Hlavní trenér – Jan Konečný
Trenér Jan Konečný se narodil roku 1979 ve Znojmě. S hokejem začal ve Velké Bíteši, z které v osmé třídě přestoupil do klubu HC Ytong Brno. V něm prošel oběma dorosteneckými kategoriemi a zahrál si i juniorskou extraligu.
Do seniorské extraligy Jan Konečný nikdy nenaskočil, svou hráčskou kariéru strávil především ve druhé lize. Postupně patřil na soupisku Břeclavi, Velké Bíteše, Blanska a Velkého Meziříčí. Dvakrát si zahrál play-off. Své životní utkání odehrál Konečný v sezoně 2001/2002. V dresu Břeclavi nasázel v utkání s Přerovem pět branek během jediného zápasu.
Během své hráčské kariéry zvládnul Konečný také vystudovat Fakultu sportovních studií na Masarykově univerzitě. Díky svému studiu se mohl v roce 2003 účastnit zimní Universiády v italském Tarvisiu. Rok poté oslavil Jan Konečný titul akademického mistra České republiky.
Trénovat začal Jan Konečný ještě v době aktivní hráčské kariéry. V letech 2004-2007 působil u žáků ve Velké Bíteši, v poslední sezoně působil i jako hrající asistent u tamního „A“ mužstva. Po přestupu do Velkého Meziříčí trénoval žáky i tam.
Do brněnské Komety přišel trenér Konečný před sezonou 2009/2010. Na starost dostal mladší dorostence. V této sezoně působil na lavičce spolu s Pavlem Pazourkem a Kometa skončila na čtvrté příčce. V sezoně 2010/2011 oslavil Jan Konečný svůj pravděpodobně největší hokejový úspěch. Spolu s asistentem Holasem dovedl výjimečnou hráčskou generaci Komety k zisku titulu mistra České republiky v kategorii mladšího dorostu.
V nedávno skončené sezoně 2011/2012 měl Konečný na starost brněnský starší dorost. Dokázal jej dotáhnout do play-off, což se rok předtím nepodařilo. Působení Komety ve vyřazovacích bojích však bylo krátké. V osmifinálové sérii hrané pouze na dva zápasy nestačilo Brno na Zlín. Nyní se tedy třiceti tříletý trenér opět vrací k mladším dorostencům, se kterými se pokusí navázat na úspěchy let minulých.
Asistent trenéra – David Pazourek
Brněnský rodák David Pazourek byl již od útlého věku spjat s hokejem. Jeho strýc Pavel hrával v brněnském dresu nejvyšší soutěž. První hokejové kroky tak David Pazourek pochopitelně učinil právě v brněnském dresu, kterému zůstal věrný až do roku 1998. Výjimkou byla sezona 1995/1996, kdy si odkroutil vojenské povinnosti v Jindřichově Hradci.
Právě po angažmá na jihu Čech se však statistiky výborného bruslaře výrazně zlepšily a po sezoně 1997/1998, ve které nastřádal 43 kanadských bodů, přestoupil David Pazourek do ambiciózního týmu Znojma. Po jediné prvoligové sezoně s ním postoupil do extraligy, kde v dresu Orlů odehrál tři sezony a nesl výrazný podíl na znojemském etablování se v nejvyšší soutěži. Zajímavý je určitě fakt, že ve Znojmě mu ze střídačky udílel pokyny již zmiňovaný strýc Pavel.
Před sezonou 2002/2003 přestoupil Pazourek do Kladna, kterému měl pomoci k návratu mezi extraligovou elitu po pádu do první ligy. Tuto misi tehdy kladenští hokejisté zvládli a „Pazi“ odehrál v jejich dresu i další extraligový ročník. V létě 2004 ovlivnila kariéru Davida Pazourka výluka v NHL. Do Kladna směřovalo několik hvězdných borců a brněnský odchovanec tedy přestoupil do Ústí nad Labem, kde zůstal po následujících osm sezon.
V ročníku ovlivněném výlukou opanovaly první ligu jednoznačně České Budějovice, za které hráli Radek Dvořák, Václav Prospal či Roman Turek. V následujících sezonách to však bylo právě Ústí, které s šikovným centrem na soupisce kralovalo druhé nejvyšší české soutěži. Po neúspěšné baráži se Vsetínem si Lvi zajistili postup do extraligy v sezoně 2006/2007, kdy se postupovalo přímo, bez nutnosti udolání soka z vyšší ligy.
Mezi elitou se však severočeský klub udržel pouze sezonu a následoval opět pád do první ligy. Tu dokázali Ústečtí vyhrát v letech 2009 a 2011, v baráži však dvakrát podlehli Mladé Boleslavi. David Pazourek se podílel především na tři roky starém úspěchu. O postupu Ústí do baráže totiž rozhodl právě on svým gólem v prodloužení šestého zápasu finálové série s brněnskou Kometou.
V průběhu nedávno skončeného ročníku se David Pazourek rozhodl pro ukončení aktivní kariéry, nenastupoval už ani v prvoligovém play-off, které pro Ústí nad Labem skončilo prohrou ve finále. Brzy po skončení sezony pak vedení Komety Brno oznámilo, že místní odchovanec se do klubu vrátí na pozici asistenta trenéra mladších dorostenců.
Kometa je pro mě ideálním řešením, těší Davida Pazourka
Pane Pazourku, kdy proběhl první kontakt mezi vámi a vedením Komety?
