Aktuálně
06.01.2015
B r n o – Je to jen pár hodin, co dobilo srdíčko hokejové legendě Vlastimilu Bubníkovi. Na jeho život však budou fanoušci Komety vzpomínat ještě hodně dlouho, stejně jako současný majitel hokejového klubu Libor Zábranský. „Podle mého názoru odešla největší legenda v historii Komety. Muž, jenž byl u jejího založení. Mohli bychom si jen přát, aby jednou v Kometě byl znova takový kapitán, který nad hlavu jedenáctkrát pozvedne pohár,“ říká šéf Komety.
Historie oba muže, kteří toho pro Kometu udělali spoustu, svedla už na konci sedmdesátých let 20. století. Vlastimila Bubníka tehdy jako jedenáctinásobného mistra a trenéra, Libora Zábranského jako žáčka první třídy: „Dalo by se říct, že mě v podstatě přivedl k hokeji. Chodíval na nábory dětí a přišel i k nám do třídy. Paní učitelka jej představila. My jsme samozřejmě jako prvňáci netušili, o jakou legendu se jedná. Všem klukům do deníčku napsal pro rodiče vlastnoruční pozvání na trénink přípravky za Lužánkami na malém kluzišti. Až otec mi doma vysvětlil, kdo je to pan Bubník, jakou je hvězdou. A že když nás pozval on, na trénink půjdeme. Tím jsem v podstatě začal hokejovou kariéru. On a otec mě přivedli k hokeji,“ vzpomíná na útlé mládí Libor Zábranský.
Vlastimil Bubník získal sedm titulů v dresu Rudé hvězdy Brno, další čtyři v dresu ZKL Brno. Rozhovor s ním si můžete připomenout ZDE.
I když byl v té době Vlastimil Bubník trenérem, nic ze svého hokejového umu nezapomněl: „Ještě ve třetí třídě nás za Lužánkami učil střílet. Vzpomínám si, že nikdo z nás vyjevených kluků nechápal, jak může s rovnou čepelí hole střílet do míst, kam předem ukázal. Ze třiceti střel vždy trefil místo, které řekl. Tenkrát jsem se jej ptal, jak je to možné a on mi odpověděl, že bez tréninku nic nejde. Od té doby jsem chodil neustále ven sám trénovat střelbu,“ tvrdí Libor Zábranský, jenž později držel rekord v rychlosti střely z českého utkání hvězd (153,19 km/h) a později se prosadil do NHL.
V posledních letech se oba bývalí hokejisté setkali hned několikrát. „Dvakrát nebo třikrát jsme ho byli doma navštívit. Pamatuji si také chvíli, kdy přijal mé pozvání na oslavu 55. výročí Komety, kdy jsme doma ještě v 1. lize hráli proti Olomouci. Přišel jen proto, že jsem mu po dceři Hance vzkázal, že mě přivedl k hokeji a bylo by pro mě ctí, kdyby přišel. Bylo to vlastně naposledy, kdy byl naživo na hokeji, protože po slavnostním ceremoniálu byl tři dny v nemocnici se srdíčkem. Pamatuji si, že jsme mu s Jaroslavem Medlíkem šli osobně poděkovat. Říkal, ať se nezlobíme, ale že už na hokej nepůjde, protože mu to dělalo strašně dobře jako člověku, ale špatně na srdce,“ líčí bývalý obránce. „Nyní za celé vedení Komety vyjadřujeme hlubokou soustrast jeho rodině a příbuzným,“ říká Libor Zábranský.
Na uctění památky Vlastimila Bubníka budeme před pátečním utkáním s třineckými oceláři držet symbolickou minutu ticha a na kostce nad ledovou plochou si Vlastimila Bubníka připomeneme obrazem. Hráči také nastoupí s černými páskami na rukou a až do konce sezóny 2014/2015 budou na svých helmách nosit číslo 12, se kterým světový vicemistr a olympijský medailista vždy hrával.
