

Mimo sezónu se většinou vracíte do Brna. Za kým?
Vracím se hlavně za rodinou. Hodně se také vídáme s Liborem. Protože jsem v Brně vyrostl, pořád tady mám hodně kamarádů, takže se potkám i s nimi.
Jak často býváte v kontaktu s rodinou nebo kamarády přímo z Dallasu? Zvykl jste si už za pět let, že s Vámi rodina není?
V dnešní době je strašně moc vymožeností jako skype a facebook, takže se s kamarády i rodinou můžete spojit kdekoliv a kdykoliv, což je super. Za pět let, co jsem z Evropy pryč, jsem se osamostatnil. Už to beru automaticky.
Před prvními starty v NHL jste se zranil. Byly to nejkrušnější chvíle za oceánem?
Ani ne. Užívám si každý den, který tam můžu být. Jsem za něj šťastný, protože je každý den speciální a učím se něco nového. Na tamější život jsem si zvykl a baví mě. Do Brna se budu vracet vždycky až po sezóně.
Jak vypadá Váš běžný den? Je rozdíl, když jste v záložním týmu „na farmě“ a ve dni v první organizaci Dallas Stars?
Odlišné je to hlavně v porci zápasů. V áčku se hraje ob den, dva. Na farmě se hraje naopak pátek, sobota, neděle. Je tam mnohem náročnější cestování, protože se všude jezdí autobusem. V NHL všude létáte. Samotné dny doma už pak moc odlišné nebyly – ráno trénink, odpoledne volno.
Byl v denním režimu velký rozdíl v porovnání s Brnem?
Jéžiš, to už je pět let (smích). Když jsem byl v Brně, dělal jsem i školu. Každé ráno jsem do ní chodil a napsal jsem třeba dvě písemky. Po škole jsem šel na trénink a měl zase volno, takže jsem ve škole skoro vůbec nebyl. V šestnácti už jsem však odjel a pomalu si začal zvykat na odlišný život. Trvalo mi to asi tři měsíce. Když člověk chce, všechno jde.
Střední školu jste vystudoval až za oceánem. Byla hodně náročná?
Byla, nebyla. Když jsem začínal, vůbec jsem neuměl anglicky. Učitelky mi pomáhaly s domácími úkoly, braly v potaz, že jsem hokejista, měl jsem to trošku jednodušší. Moc dobře totiž věděly, jak moc jsme vytížení. Pomáhaly mi ony, kluci v šatně i trenéři. Díky nim jsem se naučil anglicky.
Když se podíváte zpětně. Byla zvolená cesta (brzký odchod za oceán) správná? Udělal byste něco jinak?
Co jsem udělal, a jak jsme se rozhodli, na tom bych nic neměnil. Jsem strašně rád, že jsme tyto kroky do budoucna udělali, protože člověk nikdy neví, jak bude hokej dlouho hrát. Zranění může přijít kdykoliv, takže si to teď moc užívám.
Je možné se do NHL dostat i z extraligy? Máme na mysli mladé hráče, kteří se pokusí jít druhou cestou a neodcházet. Teď je v reprezentaci dvacetiletý Zlíňák Petr Holík.
Nevidím v tom problém. Člověk se vyhraje. Do NHL vedou různé cesty, skauti jsou po celém světě. Pak záleží, jak se přizpůsobí stylu, protože evropský a americký jsou zcela odlišné.
Vzpomenete si na první utkání v NHL? Prý jste před ním moc nespal, je to pravda?
Bylo vloni, na takové věci se nezapomíná. Spal jsem normálně. Ráno jsem přišel na trénink a kluci byli výborní. Navíc jsme se znali už z přípravného kempu. Pamatuji si, s kým jsem hrál. Steve Ott s Tomem Wandellem mně to strašně usnadnili. Chovali se ke mně výborně, komunikovali jsme na ledě i mimo něj. První zápas jsem si užil.

