhráči? Jak se vám s nimi hraje a jak s nimi vycházíte?
Kluci mě mezi sebe parádně přijali a já se jim to samozřejmě snažím vracet. Snažím se být pokorný, poslouchat je a pomáhat jim. Jsem velice rád, že s nimi mohu být v kabině, trávit s nimi čas, povídat si a velice oceňuji i to, že mi předávají svoje zkušenosti. Nemohu si tedy vůbec stěžovat, kluci jsou opravdu skvělí.

Atmosféra na extraligových a juniorských zápasech se samozřejmě liší. Vyhovuje vám tedy spíše bouřlivá kulisa na zápasech A-týmu, nebo upřednostňujete spíše klidnější náladu na utkáních juniorky?
Jde tedy především o zvyk, ale Kometa má dlouhodobě skvělé fanoušky, takže během všech zápasů ať už se třeba nedaří, nebo když naopak vyhráváme, tak nás neustále podporují, což dodává hrozně moc energie. Myslím tedy, že tato bouřlivější atmosféra je jak pro mě, tak věřím, že i pro ostatní hráče, lepší.

Atmosféra zápasů vás tedy spíše hecuje a napomáhá vám k lepším výkonům, nebo jste měl třeba během prvních utkání trému?
Možná jsem ze začátku trochu trému měl, ale jakmile jde člověk na led a vhodí se buly, tak už to tolik nevnímá. Zvyká se na to opravdu rychle a nyní už si to mohu jen užívat. Dodává mi to na ledě pozitivní energii, takže musím říct, že je to opravdu skvělý pocit.

Znal jste se s některými hráči A-týmu již z minulosti? Máte mezi nimi přátele, se kterými trávíte čas například během výjezdů na venkovní zápasy?
Hrají tu samozřejmě i mladší kluci, jako například Honza Kavan, ale jinak jsme se tu potkávali, máme vedle sebe kabinu, i tréninky míváme často po sobě, nebo jsme se vídali například i v posilovně. S kluky se tedy znám, a ještě jednou děkuji, že mě takto přijali mezi sebe a se vším mi pomáhají. Opravdu moc si toho vážím.

(Denis Svoboda během domácího utkání proti Pardubicím)

Liší se vaše nynější role od té, kterou zastáváte v juniorském týmu?
Určitě se liší, v juniorce hraji většinou vše, včetně přesilovek i oslabení, zatímco zde jsem na pozici sedmého beka. Mým hlavním úkolem je hlavně dobře rozehrát, dělat pořádek v obranném pásmu a nic moc nevymýšlet. Je to tedy rozdíl od hry v juniorce, kde to již znám, takže se více snažím něco vymyslet a tím pomoci k vítězství.

Již jste zmiňoval, že jste s juniorkou v poslední době zaznamenali hodně úspěchů. Jaký z toho máte pocit?
Je to skvělé, hrajeme hodně vysoko v tabulce. Hodně tomu napomohlo, že jsme si sedli jako parta, takže věřím tomu, že letos dojdeme daleko a letošní sezónu zakončíme skvělým úspěchem.

Jak to máte s osobními statistikami? Sledujete je?
Snažím se je moc nesledovat, ale nějaký přehled o nich samozřejmě mám. Když vidím, že mám nějaký bezbodový zápas, tak to nějak neřeším, protože vím, že se ode mě, jakožto od obránce až tolik neočekává, že budu mít dva body na zápas. Body u obránců jsou bonusem za dobře odvedenou práci v obranném pásmu, takže na tom se snažím pracovat primárně.

Je zde něco, co byste na svojí hře chtěl vyloženě změnit nebo zlepšit?
Jak jsem již zmiňoval, zde na zápasech áčka je vše rychlejší, což mi, jak jsem již zmiňoval, otevřelo oči. Díky tomu každý den vstávám s tím, že vím, co budu dělat a na čem mám pracovat, což mi neskutečně pomáhá v tom se dále rozvíjet.

(Svoboda zaznamenává úspěchy jak v juniorce, tak v české nejvyšší soutěži)

Jaké si naopak myslíte, že jsou vaše největší přednosti?
Jednou z mých největších předností je určitě střela a samozřejmě fyzická hra. Vzhledem k mojí vyšší hmotnosti a dobrým parametrům se mohu hodně soustředit na hru do těla, dohrávání soubojů u mantinelu a pak také rychlá a kvalitní rozehrávka.

Máte připravenou nějakou speciální gólovou oslavu pro případ, že byste vstřelil svůj premiérový extraligový gól? A máte v plánu si schovat puk?
Tak v případě, že bych dal gól, bych si puk samozřejmě schoval a co se týče oslavy, tak to si ještě nejsem jistý. Nejspíš by to vyplynulo ze situace a momentálních emocí, ale určitě bych měl osobní radost. Teď se to například podařilo Honzovi Ekrtovi, kterému to samozřejmě moc přeji.