Aktuálně
06.01.2015
B r n o – Velice smutnou zprávu pro všechny fanoušky Komety a českého hokeje přineslo ráno 6. ledna roku 2015. Se světem se v třiaosmdesáti letech rozloučil kapitán bývalé Rudé hvězdy Brno a ZKL Brno Vlastimil Bubník. Tedy muž, jenž jako lídr vedl brněnský hokejový klub ke všem historickým jedenácti titulům. Čtyřikrát reprezentoval národní výběr na olympiádách, devětkrát na mistrovství světa v hokeji. Byl také zdatným fotbalistou, zde reprezentační dres oblékl jedenáctkrát. „Je to pro všechny hluboká ztráta. Odešla největší legenda klubu. Rodině a všem blízkým vyjadřujeme upřímnou soustrast,“ říká smutně majitel Komety Libor Zábranský.
Každý klub má svou ikonu, hráče, který byl pro něj jedinečný, nenahraditelný, osobnost. V Jihlavě budou vždy vzpomínat na Jaroslava Holíka a jeho bratra Jiřího, na Spartě na Karla Guta, Kladno na Milana Nového a Jaromíra Jágra, Vítkovice na Ladislava Svozila, Litvínov Ivana hlinku, České Budějovice na Jaroslava Pouzara a Pardubice na Vladimíra Martince. Kometa má svou ikonu, svoji osobnost, hráče, který byl vyhlášen nejlepším hráčem Komety v její více než šedesátileté historii v osobě Vlastimila Bubníka.
Vlastimil Bubník pózuje v replice historického dresu.
Vlastimil Bubník se narodil 18. 3. 1931 v Kelči u Hranic. Začínal stejně jako většina Brňáků v SK Královo Pole (1944-1953). V roce 1953 se stal jedním ze základních kamenů nového družstva RH Brno. Brno tehdy disponovalo dvěma kluby: královopolským Spartakem a Spartakem Brno ZJŠ. Nový klub postavil svůj tým hlavně z nejlepších hráčů těchto celků. Jako složka ministerstva národní bezpečnosti si mohl dovolit cokoliv. Na rozdíl od druhých celků však nastartoval éru mistrovských titulů. A na nich měl Vlasta "Bubál" Bubník nemalou zásluhu.
Hráčská kariéra
Vlastimil Bubník je odchovancem královopolského hokeje, v roce 1950 debutoval v dresu SK Královo Pole v nejvyšší soutěži. Pak přišel již zmiňovaný rok 1953 a Vlasta Bubník se přesunul k novému konkurentovi.
V prvním roce života nového klubu byl trenérem Václav Řezáč. Nebo spíš kouč, jak se říkalo. De facto tým vedl Bubník s "dvojčetem" Bronislavem Dandou. Až o rok později měla Kometa trenéra. Nejprve vedl mužstvo Slavomír Bartoň, na finále přeboru republiky ho vystřídal Vladimír Bouzek.
Hned první sezóna byla nečekaně úspěšná. Druhé místo za Spartakem Praha Sokolovo čekal málokdo. O rok později se stal Vlasta Bubník kapitánem Komety a poprvé zvedá nad hlavu pohár mistra ligy. To se mu povedlo ještě desetkrát.
Vlastimil Bubník na dobové fotografii v dresu národního týmu.
V Kometě vydržel dlouhých 13 let až do roku 1966. V Československu zakončil aktivní kariéru ve Vítkovicích (1966-1968) a odešel do Feldkirchu, kde odehrál další tři sezóny (1968-71). Celkem v naší lize působil 16 sezón, nastoupil v 330 zápasech a vsítil 300 branek.
Národní dres oblékl ve 127 případech a připsal si v nich 121 branek. Děvětkrát hrál na MS (1952, 1953, 1954, 1955, 1956, 1960, 1961, 1963, 1964), čtyřikrát na OH (1952,1956,1960,1964), byl vyhlášen nejlepším útočníkem MS 1961, kde získal titul mistra Evropy. Na MS v roce 1955 v zápase proti Finsku (18:2) vstřelil 9 branek a byl také nejlepším střelcem turnaje.
Byl členem legendárního útoku Bubník, Bartoň, Danda. Bartoně nahradil později Václav Pantůček. Po skončení aktivní kariéry se stal trenérem Komety (1971-72 a 1978-79), dorostenců Komety (1973-75, 1979-81), dále slovinského HC Jesenica (1975-78). Mezi jeho největší trenérské úspěchy patří mistrovský titul s dorostenci Komety. Jeho rukama prošli např. Lang, Oslizlo, Vajčner, Otoupalík, Šebela, Prát a jiní.
Vynikal celohřišťovým pojetím hry, byl nepřekonatelný ve vedení puku a v driblingu. Jeho celková bilance v Kometě - 250 utkání, 225 branek a 147 nahrávek. V celkových tabulkách mu patří třetí příčka v kanadském bodování Komety za Josefem Černým a Karlem Nekolou, mezi střelci je čtvrtý, v nahrávačích sedmý.
Byl také vynikající fotbalista. Hrál 1. ligu v letech 1957-67, jedenáctkrát reprezentoval. Zde si připsal čtyři branky.
V roce 1997 byl Vlastimil Bubník zařazen do mezinárodní hokejové síně slávy IIHF, o rok později byl zařazen do Sportovní síně slávy města Brna. Do Československé síně slávy byl zařazen v roce 2008 a v roce 2003 získal Cenu města Brna.