Od koho jste se dozvěděl o nominaci na první zápas? Říká to přímo trenér, nebo je tam speciální manažer?
Určitě trenér. Manažer hodnotí celou situaci s trenérem. Tehdy bylo hodně zraněných. Zavolali mě z farmy, ale nevěděl jsem, jestli budu hrát. Že jsem na zápas nominovaný, jsem se dozvěděl až na ranním tréninku.
Mohla být u Vašeho prvního domácího utkání za Dallas Stars rodina?
Byli za mnou Libor, jeho syn a mamka. Týden poté, co odletěli, mě zavolali z farmy nahoru (smích). Byla škoda, že mě neviděli v prvním zápase, ale letos jsme si to vynahradili. Nejdřív přiletěla máma, pak Libor se synem, takže to bylo super.
Z jakého hráče jste měl po příchodu do šatny Stars největší respekt?
Z velkých hvězd jako byli Brad Richards, Mike Ribeiro, Brenden Morrow. Nejenže jsou lídry týmu, ale byli hrozně příjemní i mimo led, což člověku hrozně pomůže. Pak se do šatny nestydíte přijít, víte, že jste v ní vítaný. Užijete si každou srandu a cítíte, že jste součástí týmu.
Jak se chovají hráči, kteří jsou na ledě velkými hvězdami, v soukromí?
Všichni kluci, co něco dokázali, jsou mimo led skromní. Jen tato cesta vede k úspěchu, abyste byl někdy dobrý. Namyšlené lidi nemá nikdo rád. Skromnost je podle mě na prvním místě.
Který ze známých hráčů Vás svým chováním překvapil? A jaký byl?
Už na prvním kempu jsem se seznámil s Mikem Modanem, se kterým se na stadionu vídáme dodnes. Je borec, co zažil přes dvacet sezón v NHL, navíc výborný člověk. Vždycky přijde a s každým se rád seznámí. Byl jsem překvapený, jak slušně se ke všem v organizaci i fanouškům chovají velké hvězdy, které to nemají zapotřebí.
Nemrzí Vás, že jste si právě s Mikem Modanem nestihl zahrát?
Nestihl, ale rok předtím, když jsem byl na kempu, tam ještě byl. Teď se neustále potuluje kolem Dallasu, kde ho každý miloval. Byl v týmu od samého začátku, co se do Dallasu přestěhoval. Je ikonou pro město a hlavně hokej v Dallasu.
Kdo po něm v týmu Hvězd přebral pozici miláčka publika? Mike Ribeiro?
(Smích) Neřekl bych, že zrovna Ribeiro. Jsou tam jiní kluci. Nastane čas, kdy to všechno vezme na sebe Jamie Benn, protože je neuvěřitelný hokejista. Navíc je mladý (22 let, pozn. red.) a má všechno před sebou. Jsem rád, že můžu být s ním v týmu a vidět, jak se oba rozvíjíme.
Hodně utkání (66) jste strávil také na farmě Dallasu v týmu Texas Stars. V čem je hokej na farmě odlišný od NHL?
Protože na farmě nikdo nechce hrát, hraje každý sám na sebe. Každý se chce dostat nahoru a podle toho taky zápasy vypadají. Všichni se chtějí vytáhnout, kdežto nahoře se hraje pro tým. Jde se v prvé řadě po dvou bodech, ale kdo o nich rozhodne, není podstatné. Samozřejmě je NHL rychlejší a jsou zde lepší hráči.
Brněnští rodáci
#1 Tadeáš Galanský
#2 Ivo Crhák
#3 David Havíř
#4 Jiří Sedláček
#5 Adam Zbořil
#6 Tomáš Vincour
Jaký je rozdíl mezi farmou a NHL v ohledu diváckém?
V Austinu jsem letos skoro nebyl. Z těch zhruba dvaceti zápasů, co jsem v AHL odehrál, jsme hráli snad tři čtvrtě venku. Doma se na nás přicházelo podívat tak čtyři pět tisíc lidí, což si myslím, že je dobré. V Texasu jsou totiž fotbal, basketbal, rugby a další sporty.