První kontakt byl asi během března. Já jsem už byl rozhodnutý skončit s aktivní kariérou. Takovou oklikou jsme se telefonicky spojili s Pavlem Zubíčkem. Jestli si to dobře pamatuji, první kontakt byl zhruba v půli toho března. Pak jsme se asi třikrát sešli, doladili jsme detaily a jsem rád, že to takhle dopadlo.Z Komety jste odešel už před čtrnácti lety. Očekával jste, že právě z Brna dostanete nabídku trénovat? Nemyslel jsem si to. Ale když to pak člověk nějak probíral, tak to byla ta úplně nejlepší alternativa. Za hokejem jsem se během posledních asi čtrnácti let hodně nacestoval, chtěl jsem se vrátit. Ale jako začínající trenér musí člověk hledat, kde by mohl dostat příležitost. Byl jsem samozřejmě v kontaktu s Ústím, avšak tam se to dost vleklo. Spíš se řešily otázky, jak vůbec bude fungovat klub. Bylo to na dlouhé lokty. Tady to bylo docela rychlé a myslím si, že pro mě je to ideální řešení. Teď jsem doma a můžu začít trénovat v klubu, kde jsem se učil hokej. To je ohromné plus.
Trenérem brněnské juniorky je váš strýc Pavel Pazourek. Konzultoval jste s ním svůj příchod k brněnské mládeži?
Abych pravdu řekl, tak moc ne. Samozřejmě párkrát jsme se potkali, ale nebyli jsme v nějakém pravidelném kontaktu. Moc jsme se o tom nebavili. Pochopitelně nějaká výměna informací proběhla, ale nebylo to nic velkého, že bychom se scházeli třikrát v týdnu a probírali to.Strýc trénuje juniorku, vy mladší dorost, mezi vámi je tedy ještě jedna kategorie. Dostáváte se přesto do pracovního styku?
Víceméně všichni trenéři jsme tady v kontaktu, probíráme různé věci. Na druhou stranu já jsem začátečník, který se musí všechno naučit od píky. Je dobře, že tady jsou kvalitní trenéři u všech kategorií. Pro nás, kteří tady začínáme, je velké plus, že se od nich můžeme učit a osahat si to. Postupně nás do trénování uvedou.U mladšího dorostu pracujete spolu s Janem Konečným. Jak vám to zatím funguje? Já si myslím, že to je dobré. Honza už má něco odtrénováno, je to mladý ambiciózní trenér a budu u něj mít dobrou školu. Já bych řekl, že si rozumíme, máme podobný náhled na hokej. Jsem rád, že pracuji zrovna s ním.
Jaká je náplň letní přípravy, kterou s mladšími dorostenci právě absolvujete? Víceméně klasická. Je to jako u většiny kategorií, jen se to liší v zatížení. Naši hráči jsou ještě poměrně mladí kluci, musí se k tomu přistupovat citlivě. Ale jinak je to klasika. Běháme, snažíme se hodně o trénink pomocí různých her, aby do sebe kluci dostali herní činnosti a bylo to pestré.
S nasazením vašich svěřenců jste spokojen? Když to vezmu vcelku, tak ano. Samozřejmě jsou tam jedinci, které je potřeba nutit a doufám, že jim brzy dojde, že hokej se bez práce nedá dělat. Myslím si, že jádro mužstva je velice dobré, kluci pracují výborně. Jedeme šestý nebo sedmý týden a tým pracuje slušně. Ale jsou tam ty výjimky. Ti kluci si musí uvědomit, že co stačilo třeba ještě v osmé třídě, je teď málo. Postupem času se týmy zužují, nahoru jde méně a méně hráčů, dělá se síto. A kdo je dnes o stupeň výš, nemusí tam být za rok nebo za dva.
Mladší dorost tvoří především čtrnácti a patnáctiletí hokejisté. Je složitější přizpůsobit jim tréninky po fyzické stránce, nebo je těžší pracovat na jejich psychice? Po fyzické stránce to samozřejmě ještě nejsou úplní chlapi. Je to zrovna taková složitá kategorie. Někteří kluci jsou už v patnácti letech docela narostlí, jiní jsou menší a ještě je čeká, než se nějak vytáhnou a dorostou. V tomhle je tato kategorie specifická. Co se týká hlav, tak já jsem byl zvyklý, že mezi dospělými už každý věděl, co je pro něj dobré. Tady je to občas složitější, kluci někdy myšlenkami nejsou na tréninku a je potřeba je trochu krotit. Ale je to individuální. Jak jsem říkal, v globále to mužstvo trénuje na slušné úrovni.
Co se týká materiálního zázemí pro trénink jste spokojen? Já si myslím, že máme všechno. K dispozici je nám posilovna, tělocvična, občas jdeme regenerovat na bazén, máme hřiště… Podle mě tomu nic nechybí. Trénujeme na Labské, což je výhoda, protože spousta kluků tam ještě chodí do školy. Ráno si odtrénují a hned jsou ve výuce. Nevidím žádný problém.
Vloni vyhrála Kometa v kategorii mladšího dorostu republikový titul, letos nepostoupila do finálového turnaje. Dá se již nyní mluvit o ambicích pro sezonu 2012/2013? Na to je asi ještě brzy. O tom se můžeme začít bavit během léta a přípravných zápasů. Já osobně jsem šlápnul do neznáma, o těchto kategoriích nemám zatím moc přehled. Teprve si to budu mapovat. Naopak Honza Konečný už u toho působí delší dobu a dorostenecké kategorie má přečtené. Já si cíle netroufnu odhadnout, ale myslím si, že bychom si měli dávat ty nejvyšší. Do každého zápasu musíte jít s touhou vyhrát. Otázka ale je, jací budou soupeři, a to já teď vůbec nedokážu posoudit.