Běžela pětadvacátá minuta hry a Michal Krištof ujížděl sám na olomouckého brankáře Lukáše. Vypadalo to, že zkusí vystřelit nebo zakončit blafákem, ovšem slovenský šikula jen tak lehce trknul do puku a ten projel mezi betony. Byl to záměr? „Chtěl jsem střílet mezi nohy, ale trošku mi to uteklo a se štěstím to nakonec prošlo. Jsem rád, ale hlavně mám radost z vítězství, které jsme potřebovali. Někdy to jsou zápasy upracované, vyrovnané, není mnoho rozdílů, my jsme je ale odbojovali a vydřeli, jako třeba teď v Olomouci. Hráli jsme jako jeden tým, pomáhali jsme si, takové výhry se počítají nejvíc," uvědomuje si slovenský reprezentant.
Důležitá byla jistě branka na 2:0, kterou proměnila dvojice Pavlík - Dočekal. „Snažili jsme se být i nadále aktivní, dvoubrankový rozdíl nic neznamená. Důležité bylo, že nás podržel Jakub Sedláček v bráně, na výhře má velký podíl a je třeba mu poděkovat. V závěrečné třetině jsme si řekli, že musíme hrát jednoduše, nezmatkovat, zkrátka to celé ubojovat," raduje se Krištof.
Diametrálně odlíšná nálada v brněnském týmu je cítit na sto honů. „Je to tak, v kabině, na ledě, všude je cítit, že jsou všichni štastní a hrajeme v pohodě. Musíme u toho vydržet a hrát pořád stejně," uzavírá účastník mistrovství světa a olympijských her.