Jakou jste měl úlohu v týmu na farmě a jakou máte nyní v první týmu Stars?
Na farmě jsem byl v přesilovkách a v první pětce. Kluci, co tam hrají v prvních dvou lajnách, se točí v podstatě všude. Pak jsem přišel nahoru do Dallasu a role se změnila. Hrával jsem většinou ve třetí formaci, někdy ve druhé. Člověk si musí svoji pozici vybudovat, vybojovat. Začínáte prakticky od nuly.
Když jste měl šňůru více zápasů v NHL, většinou neznamenala automatický přísun bodů. Byla hodně důležitá podpora trenéra, že Vám pořád věří?
S klukama jsem předtím nikdy nehrál, takže je těžké po někom chtít, aby se sehrál během dvou zápasů. Když jsme hráli ke konci s Ribeirem a Ottem, začalo se nám dařit, jenže pak se vrátil zraněný Morrow, dali jej zpět a mě poslali do čtvrté lajny. Pak jsem se bohužel zranil a byl mimo delší dobu. Bylo těžké se do toho dostat zpět a získat důvěru trenérů.
Do Dallasu přestoupil v sezóně 2011/2012 Radek Dvořák. Pomohlo Vám to hodně?
Jasně, byla s ním sranda. Trenéři mi říkali, ať s ním strávím hodně času, ale vůbec nevěděli, že jsem byl u něj skoro každý den (smích). Rozuměli jsme si. Když jsme byli na tripu, chodili jsme spolu na večeře. Je výborný kluk a má skvělou rodinu.
Máte v plánu zůstat v NHL stejně dlouho jako on?
Rád bych. Radek v NHL odkroužil skoro 1200 utkání, klobouk dolů. I v jeho věku si myslím, že na NHL stále má.
Myslíte, že je možné udržet se stále v jednom týmu jako například Milan Hejduk v Coloradu?
Záleží, jaká je kostra týmu a co chce trenér. Mike Modano v Dallasu vydržel, Brenden Morrow také a rozhodně nejsou samotní. Když ne, nic se neděje. Jdete jinam, kde získáte novou roli. Já bych v Dallasu moc rád zůstal. Líbí se mi tam, jsou tam super lidi. Město je výborné a je v něm pořád teplo. Neměnil bych.
Letos jste se těsně nedostali do play-off. Jaký zápas byl rozhodující?
Naše divize byla strašně těsná (Dallas skončil čtvrtý, tři body od postupu, pozn. red.). Rozhodly dva zápasy se San José. Oba jsme prohráli, protože jsme na ně asi neuměli hrát. Odskočili nám, a pak už to bylo špatné na psychiku. Mohli jsme to udělat, ale nezvládli jsme to.
Sledujete teď play-off NHL? Je hodně zajímavé. Vancouver venku, San Jose, Chicago, Pittsburgh, Detroit... Naopak zůstávají týmy, do kterých by to nikdo neřekl.
Všichni totiž začínají na stejné startovací čáře. Nedá se ohlížet, kdo jak skončil v základní části. Některé týmy jsou stavěné na play-off. Někdo září jen v základní části. Já jsem naposledy sledoval jen sérii Philadelphie s Pittsburghem, na kterou byla sranda se dívat.
Jak dohlížíte na výkony Komety?
Jakmile začali hrát play-off, sledoval jsem na onlajnech každý zápas, co jsem mohl. Když jsem měl volno, tak jsem si sedl k počítači. Když hrávala Kometa v 18:00 hodin, u nás to bylo zhruba poledne. Taky jsme si volali s Liborem, takže jsem věděl, jak to vypadá. Strašně jsem Kometě přál.
Letos jste se poprvé dostal do dospělácké reprezentace, bylo to překvapení?
