Trenér Mífek se k týmu připojil až po začátku sezóny, tudíž se v jejím průběhu musel s hráči teprve seznamovat: „Když jsem se dozvěděl, že po odchodu p. Kočího budu mít na starost i naše třeťáky, neměl jsem úplně přesnou představu, jak bude sezóna probíhat, protože takto „malou“ kategorii jsem ještě netrénoval. Během pár dní si mě kluci ale získali a na tréninky s nimi jsem se těšil. Dále jsem byl zvědavý, co už umí a co ještě ne. Na začátku jsem si jeden z tréninků nechal nahrát na videa a následně jsem si udělal rozbor, kde malé hráče, jak se říká tlačí bota, abychom s kolegy odstranili konkrétní problémy konkrétních hráčů.“ Samozřejmě nezapomínali i na to, že v této kategorii je na prvním místě učení a rozvoj hokejových dovedností (bruslařské, vedení kotouče, zakončení), stejně tak i radost z hraní utkání. Kondiční složka je prý druhořadá.
Trenér zhodnotil celou sezónu, stejně tak jako veškeré turnaje, kterých se jeho svěřenci zúčastnili, kladně. „Všechny turnaje, ať už svazové v rámci soutěže, tak i mimosoutěžní, se nám povedly. Důležité bylo i to, že jsme měli v soutěži přihlášená dvě mužstva, takže svůj prostor v zápasech dostali všichni naši hráči.“ Mífek se dokonce zdráhal zmínit konkrétnější povedené či nepovedené duely. „Při takovém množství zápasů během turnajů nejde jednoznačně určit nejhorší či nejlepší zápas. Povedlo se nám mnoho střetnutí, ovšem také jsme zaznamenali pár duelů, kdy nám to nešlo podle představ. Důležité bylo, že do každého zápasu kluci šli s nasazením.“ Za zmínku však stojí umístění komeťáků na mimosoutěžním Mezinárodním hokejovém turnaji v Kroměříži, z něhož si odvezli první místo.
„V tomto týmu se sešli šikovní kluci, kteří se zlepšovali a se kterými byla radost pracovat.“ pochvaloval si trenér Mífek kádr třetí třídy, s nímž letos pracoval. „Během sezóny jsme také některé hráče poslali trénovat a hrát se starší kategorií. Takto uvolněné místo jsme zaplnili hráči mladšími, kteří se nám líbili při sledování tréninků druhé třídy,“ doplnil.
Zkušený kouč si z celkového pohledu na uplynulou sezónu nejvíce váží pokroku svých svěřenců: „Největší odměna pro mě s asistenty byla, když jsem viděl, že kluci začali praktikovat v zápasech věci, které se naučili při tréninku. To prostě potěší každého trenéra. Také jsem byl rád, že jsme u některých odstranili špatné návyky, které si přinesli z minulosti a že tuto kategorii mohu předat kolegovi s čistým svědomím. A také bylo příjemným překvapením, že kluci upustili od čistě individuálního pojetí hokeje a ke konci sezóny byly vidět, na tuto kategorii, až nadstandardní kombinační prvky.“ Příští sezónu bude Mífek trénovat mimo jiné opět stejnou kategorii, tudíž se musí s tímto celkem rozloučit. Na závěr proto dodává, že je rád za spolupráci s hráči, kteří mají rádi hokej a ze kterých by časem mohli vyrůst kvalitní hokejisté. Teď už jen záleží na nich, jak se k tomu postaví. Jestli jim i jejich rodičům stále vydrží ten hokejový elán.