Vojto, cítíte se po utkání jako hrdina?
Ne. To vůbec ne. Jsem rád, že jsem gól dal a že se rozhodlo dříve než v posledním nájezdu, který bychom museli chytit. Byl to můj první nájezd v extralize. Zaplať pánbůh to vyšlo. Mám z toho radost.
Tušil jste, co brankáři provedete?
V podstatě ano. Akorát jsem se bál, jestli to pan trenér Novák, který mě zná z Brodu, neřekne Michalu Valentovi. Jak je vidět, neřekl. (Trenér Novák to Valentovi řekl, ale brankář s tím stejně nic neudělal, pozn. red.)
Bylo na ledě znát, že je pátek třináctého? Střelci Komety neměli zrovna svůj den.
Vypadá to tak. Ten jeden gól byl hodně upracovaný. Byla to spíše náhoda. Oba gólmani měli svůj den. Nevím, zda to diváky bavilo nebo nebavilo. My jsme se hodně nadřeli.
Jakou máte v týmu pozici?
Nikdy jsem nebyl extra střelec. Tvrdím o sobě, že neumím vystřelit, takže góly raději připravuji, než je dávám. Chce to jen proměňovat. Šance jsme si udělali, na středu bylo hodně volného prostoru, ale bohužel nám tam nic nespadlo. Snad se to do dalšího zápasu zlepší.
Jak vám sedí pendlování mezi Brodem a Brnem?
Přechod je pro mě úplně extrémní. V Brodě mám funkci, že to na mě stojí. Musím pro ostatní vytvářet šance. Sem vždycky přijedu a snažím se hlavně neudělat chybu a na extraligu si trošku zvyknout. Hlavně se soustředím, aby nepřišla chyba dozadu. Co je dopředu, je bonus navíc.
Jak to máte s tréninky? Sehrál jste se s někým z týmu?
Přijel jsem vždycky na ranní rozbruslení a hned jdu do zápasu. Moc tréninků jsem v Brně nestihl. Pokaždé hraji v jiné lajně. Začal jsem ve čtvrté s Hynkem Zohornou a Kubou Koreisem. Dnes jsem hrál s Robou Petrovickým a Mírou Holcem, minule s Leošem Čermákem a Radkem Dlouhým. Ani v podstatě nemá smysl si na někoho zvykat.
Zmínil jste, že hlavně nechcete udělat chybu. Na ledě to však vypadá, že máte slušný přehled.
Jestli to tak vypadá, jedině dobře pro mě. Žiju s týmem. Když se vyhraje, pocity jsou dobré. Když prohrajeme, je z toho smutek, nebo se snažíme najít chyby, kterých se musíme vyvarovat. Když jsem v Brně, jsem součástí jeho týmu, když jsem v Brodu, je to to samé.
Musíte hodně přemýšlet, co si na ledě můžete dovolit?
Už je mi šestadvacet, takže bych měl být zkušený hráč. I když je pravda, že v extralize mám šest sedm zápasů. Co dělám v Brodě, se snažím dělat i tady. Když to vyjde, je to dobře. Když ne, tak se za to kaju a příště už to neudělám (smích). Zatím to vychází, takže to může vypadat, že jsem dost drzý.
Jaké pokyny vám udílí Zdeněk Venera?
Moc pokynů od něj nemám, většinou dostáváme týmovou taktiku. Ale v nějakém rozhovoru jsem četl, že bojovníků je v Brně dost, že mě má od tvoření, nahrávky. Snažím se to splnit.
Hlavní trenér Komety už dříve prohlásil, že by si vás rád nechal. Cítíte to tak, že vás v Brodě nechtějí pustit?
Máme tam vytyčený nějaký cíl a já mám do konce dubna smlouvu. Jsem pořád Broďák. Když hraju za Kometu, je to pro mě jen dobře, ale nikdy si nebudu v Brodu vyprošovat, aby mě sem pouštěli. To je na dohodě pana Zubíčka s panem Žákem. Já do toho nemám co mluvit.
Ale do budoucna o extralize určitě přemýšlíte…
Už od mala je to můj cíl. Hokejista sní o tom, aby se chytil v extralize. Mám takové náznaky, že jsem tu nějak nezklamal, takže se snad, eventuálně, na příští sezonu už něco dohodne. Zatím nemám žádné specifické informace.
V Brně si Vás celkem oblíbili fanoušci. Víte proč?
Možná za to mohl ten nájezd. Mohl se lidem líbit, protože to tu nikdo dlouho neudělal. Nevím, čím to je. Možná červenými rukavicemi, že jsem víc vidět, než ostatní kluci. Jestli mě lidi mají rádi, tak jsem rád a budu dělat všechno pro to, aby mě měli ještě radši.