Jsem v týmu s klukama, které jsem předtím vídal jen v televizi. Je to další posun v kariéře. I za šanci, že jsem mohl přijet na pár zápasů, jsem strašně rád. Zatím však nevíme, jak je to s případnou nominací na MS. Záleží, jak se člověk ukáže v zápasech.
Pomůže Vám domácí prostředí?
Asi ano, ale moc to neřeším, protože když na sobě máte reprezentační dres, je úplně jedno, kde hrajete. Protože jsem Brňák, chci se před lidmi a hlavně před rodinou trošku ukázat.
Takže už Vás kamarádi bombardují se zájmem o vstupenky?
Jasně, jenže v Brně je to se vstupenkami těžké. Po hokeji je velký hlad a sehnat lístky není zrovna jednoduché. Asi budou muset chvilku počkat.
Kde se budete po sezóně připravovat na ročník 2012/2013?
Vloni jsem měl přípravu individuální a letos budu mít asi také. Je však příliš brzy, abych to řešil. Jedno je však jasné. Jakmile sezóna skončí, dám si asi měsíc volno. Od hokeje si odpočinu.
Takže máte hokeje pomalu plné zuby?
Zatím ještě ne. Kdybych měl, nejezdil bych sem. Reprezentovat je pro mě čest. Navíc zde získávám nové zkušenosti a můžu si udělat dobré jméno do budoucna.
Reprezentační pozvánka Vám dobila baterky?
Ze začátku to pro mě bylo těžké. Hlavně první čtyři dny po příletu. Vstal jsem ve dvě ve tři ráno a už se mi nechtělo spát. Jakmile začínal trénink, zavíraly se mi oči a byl jsem ospalý. První týden je vždycky hektický, pak si člověk uvědomí, kde je a kolik lidí by chtělo být na jeho místě, takže jsem rád.
Máte myšlenky, že se do Komety zase vrátíte?
Vůbec nad tím nepřemýšlím. I když jsem Brňák, prioritou je pro mě usadit se v NHL. Hraju rok od roku a teď už se pomalu bude připravovat na novou sezónu. Rozhodně chci zůstat v zámoří.

Statistiky:
Sezóna Klub Z G A B TM +/- 2004/05 HC Kometa Brno - DOR. 42 23 13 36 36 -11 2005/06 HC Kometa Brno 1. liga 1 0 0 0 0 -1 HC Kometa Brno - JUN. 28 10 18 28 61 -10 HC Kometa Brno - DOR. 21 13 14 27 77 -4 2006/07 HC Kometa Brno 1. liga 4 0 1 1 0 0 HC Kometa Brno - JUN. 41 15 24 39 58 -8 HC Kometa Brno - DOR. 1 0 0 0 0 -1 2007/08 Edmonton Oil Kings - WHL 65 16 23 39 36 - 2008/09 Edmonton Oil Kings - WHL 49 17 19 36 23 - 2009/10 Edmonton Oil Kings "A" - WHL 33 17 9 26 31 0 Vancouver Giants - WHL 24 12 10 22 17 +6 2010/11 Texas Stars - AHL 44 5 7 12 10 - Dallas Stars - NHL 24 1 1 2 4 -5 2011/12 Texas Stars - AHL 22 12 4 16 8 - Dallas Stars - NHL 47 4 6 10 2 -2 Celkem v NHL 71 5 7 12 6 -7 |
Reprezentace:
Sezóna Tým Z G A B TM +/- 2004/05 Česká republika - U16 3 1 0 1 0 - 2005/06 Česká republika - U16 15 5 15 20 12 - 2006/07 Česká republika - U17 9 1 5 6 12 - Česká republika - U18 6 1 2 3 2 - 2007/08 Česká republika - U18 7 5 12 17 2 - 2008/09 Česká republika - U20 12 2 5 7 14 - 2009/10 Česká republika - U20 6 0 4 4 2 - 2011/12 Česká republika - muži |
Rozhovor s Tomášem Vincourem starý šest let si můžete přečíst ZDE.
